Cílem Izraele je oslabit Hamás, tvrdí velvyslanec. Jádrem problému je okupace, říká zástupce Palestiny

"Cílem je Hamás dostat do pozice, kdy už si na nás netroufne útočit, kdy jejich zbrojní schopnosti budou vyčerpány nebo oslabeny a kdy pochopí, že jim nestojí za to, takové dobrodružství zopakovat," uvedl Meron. "Nechceme se vrátit do situace, jakou jsme tu měli 8. nebo 9. května, měli by mít pocit, že to byla chyba, a o to usilujeme. Proto ničíme jejich teroristickou infrastrukturu, cílíme na jejich vojenská zařízení a velitele, abychom zajistili, že budou oslabeni a nebudou tuto epizodu chtít opakovat," dodal. Meron poznamenal, že Hamás sám vyrábí rakety a podařilo se mu je i do Gazy propašovat, po moři či po souši. "Začali používat nové rakety Ajáš 250, které mají dosah 250 kilometrů, vyrábějí čím dále sofistikovanější rakety, jež ohrožují Izraelce a Araby, " řekl.

O víkendu Izrael zničil v Gaze výškovou budovu, kde se mimo jiné nacházely kanceláře americké tiskové agentury AP a katarské televize Al-Džazíra. Izraelská armáda uvedla, že se na budovu zaměřila proto, že ji využívalo vojenské zpravodajské křídlo Hamásu. Před zničením objektu varovala civilisty, aby jim umožnila včasnou evakuaci.

Na dotaz, zda Izrael důkazy o tom, že Hamás budovu opravdu využíval, poskytne veřejnosti, Meron odpověděl: "Nevím, ale opakuji, respektujeme média, omlouváme se za zasahování do jejich práce, ale toto byl vojenský cíl - budova, nikoli jejich kanceláře, dostali předchozí varování, že bezprostředně hrozí útok."

Od 10. května, kdy se současný konflikt mezi Izraelem a Hamásem rozhořel, zahynulo při útocích 227 Palestinců včetně 64 dětí, uvádí ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, které nesděluje, kolik z obětí tvoří civilisté a kolik ozbrojenci. Podle Hamásu a skupiny Islámský džihád zemřelo při izraelských útocích nejméně 20 jejich bojovníků, Izrael tvrdí, že jejich počet je přinejmenším 130, podotkla AP. Podle izraelských úřadů palestinské rakety usmrtily 12 lidí včetně dvou dětí.

Na dotaz, zda civilisté v Gaze mají kam před izraelskými nálety uniknout, Meron odpověděl, že co se v enklávě děje, je "tragické". "Nyní jsou podle mě ve velmi těžké situaci, nikoli kvůli Izraeli, ale kvůli Hamásu a extrémnímu fanatickému vedení, jež mají. Respektujeme každou lidskou bytost, respektujeme muslimy, respektujeme Araby a chtěli bychom, aby měli lepší budoucnost. Izrael pokračuje v poskytování humanitární pomoci a umožňuje, aby proudila do Gazy, nechceme vidět žádné vojenské operace, nechceme vidět žádný konflikt, ale v této fázi, kdy se Izrael musí bránit, je to nevyhnutelné," řekl Meron. "Izrael opustil Gazu v roce 2005. Pamatuji si, když o tom rozhodl (tehdejší premiér Ariel) Šaron, hovořilo se v rámci vlády o tom, že si přejeme, aby se Gaza proměnila v Singapur Blízkého východu. Necelé dva roky na to brutálním způsobem převzal vládu Hamás a od té doby si tato extrémní organizace vzala jako rukojmí zhruba dva miliony lidí," poznamenal s tím, že "je klíčové posílit umírněné síly na palestinské straně a doufat v lepší budoucnost".

Hamás se Pásma Gazy zmocnil v roce 2007 poté, co v roce 2006 vyhrál volby na palestinských územích, ale odmítl se vzdát násilí, což mělo zásadní dopad na to, jak byl vnímán mezinárodním společenstvím. Moci v Pásmu Gazy se ujal po souboji s konkurenčním Fatahem, který s ním nechtěl zůstat v koalici. Izrael, USA a EU považují Hamás za teroristickou organizaci.

Zda by klid zbraní mohl nastat v nadcházejících několika dnech, je podle Merona těžké říct. "Je možné, že to bude pokračovat déle než pár dní, jedná se o průběžné hodnocení, které Izrael dělá, aby zjistil, jak moc jsme vyčerpali teroristickou infrastrukturu v Gaze a jak jsou oslabení, a podle toho se rozhodujeme," poznamenal.

Na dotaz, zda mohou současné boje ovlivnit vztahy, které Izrael loni navázal s několika arabskými zeměmi, Meron odpověděl, že by neměly, a doufá, že se tak nestane. "Dohody byly založeny na pochopení společných zájmů Izraele s těmito arabskými státy. Jsme hrdí a rádi, že máme tyto nové vztahy s Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty a že jsme normalizovali vztahy se Súdánem a Marokem".

"Myslím si, že je jasné, co se děje. Máte Hamás, což je fundamentalistická islámská džihádistická teroristická organizace, která bere do zajetí Izrael a palestinskou autonomii. Pokud zvítězí, palestinská autonomie prohraje. Snaží se podkopat palestinskou autonomii, Mahmúda Abbáse. Myslím si, že tomu ostatní v regionu rozumějí," dodal izraelský velvyslanec.

Izrael v posledních dnech podpořily Spojené státy a řada evropských lídrů, včetně českého prezidenta Miloše Zemana. "Tato podpora je pro Izrael klíčová, protože ukazuje, že jsme na správné straně. Jsme země, která se brání před útoky. Žádný stát by netoleroval, kdyby na jeho civilní populaci bylo za devět dní odpáleno 3400 raket," poznamenal Meron. Výslovně při té příležitosti poděkoval za českou podporu. "Rád bych využil příležitosti a poděkoval České republice, která vyniká podporou Izraele. Tato podpora byla vyjádřena vyvěšením izraelských vlajek na mnoha vládních budovách a radnicích po celé zemi... dostali jsme zde velkou veřejnou podporu a chtěl bych českým lidem poděkovat, pomohli nám v roce 1948 ve válce za nezávislost, kdy Židé bojující za nezávislost obdrželi československou pomoc, a pomáhají nám nyní. Také jsme byli velmi hrdí na to, že jsme mohli Čechům před několika měsíci pomoci s vakcínami (proti covidu-19)... jsme si velmi blízké národy," uzavřel.

Palestinský velvyslanec: S provokací začal Izrael, jádrem problému je okupace

Současné boje mezi Gazou a Izraelem podle palestinského velvyslance v České republice Chálida al-Atraše vyprovokoval Izrael. Velvyslanec to řekl v dnešním rozhovoru s ČTK. Za jádro problému al-Atraš označil izraelskou okupaci. Řekl, že Izrael má na rukou palestinskou krev, ale přesto se mu dostává podpory od Spojených států a řady dalších zemí včetně České republiky.

"Palestinci čelí okupaci 53 let. Palestinské vedení dospělo k historickému kompromisu o dvoustátním řešení. Palestinci přijali stát na pouhých 22 procentech historické Palestiny s východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Jednáme o mírovém procesu od roku 1993, a nic se nezměnilo," uvedl al-Atraš. "Poté, co v roce 1993 palestinský vůdce Jásir Arafat a izraelský premiér Jicchak Rabin podepsali dohodu, spáchal na Rabina atentát izraelský extremista, aby zastavil mírový proces. Stalo se to, protože izraelské osadníky vyprovokoval pan Benjamin Netanjahu, který se později stal premiérem. Provokoval samotné Izraelce, je proti míru, " dodal velvyslanec s tím, že za apartheid praktiky Izraele vůči Palestincům označily lidskoprávní organizace Human Rights Watch a Be-celem.

Podle al-Atraše se média věnují pouze důsledkům konfliktu, ale nehledí na jeho příčinu. "Hlavní problém je, co izraelské síly a policie dělají na Západním břehu a v Gaze. Gaza je 15 let v obležení, jak říkají humanitární organizace, stala se z ní největší věznice pod širým nebem. Toto utlačování a mučení lidí na Západním břehu a v Gaze a diskriminační praktiky ze strany izraelské vlády vůči Palestincům, kteří zůstali v historické Palestině, jsou nelegální," uvedl. Poukázal přitom na vystěhování palestinských rodin z východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh, na provokace ze strany osadníků a na policejní zásahy u mešity Al-Aksá.

Podle al-Atraše Izrael uplatňuje tři právní systémy, podle prvního jsou Židé označováni za nadřazený lid, další systém podle něj platí pro Palestince uvnitř Izraele a řadí je do druhé kategorie a třetí právní systém je uplatňován vůči Palestincům žijícím na okupovaných územích. "Nyní jsou Palestinci pod palbou, vyžádalo si to přes 200 obětí na životech, stovky domů byly zničeny. Obecně násilí je špatné, ale agrese je mnohem horší a režim apartheidu a okupace je nejhorší věc na světě," řekl velvyslanec.

V době tohoto násilí podle velvyslance není věnována pozornost dlouhodobé agrese proti Palestincům na Západním břehu Jordánu a v Jeruzalémě. "Odporovat okupační moci je podle mezinárodního práva povoleno, je to oprávněné, Palestinci by měli mít právo žít svobodně a důstojně," uvedl. "Česká republika respektuje mezinárodní právo a lidská práva jako rámec své zahraniční politiky, ale když přijde na Izrael, tak ten se může chovat, jako by byl nad zákonem," dodal.

Pokud jde o Spojené státy, al-Atraš poznamenal, že mezi předchozím americkým prezidentem Donaldem Trumpem a současným šéfem Bílého domu Joem Bidenem je "velký rozdíl" v přístupu k Palestincům. "Nesmíme ale zapomínat, že Spojené státy jsou hlavním podporovatelem Izraele". "Pokud nebudou uplatňovány rezoluce OSN, lidská práva a dohody s Izraelem, ničeho se nedosáhne," uvedl s velvyslanec s tím, že "izraelská vláda má slepou podporu od Spojených států i České republiky". Al-Atraš přitom poukázal na úterní tweet českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka, který zmiňuje právo Izraele na sebeobranu, ale nezmiňuje Palestince.

Za povzbudivé naopak velvyslanec považuje demonstrace proti izraelským náletům v Gaze, které se v posledních dnech uskutečnily v mnoha zemích světa. Uvedl, že nová generace má i díky sociálním sítím větší povědomí o tom, čemu Palestinci musí čelit.

"Doufáme, že mezinárodní společenství bude usilovat o klid zbraní. Doufáme však, že nepůjde o pouhou pauzu, po níž to bude pokračovat. Doufáme, že bude řešení. K řešení ale nelze dospět, pokud nebude k Izraeli přistupováno jako k normálnímu státu, místo jako k státu, který stojí nad zákonem. Státy, které podporují Izrael, by to měly přehodnotit," uvedl.