Ajatolláh Chameneí obvinil Izrael z genocidy: Vzteklý pes napadl nevinné

"Tento vzteklý pes, dravý vlk napadl nevinné lidi a lidstvo na to musí reagovat. Je to genocida, katastrofa historického rozměru," uvedl íránský duchovní vůdce na adresu Izraele. Zkritizoval rovněž Spojené státy a evropské země za jejich snahy zastavit vyzbrojování palestinských bojovníků v Pásmu Gazy.

"Ve dne v noci útočí na nevinné lidi a tito muži, ženy a děti se brání jen s minimálními prostředky. A nyní by jim Američané a Evropané chtěli i toto vzít, aby ty nemilosrdné bestie mohly útočit bez obav," dodal Chameneí.

Konkrétně se v této souvislosti opřel do prohlášení amerického prezidenta Baracka Obamy, že je potřeba "demilitarizace Pásma Gazy". Vyslovil se přitom pro pravý opak: "Každý, kdo má tu možnost, zejména muslimský svět, by měl dělat vše, co může, aby vyzbrojil palestinský národ."

Při určování zahraniční politiky Íránu hrála vždy důležitou roli geografie. Strategická poloha zemi pomohla při pronikání do Asie. Na druhé straně byl však vystavován tlaku velmocí, což způsobilo neustálý strach Íránu z cizích zásahů na jeho území.

Geopolitický význam Íránu, kterému pomáhá mimo jiné jeho rozloha, surovinové bohatství, počet obyvatel a postavení ve Střední Asii a na Kavkazu, hraje velmi důležitou roli. Faktory jako geografie, nutnost zabezpečení územní integrity, soupeření s ostatními říšemi, špatné zkušenosti z historie, vměšování cizích mocností do íránských záležitostí a surovinové bohatství ovlivňovaly vždy íránskou zahraniční politiku. Írán se bojí cizího vměšování, ale zároveň je přesvědčen, že cizímu tlaku dokáže odolat. Důsledkem je přehnané přesvědčení Íránu o své významnosti a o neomylnosti státu, uvedl server valka.cz.

Vzhledem k obrovským zásobám ropy se ropná politika a ekonomika, která vděčí za svůj rozvoj právě ropě, stala důležitou součástí zahraniční politiky a také bezpečnosti Íránu. Ropa umožnila Íránu více ovlivňovat vývoj okolo sebe, ve vztahu k mezinárodní situaci jej však závislost na ropě činí zranitelnějším. Změny po roce 1990 posílily roli ekonomiky při tvorbě zahraniční politiky. Ekonomika ji nasměrovala umírněnějším směrem.