NÁZOR - Ve stínu rostoucí pandemie onemocnění Covid-19 je administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zatahována do dalšího kola eskalace nepřátelství s Íránem podporovanými milicemi v Iráku, upozorňuje editorial serveru Washington Post. Prestižní deník konstatuje, že nedávný raketový útok, při kterém zahynuli američtí vojáci, staví Trumpa před těžkou volbu.
Zabití Sulejmáního Teherán neodstrašilo
Již dvakrát za poslední týden zasáhla základnu Camp Taji severně od Bagdádu salva raket odpálených spojenci Teheránu, rekapituluje editorial. Podotýká, že o život přišli dva Američané a nejméně další dva utrpěli vážná zranění.
Odvetný americký úder zasáhl pět lokalit označených jako zbrojní sklady milici Katáib Hizballáh, přičemž zabil několik jejích příslušníků i vojáků irácké armády, uvádí washingtonský deník. Dodává, že zmíněná milice i irácká vláda nyní hrozí dalšími akcemi.
"Obnovené nepřátelství naznačuje, že Írán a jeho irácké spojence nezastrašilo zabití předního íránského stratéga generálmajora Kásima Sulajmáního a předního velitele irácké milice při útoku amerického dronu začátkem ledna," píše renomovaný server. Konstatuje, že pro Trumpovu administrativu se rýsuje dvojí výrazné nebezpečí.
Zaprvé hrozí, že Íránu se podaří vypudit americké jednotky z Iráku, míní Washington Post. Dodává, že druhým rizikem je zatažení Spojených států do většího vojenského konfliktu.
Tyto ambice Teheránu mohou působit jako mimořádně vysoké, především v době, kdy se tamní režim nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chámeneího potýká s masivní epidemií koronaviru, která se nyní kupí na ekonomických problémech země a rostoucího neklidu ve společnosti, píše americký deník. Varuje, že Chámeneí může ale považovat konflikt se Spojenými státy za nejlepší východisko z domácích problémů.
Zabití Sulejmáního koneckonců vlilo do íránské společnosti mimořádně silné nacionalistické nálady, poukazuje editorial. Zdůrazňuje, že íránské kampani proti americkým jednotkám v Iráku navíc není snadné čelit.
"Je těžké bránit americké síly rozmístěné na iráckých vojenských základnách před náhlými salvami raket krátkého doletu, jako byly ty, které pokropily v minulém týdnu Camp Taji," pokračuje vlivný server. Dodává, že odvetné americké akce v Iráku zase přinášejí riziko rozkolu s tamní vládou, jejíž představitelé již nyní tlačí na odchod Američanů.
Krize, kterou spoluvytvořil sám Trump
Trump zřejmě silně tíhne ke stažení pěti tisíc amerických vojáků rozmístěných v Iráku k boji s Islámským státem (IS), upozorňuje Washington Post. Připomíná, že v pondělí bylo oznámeno přesunutí stovek vojáků sloužících v misi proti IS z menších iráckých základen na větší, případně do Sýrie nebo Kuvajtu.
To sice může být rozumné s ohledem na rostoucí riziko raketových útoků, celkové americké stažení by ale přineslo Íránu velké strategické vítězství, varuje renomovaný deník. Poukazuje, že Trump učinil ze zadržování regionálních ambicí Teheránu pilíř své zahraniční politiky, ale odsunem vojsk by naopak zpečetil íránskou dominanci nejen v Iráku, ale také v Sýrii a Libanonu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Jednou z alternativ je vystupňovat americké odvetné údery na íránské cíle v Iráku a možná i v samotném Íránu, naznačuje editorial. Přiznává však, že takový pokus o odstrašení s sebou nese riziko politické protireakce Iráku a zřejmě i dalších amerických obětí při íránských úderech, což je přesně to, v co doufají zastánci tvrdé linie v íránském vedení.
Další možností je proklestit se současnou situací prostřednictvím částečného přeskupení vojsk, lepších obranných opatření a apelů na irácké politiky, aby utáhli uzdu íránským spojencům, přemítá prestižní deník. Deklaruje, že tak či onak Trump zabředl do nebezpečného blízkovýchodního močálu, který z velké části sám vytvořil.
"Jeho zbrklé rozhodnutí zrušit jadernou dohodu s Íránem a obnovit ekonomickou válku s tamním režimem přímo vedlo ke zbytečné krizi, kterou nyní musí řešit během pandemie covid-19," uzavírá washingtonský server.
Související
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Írán , Irák
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
před 1 hodinou
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
před 3 hodinami
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
před 3 hodinami
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
před 4 hodinami
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
před 5 hodinami
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
před 6 hodinami
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
před 6 hodinami
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
před 7 hodinami
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
před 8 hodinami
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
před 9 hodinami
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
před 10 hodinami
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
před 11 hodinami
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
před 11 hodinami
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
před 13 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
včera
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
včera
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
včera
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
včera
Trump zavedl poplatek 20 procent z hodnoty nákladu za proplutí Hormuzským průlivem
včera
Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?
Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.
Zdroj: Libor Novák