Populistické vlády byly na začátku pandemie covidu-19 neochotné zavádět nepopulární opatření proti šíření nákazy a kvůli jejich politice zemřelo zbytečně mnoho lidí. Napsal to dnes izraelský deník The Jerusalem Post s odkazem na vědeckou studii provedenou na několika evropských univerzitách a v hospodářském institutu IfW v německém Kielu. Ve výčtu populistických vlád, které prý takto postupovaly, je i předchozí vláda ČR.
Ve studii se uvádí, že kabinety zemí jako Izrael, Británie nebo USA, v nichž byli při vypuknutí epidemie u moci populisté, pandemii v jejím začátku nezvládly a přispěly k umírání lidí.
Nadbytečná úmrtnost, jíž se rozumí počet mrtvých převyšující průměrné množství zemřelých v normálním, nepandemickém období, byla v zemích s populistickými vládami ve srovnání s jinými státy dvojnásobná. Hlavním důvodem bylo to, že lidé v těchto zemích nemuseli omezovat mobilitu. Ta se měřila pomocí údajů o počtu lidí pohybujících se v obchodech a parcích. V zemích ovládaných populisty byla ve srovnání se státy se srovnatelnou mírou nákazy vyšší.
V ukazateli nadměrné úmrtnosti se to projevilo tak, že v zemích s populisty v čele byla osmnáctiprocentní, v ostatních osmiprocentní.
Autoři studie vybrali do skupiny zemí s populistickými vládami 11 států, a to USA, Británii, Brazílii, Polsko, Slovensko, Česko, Maďarsko, Indii, Mexiko, Izrael a Turecko. Jejich nejvyšší politici nebyli ochotní zavést "nepopulární" opatření proti šíření viru jako omezení kontaktů občanů.
Autoři práce rovněž soudí, že tyto vlády použily specifickou komunikační strategii, zlehčovaly vážnost pandemie a zpochybňovaly vědecké poznatky. Občané v těchto zemích pak měli tendenci nebrat virus vážně a nebyli ochotni přesuny a cesty omezit dobrovolně. Nejvíc úmrtí na covid-19 v této skupině zemí mají v absolutních číslech USA, za nimi je Brazílie, Indie a Británie. V ČR připadá na milion obyvatel 3472 úmrtí a v tomto ukazateli je podle údajů serveru Statista.com na osmém místě na světě.
Na studii se kromě pracoviště v Kielu podílely univerzity ve Švédsku, Norsku, Nizozemsku a Británii.
Související
První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa
Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy
Aktuálně se děje
před 56 minutami
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
před 2 hodinami
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
před 3 hodinami
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
před 4 hodinami
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
před 6 hodinami
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
před 7 hodinami
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
před 8 hodinami
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
před 9 hodinami
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
včera
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
včera
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
včera
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
včera
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
včera
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
včera
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
včera
Ukrajina po náletech na Wildberries zahájila útoky na centra druhého největšího ruského prodejce
včera
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
včera
Jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala. Trump rozpoutal novou obchodní válku
včera
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
včera
Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků
včera
USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii
Spojené státy americké se připravují k vyhlášení dosud nejtvrdších hospodářských sankcí proti Íránu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že nadcházející opatření odstartují takzvaný ekonomický den D pro islámskou republiku. Cílem Washingtonu je odříznout teheránský režim od veškerých finančních zdrojů a přimět jej k návratu k jednacímu stolu. Tento krok navazuje na předchozí varování prezidenta Donalda Trumpa, který Íránu hrozil tvrdými dopady za jeho kroky v regionu.
Zdroj: Libor Novák