Turecko provokuje Izrael, vyšle flotilu s pomocí pro Gazu

IHH, což je nadace pro lidská práva, svobody a humanitární pomoc, vypravila flotilu s pomocí Palestincům v Pásmu v roce 2010. Šlo o šest lodí, které chtěly prolomit izraelskou námořní blokádu tohoto palestinského přímořského území. Na palubách bylo asi 600 lidí včetně jednoho izraelského poslance. Izrael po několikerém upozornění, že se lodě dostávají do prostoru chráněného izraelskými plavidly, vyslala na největší z plavidel výsadek. Následovala střelba, při níž na lodi Mavi Marmara zemřelo devět lidí.

IHH oznámila, že připravuje akci zvanou Freedom Flotilla II a že dokončuje nezbytnou právní dokumentaci.

Incident z roku 2010 významně poškodil do té doby dobré izraelsko-turecké vztahy, jež zůstaly dodnes napjaté. V Turecku uvízlo v těchto dnech na 3000 izraelských turistů. Nemohli se dostat domů kvůli bojům v Pásmu Gazy.

Izraelský ministr cestovního ruchu Uzi Landau vyzval občany, aby přestali navštěvovat Turecko jako turisté. "Izraelci nemají zapotřebí cestovat do míst, kde s nimi nejednají s respektem. Až vláda někdy v budoucnu bude chtít, abychom zachraňovali lidi uvízlé v Antalyi, nebudu to považovat za prioritu. Přestaňte jezdit do Turecka jako turisté," řekl Landau.

Kořeny partnerství mezi Tureckem a Izraelem sahají hluboko do minulosti, a to ať už se bere v potaz vřelé přijetí první židovské imigrantské vlny Osmanskou říší, či uznání Izraele Tureckem za nezávislý stá jako první muslimskou zemí v roce 1949. Jakkoliv vztahy mezi oběma zeměmi v průběhu studené války lavírovaly, absolutního vrcholu mohly dosáhnout až v 90. letech po jejím konci.

"K vyvrcholení krize vzájemných vztahů na cestě lemované mnohými diplomatickými či ekonomickými ústrky se Izrael přiblížil na přelomu let 2008/2009 operací Lité olovo, kdy podnikl téměř třítýdenní invazi do pásma Gazy. Na kritiku ze strany Turecka Izrael reagoval hrozbou, že uzná masakr arménské menšiny za genocidu. Vztahy se přitom nezhoršovaly pouze na politické úrovni, ale ne příliš přátelsky laděná konfrontační nálada panovala i ve společnosti obou zemí," uvedl politolog Martin Dunaj pro Natoaktual.cz.

V Izraeli se od umírněnější pravicové strany Likud v roce 2009 odtrhla nacionalistická frakce Yisrael Beiteinu vedená jestřábem Avigdorem Liebermanem, kterou ještě ten samý rok vynesly hlasy voličů na třetí místo v celonárodních volbách, což ji umožnilo podílet se na vládní koalici. Naopak v Turecku propukly v roce 2009 proti-izraelské protesty a turecká televize nazvala izraelské vojáky a členy izraelské rozvědky Mossad vrahouny.

"Nejvýznamnějším aspektem nutnosti obnovy aktivní spolupráce obou zemí je konflikt v Sýrii, který se pomalu začíná přelévat za hranice do sousedních zemí. Jak Turecko, tak Izrael se pozvolna, i když stále jen minimálně, zapojují do syrské občanské války, ať už skrz pomoc uprchlíkům, rebelům či opozici. Obě země samozřejmě sdílejí zájem na zamezení použití a šíření arzenálu chemických a biologických zbraní. Vytvoření strategického partnerství a kooperace na vojenské i zpravodajské úrovni pomůže zabránit rozšíření konfliktu za hranice země a v ideálním případě i nekontrolovatelnému posilování pozice radikálních islamistických skupin, jako je al-Nusra," tvrdí Dunaj.