Raísímu gratulovali Putin či Erdogan, Izrael ho odsoudil

Prezidenti Ruska či Turecka dnes gratulovali ultrakonzervativnímu soudci Ebráhímu Raísímu k vítězství v prezidentských volbách v Íránu. Raísí dostal v pátečním hlasování podle definitivních výsledků 62 procent hlasů. Výsledek hlasování naopak ostře odsoudil Izrael, podle nějž je Raísí stoupencem vývoje jaderných zbraní. Volby kritizovali také íránští exulanti a také organizace na ochranu lidských práv, uvedla agentura Reuters.

Šéf Kremlu Vladimir Putin podle agentury RIA Novosti vyjádřil přání "dál rozvíjet konstruktivní dvoustrannou spolupráci" mezi Ruskem a Íránem. Ruské velvyslanectví v Teheránu oznámilo "připravenost posilovat vztahy s Islámskou republikou ve všech směrech".

"Jsem připraven s Vámi spolupracovat," uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a dodal, že spolupráce obou sousedních zemí bude podle něj za vlády Raísího dál sílit. Erdogan také vyjádřil přání navštívit Írán, jakmile skončí pandemie covidu-19.

Posilovat bilaterální spolupráci s Íránem hodlá také syrský prezident Bašár Asad, pro kterého byla politická i vojenská podpora z Teheránu za občanské války v Sýrii jedním z klíčových faktorů přežití v úřadě. Na prohlubování vztahů se chystá i Barham Sálih, což je prezident sousedního Iráku, kde Írán stejně jako v Sýrii uplatňuje značný vliv.

Gratulaci Raísímu připojili už i šéf šíitského libanonského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh a palestinské radikální organizace Hamás a Islámský džihád.

"Islámské republice i našim bilaterálním vztahům přejeme stabilitu, kontinuitu a prosperitu," uvedl na twitteru dubajský vládce Muhammad bin Rašíd. Blahopřání Raísímu připojil podle místních médií také korunní princ Abú Zabí Muhammad bin Zajd Nahaján.

Raísí je blízkým spojencem Chameneího. Írán jeho zvolením bude mít prvního prezidenta, na něhož se vztahují americké sankce ještě před nástupem do úřadu. Uvaleny na něj byly kvůli jeho roli při popravě politických vězňů v roce 1988.

"Ebráhím Raísí (...) je Chameneího posledním pokusem zachovat režim. Chameneí - slabý, krizí zmítaný a zdeptaný rýsujícím se povstáním - odstranil veškeré protivníky, aby dosadil na místo prezidenta Raísího, jednoho z nejohavnějších pachatelů zločinů proti lidskosti od druhé světové války," uvedla Marjam Radžávíová, která je šéfkou předsednictva exilové íránské Národní rady odporu (NCRI) se sídlem v Paříži.

Volby provázel malý zájem voličů, k urnám jich přišlo necelých 49 procent, nejméně od založení islámské republiky v roce 1979. Nízký zájem se podle médií očekával, protože úřady ještě před začátkem hlasování vyřadily několik Raísího hlavních rivalů a stoupenců opozice. To mezi voliči způsobilo nechuť se na volbách podílet.

Izrael, který je s Íránem dlouhodobě v krajně napjatých vztazích, zvolení Raísího příkře odsoudil. "Když nejvyšší vůdce v podstatě nadiktoval íránské veřejnosti, koho si může zvolit, méně než 50 procent oprávněných voličů si zvolilo zatím toho nejextremističtějšího prezidenta," uvedlo izraelské ministerstvo zahraničí.

"Řezník z Teheránu Ebráhím Raísí byl mezinárodním společenstvím po právu veřejně odsouzen za svou roli v mimosoudních popravách více než 30.000 lidí," dodalo s tím, že Raísí je stoupencem co nejrychlejšího rozvoje vojenského jaderného programu.

Volbu Raísího kritizovala také nevládní organizace Amnesty International: "To, že byl Ebráhím Raísí vyzdvižen do úřadu prezidenta, místo aby byl vyšetřován za zločiny proti lidskosti, mizení lidí a mučení, je pochmurnou připomínkou, že v Íránu vládne beztrestnost."

Související

Více souvisejících

Ebráhím Raísí Vladimír Putin Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 39 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putina volilo přes 87 procent lidí. V Kremlu bude sedět dalších šest let

Ruský prezident Vladimir Putin bude ve funkci dalších šest let. Volilo ho přes 87 procent lidí, vyplývá z údajů ruské centrální volební komise po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů. O průběžných výsledcích informovala ruská státní agentura TASS

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy