Írán v pátek odstoupí od dalšího bodu jaderné dohody

Írán v pátek odstoupí od dalších bodů jaderné dohody z roku 2015, tentokrát od těch, které se týkají vývoje odstředivek používaných k obohacování uranu. V televizním projevu to dnes řekl íránský prezident Hasan Rúhání. Írán letos začal dohodu vypovídat kvůli přístupu Spojených států, které loni od dohody odstoupily a obnovily protiíránské sankce.

Írán zatím proti povolenému limitu zvýšil zásoby obohaceného uranu a začal uran obohacovat na více než povolených 3,67 procenta.

"Učiníme veškeré kroky, které jsou nezbytné k ochraně práv a národních zájmů Íránu. Náš třetí krok (v odstoupení od smlouvy) zahrnuje vývoj odstředivek. K tomuto kroku přistoupíme v pátek," sdělil Rúhání.

Před uzavřením dohody v roce 2015 Írán ve výkonných odstředivkách obohacoval uran na 20 procent, vždy ale popíral, že usiluje o jadernou zbraň. Při obohacování se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu. Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro jaderné zbraně je zapotřebí uran obohatit nad 85 procent.

Dohoda předpokládala, že z počtu 19.000 instalovaných centrifug, které se k obohacování uranu používaly před uzavřením dohody, jich Írán nechá nainstalovaných 6104 a že půjde jen o starý typ IR-1. Obohacovat uran jich dalších deset let mělo jen 5060 a jen v hlavním íránském jaderném zařízení v Natanzu. Další typy odstředivek Írán neměl deset let od dohody používat. Odpojit měl 1000 centrifug nové generace IR-2M.

Dohoda byla sjednána s cílem zpomalit íránský jaderný výzkum, protože bylo podezření, že Írán usiluje o jadernou zbraň. Teherán to vždy popíral, ale na dohodu přistoupil, protože mu přinesla zrušení mezinárodních sankcí. Současná americká administrativa, která se na vyjednávání nepodílela, dohodu považuje za neúčinnou. Její protiíránské kroky mají Teherán přimět vyjednávat znovu a o kvalitnější dohodě.

Související

Írán, ilustrační foto Analýza

Útok na Írán může vypadat jako řešení. Rozhodně to ale není dobrý nápad

Myšlenka přímého amerického a izraelského útoku na Írán může působit jako srozumitelná odpověď na složitou bezpečnostní hrozbu. Ve skutečnosti však takový krok nese značná rizika a může vést k dlouhodobé destabilizaci celého Blízkého východu. Írán není izolovaným cílem, ale centrálním uzlem rozsáhlé sítě zástupných sil, ideologicky motivované obrany a asymetrických schopností. Jakákoli vojenská operace proti němu by proto s vysokou pravděpodobností přinesla více nových problémů než skutečných řešení.

Více souvisejících

Írán jaderná dohoda s Íránem

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Ukrajina je připravena na příměří, tvrdí Kellogg. Kreml reaguje

Ukrajina souhlasí s příměřím na úrovni současné frontové linie, nastínil americký zmocněnec Keith Kellogg v rozhovoru pro televizní stanici Fox News. Kyjev nicméně trvá na vytvoření demilitarizované zóny na své i ruské straně. Kreml o takovém návrhu zatím neví. 

před 55 minutami

Mistři světa slavili s fanoušky na Staroměstském náměstí. (27.5.2024)

Čeští hokejisté odletěli do dějiště šampionátu. Ještě v Praze poprvé s týmem trénoval Pastrňák

Česká hokejová reprezentace už odletěla do Dánska, kde bude od pátku 9. května hrát základní skupinu B. V ní se postupně utká se Švýcarskem, Norskem, Dánskem, Maďarskem, Kazachstánem, Německem a USA. První zápas hraje hned v první hrací den od 16:20, proto už v úterý byl vidět celý tým na ruzyňském letišti, z jehož terminálu 3 odletěli hráči stejným letadlem jako švýcarský tým, který se poslední víkend v Brně zúčastnil Českých hokejových her.

před 1 hodinou

Indická armáda, ilustrační fotografie.

Evakuace či sestřely stíhaček. Konflikt mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru sílí

Ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem v oblasti Kašmíru nadále eskaluje. Obě strany hlásí ztráty a pokračují v ozbrojených akcích i výměně palby přes demarkační linii. Pákistánská strana ohlásila sestřelení několika indických stíhaček francouzské výroby. Úřady na obou stranách vyzývají obyvatele z ohrožených oblastí k evakuaci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

Indické rakety dopadly v Pákistánu

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

včera

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

včera

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

včera

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

včera

včera

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

včera

včera

Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy