Raísímu gratulovali Putin či Erdogan, Izrael ho odsoudil

Šéf Kremlu Vladimir Putin podle agentury RIA Novosti vyjádřil přání "dál rozvíjet konstruktivní dvoustrannou spolupráci" mezi Ruskem a Íránem. Ruské velvyslanectví v Teheránu oznámilo "připravenost posilovat vztahy s Islámskou republikou ve všech směrech".

"Jsem připraven s Vámi spolupracovat," uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a dodal, že spolupráce obou sousedních zemí bude podle něj za vlády Raísího dál sílit. Erdogan také vyjádřil přání navštívit Írán, jakmile skončí pandemie covidu-19.

Posilovat bilaterální spolupráci s Íránem hodlá také syrský prezident Bašár Asad, pro kterého byla politická i vojenská podpora z Teheránu za občanské války v Sýrii jedním z klíčových faktorů přežití v úřadě. Na prohlubování vztahů se chystá i Barham Sálih, což je prezident sousedního Iráku, kde Írán stejně jako v Sýrii uplatňuje značný vliv.

Gratulaci Raísímu připojili už i šéf šíitského libanonského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh a palestinské radikální organizace Hamás a Islámský džihád.

"Islámské republice i našim bilaterálním vztahům přejeme stabilitu, kontinuitu a prosperitu," uvedl na twitteru dubajský vládce Muhammad bin Rašíd. Blahopřání Raísímu připojil podle místních médií také korunní princ Abú Zabí Muhammad bin Zajd Nahaján.

Raísí je blízkým spojencem Chameneího. Írán jeho zvolením bude mít prvního prezidenta, na něhož se vztahují americké sankce ještě před nástupem do úřadu. Uvaleny na něj byly kvůli jeho roli při popravě politických vězňů v roce 1988.

"Ebráhím Raísí (...) je Chameneího posledním pokusem zachovat režim. Chameneí - slabý, krizí zmítaný a zdeptaný rýsujícím se povstáním - odstranil veškeré protivníky, aby dosadil na místo prezidenta Raísího, jednoho z nejohavnějších pachatelů zločinů proti lidskosti od druhé světové války," uvedla Marjam Radžávíová, která je šéfkou předsednictva exilové íránské Národní rady odporu (NCRI) se sídlem v Paříži.

Volby provázel malý zájem voličů, k urnám jich přišlo necelých 49 procent, nejméně od založení islámské republiky v roce 1979. Nízký zájem se podle médií očekával, protože úřady ještě před začátkem hlasování vyřadily několik Raísího hlavních rivalů a stoupenců opozice. To mezi voliči způsobilo nechuť se na volbách podílet.

Izrael, který je s Íránem dlouhodobě v krajně napjatých vztazích, zvolení Raísího příkře odsoudil. "Když nejvyšší vůdce v podstatě nadiktoval íránské veřejnosti, koho si může zvolit, méně než 50 procent oprávněných voličů si zvolilo zatím toho nejextremističtějšího prezidenta," uvedlo izraelské ministerstvo zahraničí.

"Řezník z Teheránu Ebráhím Raísí byl mezinárodním společenstvím po právu veřejně odsouzen za svou roli v mimosoudních popravách více než 30.000 lidí," dodalo s tím, že Raísí je stoupencem co nejrychlejšího rozvoje vojenského jaderného programu.

Volbu Raísího kritizovala také nevládní organizace Amnesty International: "To, že byl Ebráhím Raísí vyzdvižen do úřadu prezidenta, místo aby byl vyšetřován za zločiny proti lidskosti, mizení lidí a mučení, je pochmurnou připomínkou, že v Íránu vládne beztrestnost."