Eskalující boje mezi Izraelem a Gazou už mají 60 obětí na životech

K uklidnění situace vyzvali mnozí světoví politici. Kvůli situaci se dnes znovu mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN, společné stanovisko ale nevydala.

Hamás a Islámský džihád od pondělního večera na Izrael vypálily 1200 raket, z nichž 200 spadlo ještě na území Pásma Gazy. Radikálové vypálili 15 raket také na Dimonu, kde je izraelský jaderný reaktor. Izrael před vytrvalou raketovou palbou chrání obranný systém Iron Dome (Železná kupole), který podle armády zachytil 85 až 90 procent střel mířících na hustě obydlená místa. Izraelem zní sirény a místní obyvatelé se chodí schovat do krytů.

Vysoký činitel Hamásu uvedl, že organizace je připravena zastavit útoky na Izrael, pokud současně přestane útočit i židovský stát, uvedlo dnes ruské ministerstvo zahraničí. Představitel Hamásu podle něj sdělil vedení ruské diplomacie, že mezinárodní společenství by mělo tlačit na Izrael, aby přestal používat násilí u jeruzalémské mešity Al-Aksá.

Spojené státy vyšlou na Blízký východ vysoce postaveného diplomata ve snaze utišit eskalující násilí, oznámil dnes ministr zahraničí USA Antony Blinken, který o situaci také hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ten pak USA poděkoval za jejích podporu práva Izraele na sebeobranu. Americký ministr obrany Lloyd Austin dnes podle vyjádření Pentagonu hovořil se svým izraelským protějškem Bennym Gancem a potvrdil mu, že USA Izrael nadále podporují.

Ministr Ganc dnes o dva týdny prodloužil armádní pohotovost na území do vzdálenosti 80 kilometrů od hranice Pásma Gazy, což zahrnuje velkou část středního Izraele a jeho jih. Ministr také dal příkaz k sestavení krizového hospodářského výboru, který vládě dá prostředky k zajištění kriticky důležitých potřeb obyvatelstva. Podle izraelských sdělovacích prostředků to znamená, že Izrael počítá s delší dobou trvání nynějšího konfliktu. Ten minulý v roce 2014 se táhl 50 dní a zemřelo při něm přes 2000 Palestinců a 70 Izraelců.

Izraelská armáda při útocích zničila už tři výškové budovy, ve kterých byly podle jejích informací byty a úřadovny radikálního Hamásu. Obyvatele domů předem telefonicky varovala a shodila nejprve varovnou munici. Po zničení prvních dvou výškových budov se palba z Gazy zintenzivnila. Mluvčí izraelské armády Jonatan Konrikus dnes uvedl, že armáda je připravená i na pozemní ofenzivu do Gazy, ale nemá ji v úmyslu a bude i nadále pokračovat v leteckých náletech. Izraelské letectvo podle mluvčího zasáhlo v Gaze asi 300 různých vojenských cílů, včetně míst, kde skupiny Hamás a Islámský džihád vyrábí a skladují zbraně. Útoky cílily na konkrétní vysoce postavené představitele obou skupin.

K rychlému snížení napětí vyzvala v souvislosti s poslední eskalací konfliktu mezi Palestinci a Izraelem řada zemí i předních světových představitelů, kladou ale důraz na různé aspekty složité situace. Právo Izraele na obranu proti raketovým útokům hnutí Hamás z Gazy zdůraznily nejen USA, ale také Německo nebo Rakousko. Podporu Izraeli vyjádřil i český prezident Miloš Zeman.

Ke zdrženlivosti vyzval obě strany generální tajemník OSN António Guterres nebo britský premiér Boris Johnson.

Naopak podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana musí Izrael od mezinárodního společenství slyšet tvrdou a odstrašující odezvu kvůli svým pokračujícím útokům na Palestince. O konfliktu dnes Erdogan po telefonu mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a podle Kremlu "vyzvali strany k snížení napětí" a projevili obavy z rostoucího násilí.

Prokurátorka Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaová dnes vyjádřila znepokojení nad eskalací násilí na Západním břehu Jordánu, ve východním Jeruzalémě a v Pásmu Gazy. ICC v březnu oznámil, že bude vyšetřovat, zda se na palestinských územích staly válečné zločiny, proti vyšetřování se ostře postavil Izrael i Spojené státy.

Předseda Evropské rady Charles Michel dnes hovořil o situaci s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem. Prioritou podle něj musí nyní být zamezit dalším ztrátám na životech mezi izraelskými a palestinskými civilisty. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell odsoudil nucené vystěhovávání palestinských rodin z východního Jeruzaléma, což je jeden z důvodu stávajících střetů.

Napětí v Izraeli a Palestině v posledních týdnech rostlo kvůli střetům mezi izraelskou policií a Palestinci u mešity Al-Aksá a úmyslu vystěhovat palestinské rodiny z východního Jeruzaléma. Situace se vyhrotila v pondělí poté, co radikální hnutí Hamás a jeho spojenci začali odpalovat rakety do Izraele. V reakci na to izraelské letectvo podniklo útoky na Gazu.