USA na prahu války? Odpovězme na dvě zásadní otázky, zní z Washingtonu

Ryze saúdský problém

Pokud dojede k dalším íránským útokům, republikánští jestřábi v USA budou vojenskou reakci požadovat, očekává renomovaný server. Konstatuje, že v té souvislosti vyvstávají dvě zásadní otázky.

"Je klíčovým americkým zájmem chránit Saúdskou Arábii a její ropnou infrastrukturu před útokem? Mají američtí vojáci a piloti nasadit své životy za režim Mohameda bin Salmána?" táže se vlivný deník.

Před třemi desetiletími, když Irák obsadil Kuvajt a ohrožoval saúdskoarabská ropná pole, tehdejší americký prezident George Bush rychle dospěl k závěru, že americký vojenský zásah je nezbytný, připomíná Washington Post. Deklaruje, že z mnoha důvodů - včetně zbrklého a neohrabaného chování současného prezidenta Trumpa - je nutnost americké akce nyní mnohem spornější.

Jako první faktor uvádí washingtonský deník ropu. Poukazuje, že Saúdská Arábie sice produkuje 10 % světových dodávek ropy, ale největším producentem černého zlata jsou momentálně Spojené státy a jejich závislost na saúdských dodávkách dramaticky klesá - za poslední dva roky o celou polovinu.

Ceny ropy po útoku z předminulého týdne sice rychle vystřelily vzhůru, na světových trzích však žádná panika nenastala, zdůrazňuje editorial. Dodává, že ochrana ropných polí je tak saúdský problém a z pohledu Spojených států již nejde o tak silnou strategickou nutnost jako kdysi.   

"Podstata ohrožení Saúdské Arábie je také velmi odlišná od roku 1990," pokračuje americký server. Vysvětluje, že kroky tehdejšího iráckého diktátora Saddáma Husajna byly otevřenou agresí, která mu měla zajistit kontrolu nad blízkovýchodní ropou, zatímco útok z minulého víkendu - za předpokladu, že byl podpořen Íránem - představuje dlouhodobou eskalaci napětí mezi Rijádem a Teheránem, kterým jde o vliv v regionu a jejichž motivace vychází z velké části z tvrdého sektářství.

Sektářský džihád

Zájmem Spojených států v tomto střetu není pomáhat jedné straně, ale podporovat stabilizaci mocenské rovnováhy mezi Íránem vedenými ši'íty a Saúdskou Arábií vedenými sunnity, konstatuje Washington Post. Za další americký zájem označuje zamezit oběma zemím v zisku atomové zbraně, což byl důvod, proč Trumpův předchůdce Barack Obama uzavřel mezinárodní dohodu o íránském jaderném programu.

V zájmu Spojených států je také odradit Írán od agrese vůči Izraeli, což je jedním z důvodů, proč je důležité prozatím zachovat americkou vojenskou přítomnost v Sýrii, tvrdí renomovaný deník. Podotýká, že zároveň neexistuje důvod, proč by Washington měl umožňovat Rijádu vést sektářský džihád proti Íránu, Jemenu a jakékoliv další zemi.

"Trump ohrozil všechny tyto americké zájmy," kritizuje editorial. Připomíná, že prezident odstoupil od dohody o íránském jaderném programu, ačkoliv ji Teherán dodržoval, což vedlo pouze k vystupňování íránských aktivit na tomto poli.

Stejně tak Trump podporuje Mohameda bin Salmána v bezohledném bombardování Jemenu, které zabilo tisíce civilistů a poskytlo záminku k útokům na saúdskoarabské cíle, uvádí washingtonský server. Doplňuje, že šéf Bílého domu se také snažil stáhnout americké vojáky ze Sýrie a v dubnu se pokusil zablokovat veškerý vývoz íránské ropy, což byl z zásadě válečný akt, který přímo vedl k útoku z předminulého týdne.

Americkým zájmem není ospravedlňovat vojenský konflikt s Íránem a ačkoliv Trump zřejmě takovou válku nechce, svými opakovanými chybami se dostal na její práh, varuje prestižní deník. Připomíná, že íránské vedení nyní odmítá Trumpovy nabídky k jednání.

Experti na íránský režim věří, že Teherán bude dále stupňovat své útoky na Saúdskou Arábii a další cíle v Perském zálivu, dokud budou platit Trumpovy sankce, varuje vlivný server. Naznačuje, že nejlepší cestu, kterou se může americký prezident nyní vydat, představuje deeskalace.