Británie více zdaní dividendy a zvýší a prodlouží daň z mimořádných zisků

Británie více zdaní dividendy a příjmy z kapitálu. Zvýší daň z mimořádných zisků energetických gigantů z 25 na 35 procent a prodlouží ji o tři roky do roku 2028. Zmrazí také slevu na dani z příjmu a sníží hranici, při které lidé začínají platit nejvyšší sazbu daně z příjmu. Dnes to v dolní sněmovně řekl britský ministr financí Jeremy Hunt, když představoval aktualizovanou podobu rozpočtového plánu. Ten má zemi, která je podle ministra v recesi, pomoct zalepit díru ve státních financích.

Londýn hodlá pomocí vyšších daní a rozpočtových škrtů zacelit mezeru až 60 miliard liber (1,67 bilionu Kč), která se ve státních financích rozevřela mezi příjmy a výdaji. Británie bojuje také s vysokou inflací, která v říjnu vystoupila na 11,1 procenta, a hrozbou dlouhé recese.

Vláda zmrazí výši daňové úlevy do roku 2028. To znamená, že se miliony lidí kvůli rostoucí inflaci a vyšším mzdám přesunou do vyšších daňových pásem. Nejvyšší daňová sazba, která činí 45 procent, se bude nově vztahovat na roční příjmy ve výši od 125.140 liber (3,5 milionu Kč) namísto dřívějších 150.000 liber.

Opoziční labouristé tvrdí, že se opatření rovnají "kapsářství". Vládní konzervativce obviňují z toho, že nabourávají ekonomiku a že nutí platit pracující.

Vláda dále počítá s omezením pomoci s účty za energie. Obvyklé účty se od dubna zvýší z 2500 liber ročně na 3000 liber, napsal zpravodajský server BBC. Zastropování cen energií v příštím roce vládu přijde na necelých 13 miliard liber, což je přibližně polovina toho, co plánoval bývalý ministr financí Kwasi Kwarteng.

"Budeme čelit bouři," řekl ministr Hunt. Mluvil o obtížných rozhodnutích, která zajistí stabilitu, sníží inflaci a vyrovnají státní rozpočet. To podle něj mimo jiné zahrnuje výrazné snížení veřejných výdajů v některých oblastech. Hunt ale také oznámil zvýšení výdajů, například pro strádající britský státní zdravotnický systému (NHS) a pro školy.

Rozpočet NHS bude navýšen v každém z následujících dvou let o 3,3 miliardy liber. Celý systém zdravotní a sociální péče se v rozmezí dvou let dočká balíčku osmi miliard liber.

Hunt dále uvedl, že důchody, sociální dávky a daňové úlevy se zvýší v souladu s inflací, tedy o 10,1 procenta. Pro osoby starší 23 let se zvedne minimální mzda na 10,42 liber na hodinu ze současných 9,50 liber na hodinu.

Od dubna 2025 už nebudou elektromobily osvobozeny od spotřební daně z motorových vozidel.

Británie se už podle ministra Hunta dostala do recese. Příští rok britská ekonomika oslabí o 1,4 procenta. Odvolal se přitom na zatím nezveřejněný odhad Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR). Podle tohoto odhadu také výrazně vzroste nezaměstnanost ze současných 3,6 procenta na 4,9 procenta v roce 2024.

Hunt ale slíbil, že se ekonomika znovu zvedne. OBR odhaduje růst na 1,3 procenta v roce 2024, na 2,6 procenta v roce 2025 a na 2,7 procenta v roce 2026.

Přijatá opatření podle ministra také sníží vysokou inflaci. Spotřebitelské ceny letos vzrostou o 9,1 procenta, uvedl Hunt s odkazem na odhad OBR. Pro rok 2023 pak její experti předpovídají míru inflace 7,1 procenta.

"Stále panují obavy ohledně dlouhodobého zdraví britské ekonomiky - zda to, co (Hunt) oznámil, bude stačit pro dlouhodobější růstové vyhlídky," konstatovala analytička Susannah Streeterová ze společnosti Hargreaves Lansdown.

Hunt s oznámením rozsáhlých rozpočtových změn vystoupil necelé dva měsíce poté, co zářijový minirozpočet bývalé premiérky Liz Trussové vyvolal chaos na finančních trzích. Velká část nyní oznámených změn byla široce očekávána, takže trhy na ně tentokrát reagovaly jen vlažně. Libra oslabila k dolaru a klesly ceny britských vládních dluhopisů.

Související

Palestina

Evropské stát zvažují uznání státu Palestina. Co to ale znamená a co se změní?

Británie se před několika dny rozhodla následovat příkladu Francie a oznámila, že by mohla v září uznat stát Palestina, pokud Izrael splní několik zásadních podmínek. Ty zahrnují uzavření udržitelného míru, povolení humanitární pomoci, schválení příměří a zastavení anexe Západního břehu Jordánu. Vláda Spojeného království zároveň vyzvala Hamás, aby propustil zbývající rukojmí, odzbrojil se a přestal se podílet na vládě v Gaze. 

Více souvisejících

Velká Británie Jeremy Hunt (britský politik)

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Příroda

První předpověď počasí na další víkend. Očekává se změna

V Česku začíná pracovní týden, během kterého se očekává vlna veder. Maxima vyšplhají až na 37 °C. Místy přetrvají vysoké teploty i o víkendu, nakonec ale nastane ochlazení o několik stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko není připravené na útok na NATO. Moskva ale má taktiku na další roky

Rusko stupňuje přípravy na dlouhodobou konfrontaci se Západem, od revize jaderné doktríny a masivního přezbrojování, až po rozsáhlé hybridní operace v Evropě. Podle odhadů může být schopno velké konvenční akce proti NATO mezi lety 2028-2033. Přímý útok je v tuto chvíli nepravděpodobný, ale provokace, incidenty a nátlak na hranicích Aliance jsou stále reálnější hrozbou. Evropa má omezený čas na reakci.

včera

včera

včera

včera

Ukrajinci brání svou zem před ruskými invazními vojsky.

Natalie, Vadim či Ilja. Rusové nabízejí ukrajinské děti k adopci, vytvořili katalog

Separatistická správa samozvané Luhanské lidové republiky spustila na svém webu katalog, v němž nabízí k „adopci“ ukrajinské děti z okupovaných území. Databáze umožňuje filtrovat podle vzhledu a zveřejňuje detailní popisy osobnosti, vývoje i fotografie, což vedoucí Institutu pro výzkum evropské bezpečnosti Hlib Fishchenko pro EuroZprávy.cz označil za moderní formu obchodování s lidmi a válečný zločin s prvky genocidy.

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

ANO nadále míří k volební výhře. Motoristé opět klepou na dveře Sněmovny

Sněmovní volby, které proběhnou na začátku října, by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News vyhrálo opoziční hnutí ANO. Křesel by přitom obsadilo podobně jako před čtyřmi lety. Do dolní parlamentní komory by se dostalo šest kandidujících subjektů, Motoristé by jen těsně neuspěli. 

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trump může na Aljašku pozvat i Zelenského, zní z USA

Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí. 

včera

včera

včera

včera

9. srpna 2025 21:56

Aktualizováno 9. srpna 2025 21:04

Lipavský: Česko chce mír, ale bez vydírání Kyjeva. Ukrajina musí zůstat svobodná

Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského chce mír, ale Ukrajinu nelze kvůli jeho dosažení vydírat. Šéf diplomacie tak reagoval na nejnovější události, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že se v pátek setká na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy