Padne Netanjahu? První odhady výsledků naznačují, že volby budou těsné

Předčasné parlamentní volby v Izraeli dnes přinesly podle prvních odhadů velmi těsné výsledky. Průzkumy mezi voliči, kteří odevzdali svůj hlas, podle agentury Reuters ukazují, že zatím není možné jednoznačně určit vítěze. Některé odhady ale naznačují velmi těsně vítězství centristické koalice Modrá a bílá někdejšího náčelníka generálního štábu Bennyho Gance nad pravicovým Likudem 69letého premiéra Benjamina Netanjahua. Agentura AP podotýká, že Netanjahu zjevně znovu nezískal parlamentní většinu. Podle agentury DPA dokonce vše nasvědčuje patu. První oficiální výsledky voleb by mohly být k dispozici ve středu ráno.

Průzkumy zveřejněné izraelskými televizními stanicemi zatím přisuzují Likudu 31 až 33 křesel ve 120členném parlamentu. Modrá a bílá by v Knesetu mohla mít 32 až 34 poslanců.

Zveřejněné odhady rovněž naznačují, že rozhodující slovo v koaličních vyjednáváních může mít někdejší ministr obrany Avigdor Lieberman, který stojí v čele nacionalistické strany Izrael je náš domov.

Hlavním soupeřem však byl pro Netanjahua lídr letos vzniklé centristické koalice Modrá a bílá Ganc a velmi těsný výsledek se očekával. Obě strany nyní čekají pravděpodobně náročná koaliční vyjednávání s menšími spojenci. Netanjahuův Likud nejspíš nebude schopen sestavit koalici bez podpory Liebermana.

Pravicový tábor zahrnující Likud, Novou pravici exministryně spravedlnosti Ajelet Šakedové a přísně náboženské strany má nyní 54 až 57 mandátů, přičemž k dosažení parlamentní většiny je jich potřeba 61.

Tábor levého středu s Gancovou koalicí, Stranou práce, Demokratickou unií a arabskými stranami bude mít podle odhadů 54 až 58 poslanců. Sjednocená arabská kandidátka se přitom stala s 11 až 13 křesly třetí nejsilnější stranou v parlamentu.

Podle agentury DPA by mohlo vše dopadnout tak, jak si přál Lieberman: koalice Likudu, centristů a jeho strany, která v dnešních volbách získala osm až deset mandátů. Šedesátiletý Ganc ale během předvolební kampaně prohlásil, že jeho strana nepůjde do koalice s Likudem, pokud by v čele vlády zůstal Netanjahu stíhaný kvůli korupci.

Prezident Reuven Rivlin nyní bude muset rozhodnout, koho pověří sestavením kabinetu. Obvykle jím je šéf nejsilnějšího politického uskupení. Vznik nové vlády se neočekává dříve, než koncem října.

Izraelci volili poslance Knesetu letos už podruhé. Po volbách v dubnu se zdálo, že Netanjahu bude mít snadnou cestu k vytvoření vládní koalice, jelikož jeho pravicový Likud spolu se svými tradičními ultraortodoxními a nacionalistickými spojenci získal v parlamentu většinu.

Když se ale Lieberman postavil proti přílišnému vlivu židovských ultraortodoxních stran, zbylo Netanjahuovi pouze 60 spojenců, tedy o jednoho méně než potřeboval k získání většiny. Zákonodárci na popud poslanců Likudu rozpustili parlament a byly vyhlášeny další předčasné volby.

V dnešních volbách mohlo hlasovat kolem 6,4 milionu občanů. Do dnešních 19:00 SELČ svého aktivního volebního práva využilo podle volební komise 63,7 procenta lidí, což bylo o 2,4 procentního bodu více než ve stejnou dobu při předchozích volbách v dubnu, kdy celková volební účast nakonec činila přibližně 68 procent.

Související

Benjamin Netanjahu

Izraelci volili parlament, odhady předpovídají vítězství Netanjahua

Strana Likud bývalého izraelského premiéra Benjamina Netanjahua podle prvních odhadů po uzavření volebních místností získala v dnešních parlamentních volbách spolu se svými spojenci z náboženských a krajně pravicových stran dostatek hlasů k zajištění parlamentní většiny potřebné k sestavení budoucí vlády.
Ulice Tel Avivu

Koronavirus komplikuje izraelské volby, mění se organizace

Izraelská volební komise musela kvůli pokračujícímu šíření koronaviru v zemi upravit organizaci úterních parlamentních voleb. Změny ale mohou mást voliče a vést k vytváření davů, píší tamní média. Počítáno je nyní také s pomalejším sčítáním hlasů, protože až 600.000 jich bude odevzdáno ve dvojité obálce mimo volební místnosti. V minulých dvou letech už kvůli nestabilitě vládních koalic volili lidé v Izraeli třikrát, naposledy loni v březnu.

Více souvisejících

volby v Izraeli Izrael Benjamin Netanjahu Benny Ganc

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 4 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy