Bejrútem otřásla obří exploze. Desítky mrtvých a 3000 zraněných

Libanonskou metropolí Bejrútem dnes odpoledne otřásly silné výbuchy, které podle nejnovější bilance ministerstva zdravotnictví nepřežilo nejméně 73 lidí. Zraněno je na 3000 lidí a záchranáři po dalších stále pátrají v troskách. Mezi zraněnými jsou i zaměstnanci německého velvyslanectví či členové Prozatímních sil OSN v Libanonu (UNIFIL).

This is devastating. Lebanon was already spiralling, in the midst of a political and currency crisis with accelerating COVID-19 cases. People were going hungry - and that's the city's largest grain elevator right there. pic.twitter.com/HiGPBhLGVh

— Tobias Schneider (@tobiaschneider) August 4, 2020

Podle prvních informací vybuchl sklad v přístavu, kde byly uloženy tuny ledku.

Premiér Hasan Dijáb v prohlášení k občanům řekl, že Libanon postihla katastrofa, a požádal spřátelené země o pomoc. Mnoho států ji už nabídlo. Libanonský prezident Michel Aún svolal na středu mimořádnou schůzi vlády a vyzval k vyhlášení dvoutýdenního výjimečného stavu v Bejrútu.

Zatím není jasné, zda jde o pouhou nehodu, nebo zda může mít exploze jiné pozadí. Vysoký libanonský bezpečnostní představitel podle agentury Reuters řekl, že explozi způsobilo 2700 tun ledku. Dijáb prohlásil, že šlo o "nebezpečný sklad" a že se o něm vědělo od roku 2014. Libanonská agentura NNA oznámila, že příčinou výbuchu byl požár v přístavním skladišti. Poničil mnoho okolních budov a materiální škody jsou podle záběrů kamer mohutné.

Ээ бурхан миньA video I received on WhatsApp of the scalr of explosion in #Beirut, confirming it was at the port. pic.twitter.com/oy4uHaghiD

— Sukhbat Batjargal (@SukhbatMN) August 4, 2020

Mnoho hodin po výbuchu stále odvážely z místa raněné sanitky, některé nemocnice už odmítaly přijímat další, protože nemají kapacitu. Na internetu se množí výzvy k darování krve. Ministerstvo zdravotnictví požádalo zdravotníky, aby přišli pomoci k nejbližšímu místu, kam jsou schopni se dostat.

Mezi mrtvými je také předseda Libanonské falangy, což je sociálně demokratická strana maronitských křesťanů. Její šéf Nazar Nadžariján byl ve chvíli výbuchu v kanceláři v blízkosti přístavu. Těžké zranění utrpěli mimo jiné někteří členové mírové mise UNIFIL, jejíž loď kotvila v bejrútském přístavu a byla při výbuchu poškozena. Zraněni byli i zaměstnanci německé ambasády, která stojí nedaleko přístavu.

"To co se dnes stalo, neprojde, aniž by odpovědní lidé složili účty. Musejí za to zaplatit. Naléhavě vyzýváme všechny spřátelené a bratrské země, které mají Libanon rády, aby se mu postavily po bok a pomohly mu ošetřit hluboké rány," řekl Dijáb v televizním projevu. Na středu vyhlásil národní smutek.

Situaci sledují v sousedním Izraeli, jehož ministr zahraničí Gabi Aškenazi řekl, že Izrael nemá s událostí v Bejrútu nic společného. Nedávno se obnovilo napětí mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáhem na izraelsko-libanonské hranici. Také mluvčí Bílého domu Kayleigh McEnanyová řekla, že ve Washingtonu událost sledují. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že je připraveno poskytnout pomoc.

A huge explosion has occurred in Beirut #Lebanon pic.twitter.com/9jPTEUY9Nj

— Sukhbat Batjargal (@SukhbatMN) August 4, 2020

Pomoci je připraven Izrael, Francie, Írán, Británie, ale i Egypt a Kypr a rovněž Evropská unie, jak řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Ministr zahraničí ČR Tomáš Petříček na twitteru uvedl, že je explozí v Bejrútu šokován a myslí na rodiny obětí. "Jsme s libanonským lidem a jsme připraveni poskytnout pomoc," dodal. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček napsal, že ČR prověřuje možnosti případné pomoci, například prostřednictvím hasičů. Soustrast rodinám a blízkým obětí vyjádřil ředitel zahraničního odboru kanceláře prezidenta Rudolf Jindrák.

"Viděl jsem ohňový kotouč a kouř nad Bejrútem. Lidé křičeli a utíkali, krváceli. Z domů to utrhlo balkony, ve výškových budovách se vysypala okna a sklo spadlo na ulici," citovala svědka agentura Reuters. Podle dalšího svědka jsou vytlučená okna v celém bejrútském centru a bylo vidět zraněné.

Libanon se potýká s vážnou ekonomickou krizí a jeho občané loni v říjnu zahájili protesty proti údajně zkorumpovaným politikům. V Bejrútu se dnes konal další z těchto protestů, tentokrát kvůli stále se horšícím dodávkám elektrické energie. Lidé se před budovou ministerstva energetiky střetli s policisty, kteří se snažili udržet dav za zátarasy. Účastníci sdělili, že jsou odhodlaní na místě zůstat a pokračovat v protestu v sedě. Některé libanonské domácnosti mají nyní proud jen několik hodin denně a lidé byli nuceni vrátit se k petrolejovým lampám a svíčkám.

Situaci komplikují dlouhodobě spory mezi šíitským Hizballáhem, za nímž stojí Írán a který bojuje proti Izraeli, a sunnitskými politiky. V pátek bude tribunál OSN v Haagu rozhodovat o trestu pro údajné pachatele atentátu na někdejšího premiéra Rafíka Harírího. V roce 2005 byl mezi 22 lidmi, kteří nepřežili pumový útok na jeho kolonu v Bejrútu. Obviněni jsou právě čtyři členové Hizballáhu, kteří ale v Haagu osobně nebudou. Hizballáh podíl na útoku popřel.

Související

Fuád Šukr

Kdo je Fuád Šukr? Na jednu z hlav Hizballáhu byla vypsaná odměna 5 milionů dolarů

Fuád Šukr (Fuad Shukr), známý také jako al-Hajj Mohsin, je významnou postavou v Hizballáhu, jedné z nejvlivnějších šíitských militantních skupin v Libanonu a na celém Středním východě. Díky jeho klíčové roli v organizaci a účasti na významných historických událostech se stal hlavním cílem mezinárodního vymáhání práva a zpravodajských služeb. Nyní po izraelském bombardování má být dle zpráv izraelských médií a samotné IDF mrtev.
Bejrútem otřásla exploze po izraelském útoku. (30.7.2024)

Mimořádná zpráva Izrael zaútočil na Bejrút. Snaha o pomstu zřejmě nevyšla

Izrael zaútočil na libanonskou metropoli Bejrút, načež se izraelská armáda k útoku přihlásila. Cílem podle ní byl vysoký představitel Hizballáhu Fuad Šukr, odpovědný za sobotní raketový útok v Golanských výšinách, při kterém zemřelo 12 dětí a mladistvých. Podle dostupných informací se ho ale Izraelcům zabít nepodařilo. 

Více souvisejících

Bejrút libanon výbuch exploze v libanonském Bejrútu (4. srpna 2020)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy