Blízký východ vře: Libanon podnikl další raketový útok na Izrael

Libanonská státní tisková agentura uvedla, že dvě rakety byly z libanonského území vypáleny krátce po půlnoci místního času. Podle izraelských ozbrojených složek bylo z Libanonu vypáleno několik raket na západní část Galileje. Jedna prý dopadla do neobydlené oblasti. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Izraelská armáda uvedla, že okamžitě odpověděla dělostřeleckou palbou proti zdroji raketové palby. Svědek v Libanonu podle agentury Reuters zaslechl nejméně pět explozí na libanonské straně hranice, způsobených zřejmě izraelským ostřelováním.

Podle izraelského vojenského mluvčího generála Motiho Almoze vypálení raket z Libanonu souvisí s boji v Pásmu Gazy. "Někdo z druhé strany se pokouší vyostřit situaci na hranici. Nepřekvapilo nás to, připravili jsme se na to. Věděli jsme, že boje v Gaze mohou mít vliv i na další oblasti," řekl Almoz.

Libanonské bezpečnostní složky zadržely již v pátek muže podezřelého z prvního pátečního útoku. Jde o Libanonce, který je prý členem určitých "fundamentalistických skupin", uvedla média bez bližších podrobností.

V rozhovoru pro libanonský list Al-Achbár muž jménem Husajn Ataví uvedl, že svého činu nelituje. "Udělal jsem to pro Alláha. Nemám žádné výčitky a jsem přesvědčen, že mé kroky byly správné. Podporuji lidi v Gaze, kteří jsou zabíjeni naším nepřítelem," dodal.

Útoky z Libanonu přicházejí v době izraelské vojenské ofenzivy na Pásmo Gazy ovládané palestinským radikálním hnutím Hamas. Šest dní konfliktu si podle palestinských činitelů vyžádalo na palestinské straně přes 160 obětí na životech.

„29.11. 1947 se Valné shromáždění OSN výraznou většinou hlasů 33:13 vyslovilo pro rozdělení Palestiny... kde měly být vytvořeny dva státy, židovský a arabský. Jeruzalém měl dostat zvláštní status a zůstat pod mezinárodní správou." O několik měsíců později, 14.5.1948, těsně před ukončením britského mandátu, vyhlásili členové lidové rady Izraele Deklaraci Izraelské nezávislosti. Následující den byl Stát Izrael uznán Spojenými státy, Sovětským svazem a dalšími zeměmi.

Velká Británie uznání nezávislosti odmítala, ale po čase začaly tento nově vzniklý stát uznávat její jednotlivá dominia. K vyhlášení arabského státu, ke kterému mělo podle rezoluce OSN č. 181/II rovněž dojít, ale nikdy nedošlo!

Naopak, jen několik hodin po vyhlášení izraelské nezávislosti překročily vojska Egypta, Sýrie, Zajordánska, Iráku a Libanonu hranice bývalé Palestiny. Tím začala první arabskoizraelská válka, rovněž nazývaná tzv. Nevyhlášenou válkou. Arabové měli v této válce obrovskou číselnou převahu, avšak zastaralou výzbroj a chatrnou morálku. V tomto naopak vynikali Izraelci, kteří ale pro změnu trpěli velkým nedostatkem zbraní.

Tento problém jim ale pomohlo vyřešit Československo svými dodávkami vojenského materiálu. Díky tomu se Izraeli podařilo uhájit svou existenci a dokonce i získat část území, která měla podle OSN připadnout palestinskému státu. V roce 1949 se OSN konečně podařilo zjednat tzv. zelenou linii, což byla linie příměří mezi Izraelem a sousedními státy. Uznal ji však jen Libanon. Arabské státy i nadále odmítaly uznat židovský stát, a proto se konec válečného stavu zdál být v nedohlednu, informuje valka.cz.