Rúhání: Írán a Evropa se za dva dny na záchraně dohody nedomluví

Je nepravděpodobné, že by Írán v nadcházejících dnech uzavřel dohodu s evropskými lídry o zachování mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Ve vysílání íránské státní televize to dnes podle agentury Reuters řekl íránský prezident Hasan Rúhání.

Evropským signatářům dal Hasan Ruhání další dva měsíce, aby dodrželi své závazky, pohrozil ale zároveň, že Írán podnikne třetí krok ve vypovídání částí dohody. 

"Domnívám se, že není pravděpodobné, že bychom dnes či zítra dospěli s Evropou k výsledku," řekl Rúhání. "Evropa bude mít další dva měsíce na to, aby své závazky naplnila," doplnil.

Rúhání nicméně také pohrozil, že Írán podnikne třetí krok ve snižování svých závazků plynoucích z jaderné dohody. "Třetí krok bude nejdůležitější a bude mít zásadní dopady," řekl prezident bez dalších podrobností.

Írán zároveň odmítl nabídku půjčky od evropských států ve výši 15 miliard dolarů, jejímž cílem bylo chránit íránskou ekonomiku před dopadem amerických sankcí, informovala íránská státní televize. Ještě krátce předtím vysoce postavený íránský činitel naznačil, že Írán by podobnou dohodu s EU mohl uzavřít.

Za iniciativou kolem půjčky stojí Francie, podle tamních médií se na věci měly podílet také Británie a Německo. Francouzská diplomacie podle listu Financial Times uvedla, že s plánem by musely také souhlasit Spojené státy. K takovému kroku se ale americký prezident Donald Trump staví chladně, jelikož by představoval oslabení jeho přístupu.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian poznamenal, že půjčku by Írán dostal, pokud by opět začal dodržovat veškeré závazky plynoucí z jaderné dohody, pomohl by zajistit bezpečnost v Perském zálivu, jednal o bezpečnosti na Blízkém východě a přistoupil by na vyjednávání nové jaderné dohody, když části té současné po roce 2025 vyprší.

Napětí kolem Íránu se stupňuje od loňského roku, kdy Trump oznámil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015, jejímiž dalšími stranami jsou Německo, Francie, Británie, Rusko, Čína a Evropská unie. Washington po vypovězení dohody uvalil na Teherán nové sankce, které mimo jiné omezují možnosti Íránu obchodovat s ropou. Evropské státy se snaží i po americkém kroku dohodu udržet při životě zmírňováním dopadu amerických sankcí na íránskou ekonomiku.

Smyslem jaderné dohody bylo zbrzdit íránský jaderný program, zamezit tak Teheránu ve vývoji jaderných zbraní, ale umožnit mírové využívání jaderných technologií. Trump nicméně od odstoupení od jaderné dohody proti Íránu vede politiku takzvaného "maximálního tlaku", čímž se snaží Teherán přimět k jednáním o omezení balistického programu a změně přístupu ke konfliktům na Blízkém východě.

Írán od května postupně přestal dodržovat několik bodů jaderné dohody a pohrozil, že 5. září podnikne další takový krok s cílem přimět evropské signatáře dohody, aby zmírnili dopad amerických sankcí.

Související

Hasan Rúhání, íránský prezident

Írán začne naplňovat jadernou dohodu po ukončení amerických sankcí

Írán začne znovu plnit závazky jaderné dohody z roku 2015, pokud Spojené státy zruší sankce proti jeho zemi. Řekl to prezident Hasan Rúhání, který se dnes setkal s irským ministrem zahraničí Simonem Coveneyem, uvedla agentura AP. Conveney působí jako zprostředkovatel pro jadernou dohodu. Sankce proti Íránu obnovila administrativa Donalda Trumpa, která se v roce 2018 z dohody stáhla.

Více souvisejících

Hasan Rúhání Írán jaderná dohoda s Íránem EU (Evropská unie) USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Aktualizováno před 7 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy