Británie "posouvá hranice mezinárodního práva". Představila zákon o vyhošťování nelegálních přistěhovalců

"Británie může být hrdá na to, že v minulosti přivítala ty, kteří to nejvíce potřebovali... ale ti, kteří připlouvají na malých lodích, přímo neprchají před válkou ani nejsou v bezprostředním ohrožení života. Než překročili Lamanšský průliv, cestovali přes bezpečné evropské země. Je to nefér vůči těm, kdo sem přišli legálně. Co je moc, to je příliš," napsal Sunak v komentáři pro bulvární list The Sun.

Bravermanová dnes ve sněmovně zákon představila s podobou rétorikou. "Norma nám umožní zadržet a vyhostit imigranty bez nároku na propuštění na kauci nebo žádost o přezkoumání soudem. Britští daňoví poplatníci nyní platí za hotely pro imigranty šest milionů liber (asi 158 milionů korun) denně. Většina příchozích jsou muži pod 40 let věku s dostatkem peněz na to, aby zaplatili pašerákům za převoz. Potřeba reformovat je očividná," prohlásila ministryně.

Výjimku by dostali pouze nezletilí, lidé, kteří ze zdravotních důvodů nemohou podstoupit cestu zpět, nebo by byly jejich životy návratem do domovské země ohroženy.

Labouristická stínová ministryně vnitra Yvette Cooperová reagovala na Bravermanovou prohlášením, že opozice navrhuje zřízení mezinárodní policejní jednotky, která se bude zabývat nelegální migrací, konkrétně gangy pašeráků, a plán konzervativců odmítla jako nefunkční.

"Ministryně vnitra přišla s návrhem vyhostit každého, kdo sem přijde nelegálně, do jejich domovské země nebo bezpečné třetí země. Jenže to nebyla tahle ministryně, ale ta minulá (Priti Patelová, pozn. ČTK). Podle posledního zákona konzervativní vlády bylo 80.000 lidí označeno jako nepřijatelných, ale jelikož vláda neměla uzavřené smlouvy o návratu do domovské země, vrátilo se jich jen 21. A ty smlouvy nemají pořád," řekla Cooperová.

Stanice BBC podotýká, že britská vláda se loni dohodla s Rwandou, že do ní může posílat žadatele o azyl, kteří na Britské ostrovy přišli ilegálně. Žádný takový člověk však do Afriky ještě odvezen nebyl.

Bravemanová za hlasitého smíchu svých spolustraníků reagovala prohlášením, že "po pěti minutách hysterie pořád nemá ponětí, jaký je plán labouristů". "Hlavním cílem tohoto zákona je odstrašení, chceme vyslat zprávu migrantům i pašerákům lidí: 'nedělejte to, nenastupujte do těch lodí, nebude vám umožněno v Británii žít'," řekla ministryně vnitra.

Návrh zákona konzervativní vlády dnes ráno na stanici Sky News kritizoval i bývalý labouristický ministr vnitra Jack Straw: "Tohle opatření z nás udělá vyvrhele v očích dalších západních evropských států a stejně nebude fungovat," řekl Straw s odvoláním Úmluvu o právním postavení uprchlíků, kterou státy OSN vypracovaly v roce 1951.

"V pozici ministra vnitra se vám stane, že dostanete složku a vaši zaměstnanci vám řeknou: 'podívejte se, tenhle člověk nemá žádný důvod, aby tu zůstával, myslíme si, že by měl být deportován'. Když souhlasíte, vydá se příkaz k vyhoštění a dotyčný jej pak napadne u soudu. Bylo to otravné, ale bylo to fér. Soudy jsou od toho, aby dohlížely na práci ministrů," dodal Straw.

Člověk vyhoštěný na základě navrhovaného zákona by se také v budoucnu do Británie nemohl vrátit ani se později ucházet o britské občanství. Jak by úřady zjistily, že jde o téhož člověka, zatím není jasné.

Bravermanová dnes ve sněmovně ujišťovala, že zákon je v souladu s mezinárodním právem poté, co několik poslanců vyjádřilo obavu, že norma bude porušovat Evropskou úmluvu o lidských právech.

Liberální demokraté, další opoziční strana, nový zákon označila za "nemorální, neefektivní a velice drahý pro daňové poplatníky".

Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že téma migrace je pro britskou veřejnost důležité, konkrétně třetí nejdůležitější po ekonomice a zdravotnictví, a na významu nabylo s debatami o referendu o vystoupení z Evropské unie před rokem 2016. I když je počet žádostí o azyl v Británii nyní na dvacetiletém maximu, je stále pod průměrem Evropské unie. V roce 2022 žádalo o azyl v Británii 75.000 lidí, v Německu to bylo 240.000.

Novým zákonem chce britská vláda řešit i přetížený azylový systém, kde nyní v pořadí na vyřízení svého případu čeká 160.000 lidí. Systém podle Bravermanové stojí zemi tři miliardy liber ročně (asi 79 miliard korun). Labouristická poslankyně Diana Johnosnová dnes reagovala, že podle analýzy její strany "přetížení nezpůsobily lodě s migranty, ale především špatné hospodaření a administrativní organizace zaměstnanců".

Vláda chce přetížený systém řešit také stanovením horní hranice počtu žádostí o azyl u lidí, kteří do Británie cestují legálně.