Budoucnost Afghánistánu? Prestižní deník popsal, co přijde po odchodu vojsk

Při třech sobotních explozích zahynulo nejméně 85 lidí a téměř 150 dalších bylo zraněno, rekapituluje washingtonský server. Doplňuje, že většinu obětí tvoří dospívající dívky z hazárské ší'itské menšiny. 

Hnutí Tálibán, které na tuto menšinu a obecně i dívčí vzdělávací instituce často útočí, vinu odmítlo, poukazuje vlivný deník. Upozorňuje však, že masakr přišel v době, kdy povstalci eskalují útoky napříč celou zemí a odmítají konstruktivně jednat s vládou, kterou podporují Spojené státy.  

Reportéři deníku Washington Post nedávno přinesli informace, že Tálibán od začátku května shromažďuje bojovníky v okolí mnoha metropolí jednotlivých afghánských provincií. Spolu s tím, jak oslabuje americká vzdušná podpora vládním bezpečnostním složkám, hnutí obsadilo část vojenských základen a dokonce vytvořilo síť kontrolních stanovišť podél hlavních silnic, které vedou do Kábulu, uvádí editorial. Dodává, že v metropoli samotné se vládní a zahraniční pracovníci stávají terčem atentátů. 

"Mluvčí Tálibánu tvrdí, že (hnutí) nezamýšlí ovládnout zemi silou po odchodu Američanů, který má být dokončen do 11. září, a není jasné, zda by to dokázalo před začátkem zimy," pokračuje prestižní server. Deklaruje však, že rozhodnutí amerického prezidenta Joe Bidena stáhnout vojska zatím vedlo k rychlému a zlověstnému zhoršení pozice afghánské vlády a bezpečnosti těch Afghánců, kteří ji podporují. 

Pokud bude uvedený trend pokračovat, výsledkem může být kolaps politického systému a občanské společnosti, které Spojené státy po dvě desetiletí pomáhaly v zemi budovat, stejně jako obnova Afghánistánu coby základny mezinárodního terorismu, varuje renomovaný deník. Zmiňuje i možnost masivní uprchlické vlny do nestabilních sousedních států a do Evropy.

Stanovisko amerického ministerstva zahraničí, které útok na školu odsoudilo, uvádí, že Bidenova administrativa bude nadále podporovat ty obyvatele Afghánistánu, kteří jsou odhodláni zajistit, že pokrok z posledních dvou desetiletí nezmizí, připomíná Washington Post. Zmiňuje také, že američtí představitelé vyjadřují naději, že Tálibán - vrátí-li se k moci - zmírní svůj represivní přístup k ženám a odmítavý postoj k lidským právům, aby se vyhnul statutu mezinárodního psance.  

To však nekoresponduje s nedávno odtajněným hodnocením americké Národní zpravodajské rady, která dospěla k závěru, že Tálibán zvrátí většinu pokroku z posledních dvou desetiletí, vyzdvihuje editorial. Poukazuje, že v mnoha oblastech, které již Tálibán ovládl, je ženám víceméně zakázáno chodit do práce a dívčí školy, pokud vůbec existují, se omezují na první stupeň.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"(Bidenova) administrativa se zjevně snaží zajistit proti návratu teroristických základen či ohrožení americké ambasády v Kábulu rozmisťováním letounů, vojáků a výzbroje jinde v regionu," pokračuje vlivný deník. Zmiňuje nedávnou zprávu listu Wall Street Journal, že v tomto směru mají být osloveny středoasijské republiky, které s Afghánistánem sousedí.

To podle washingtonského serveru ovšem vznáší otázku, proč si Spojené státy zkrátka nezachovají relativně malou přítomnost v Afghánistánu, která v posledních letech nepolyká víc než desetinu rozpočtu Pentagonu a nevede k větším ztrátám na amerických životech. Může být ale příliš pozdě, přiznává editorial.

Bidenova administrativa by tak alespoň měla být připravena vystupňovat vzdušnou podporu pro afgánské síly, která zajistí, že ofenziva Tálibánu na Kábul a další velká města bude odražena, apeluje prestižní deník. Stejně tak doporučuje urychlit plány na udělení amerických víz těm Afgháncům, kteří podporovali úsilí Spojených států a nyní čelí smrtelné hrozbě, případně je i evakuovat ze země.