Záhadný nález v Izraeli: Jde o nejstarší minci s českým králem?

Archeologové minci našli mezi hromadou mramorových desek. Cennosti byly uloženy do skrýše krátce před tím, než poslední křižácké město ve Svaté zemi Akko padlo v roce 1291 do rukou muslimských vojsk. 

"(Tato mince) se nám nezdála nijak zvlášť důležitá. Pak jsme se ale začali snažit o její identifikaci a neuspěli jsme," prohlásil numismatik Robert Kool. Zmíněný denár podle něj neodpovídal žádnému typu místních mincí ani mincím známým z Francie, Anglie či Německa.

Na přední straně denáru je vyobrazen král se špičatou korunou a žezlem, které je na horním konci ozdobeno lilií. Na okraji minci lemuje částečně nečitelný nápis ZL REX BOEMO. Na zadní straně je znázorněna vousatá podobizna svatého Kryštofa.

"Máme zde první příklad mince zmiňující českého krále," podotkl Kool. Doposud známé nejranější mince odkazující na českého krále pocházejí až ze 14. století. Unikátní je podle Koola i to, že na zadní straně mince je svatý Kryštof, a ne svatý Václav, jak je u českých mincí z té doby běžné.

"Je to první mince, kde je rex boeme nebo rex boemorum, král Čechů. Bylo to raženo pravděpodobně ve chvíli, kdy Přemysl Otakar II. plánoval (nakonec nerealizovanou) cestu do Svaté země, i proto to byla jiná ražba. V českých zemích byly běžnější brakteáty, takové jednostranné tenké plíšky, které tímto směrem neplatily. Proto se zarazil fenik (denár), který byl bernou mincí jižně od nás, zatímco brakteáty naopak severně," řekl ČTK vedoucí Numismatického oddělení Národního muzea Luboš Polanský.

"Asi proto se tam také poprvé objevuje, že je to král Čechů, protože na domácích mincích nebylo třeba zdůrazňovat, koho je král, tam stačilo jen král Přemysl nebo vévoda Přemysl, jenom titul se jménem," dodal Polanský.

Jak se mince dostala až na Blízký východ?

Kterému králi tvář na minci patří, není zcela jasné. Kool a expert na východoevropské mince z univerzity v polské Vratislavi Borys Paszkiewicz ale dospěli k názoru, že jde o českého panovníka Přemysla Otakara II. Podle nich byla mince vyražena buď v roce 1248, kdy se Přemysl Otakar II. pokusil zmocnit českého trůnu, nebo v roce 1262, tedy krátce poté, co byl konečně korunován českým králem. 

Otázkou je, jak se česká středověká mince na Blízký východ vůbec dostala. Kool upozornil, že ve Svaté zemi se nenašly prakticky žádné mince z východní Evropy z období křížových výprav.

Jednou s teorií je, že denár přinesli účastníci křížových výprav. Mohla ale také putovat po středověkých obchodních cestách z Prahy přes Rakousko do Benátek a pak přes Středozemní moře do Svaté země, uvedl Kool. "Mezi muslimskými vládci na východě byla tehdy obrovská poptávka po stříbru. V té době byly na českém území objeveny velké stříbrné doly a Čechy se staly velmi důležitým producentem stříbra," dodal Kool.

Přemysl Otakar II. padl v bitvě na Moravském poli v roce 1278. "Zrovna u této bitvy je pramenů mnoho, ale jejich důvěryhodnost je malá. Je tam značná míra zkreslení závisející na tom, jaké straně pisatel stranil. Také je nikdy nepsali vojenští odborníci a ani ti, kteří se bitvy zúčastnili. Když to probereme, museli bychom se zabývat tím, jak skutečně velké síly stály proti sobě, jak byly vyzbrojené, na čí straně byla převaha," říká historik Petr Klučina.

"Vlastní průběh bitvy můžeme zčásti dokumentovat z pramenů a zčásti podle vlastních vojenských úvah. Víme, jakou možnost velet měl tehdy velitel. V té době se panovník bitvy účastnil, ovšem jedinou věc, kterou mohl udělat z rozmyslem, bylo dát pokyn, aby bitva začala. Pak se stal sám součástí bitvy. Vzhledem k jeho výzbroji příliš nevěděl, co se děje nalevo nebo napravo. Na hlavě měl totiž těžkou hrncovou přilbu, z které koukal ven úzkými průzory, které znemožňovaly přehled. Navíc na Moravském poli bojovaly ve vedru tisíce mužů, kteří jistě vířili prach, což také k orientaci nepřidalo," říká historik.

"Určitě víme, že Rudolf I. Habsburský měl větší armádu. Na jeho straně byla také výhoda v tom, že měl dostatek lehkého uherského jezdectva, které oslabilo pravé křídlo Přemyslovy armády. Poslední ránu zasadila pověstná záloha Ulricha von Kapellen, která vpadla do zad Přemyslova vojska a dovršila porážku českých sil," uzavřel Klučina v rozhovoru pro CT24.