Bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál Philip M. Breedlove, v rozhovoru pro ČT24 prohlásil, že jakmile válka skončí, bude ukrajinská armáda nejsilnější v Evropě.
Breedlove uvedl, že Ukrajinci už nyní mají druhou nejsilnější armádu na kontinentu a vyzdvihl statečné piloty a schopnost ukrajinského námořnictva úspěšně bojovat s ruskou flotilou. Z toho důvodu si je podle něj NATO chce a musí získat na svou stranu. .
Generál v rozhovoru zdůraznil, že se NATO má od Ukrajinců co učit. Vzhledem k tomu, že Ukrajina čelí moderní válce, se stala nejlepší na světě v obraně proti dronům. NATO posílá na Ukrajinu speciální týmy, které se učí od ukrajinských vojáků.
Zároveň se od nich Aliance učí, jak funguje pozemní válka a jak se v ní mění způsob boje. Dále se ukázalo, že NATO nebylo dostatečně připraveno v oblasti logistiky a výroby munice. Naopak Ukrajina se může od Aliance učit rozvíjet své letectvo a námořnictvo, které jsou v rámci NATO a Ameriky nejlepší na světě.
Breedlove také řekl, že NATO nikdy nebude útočnou aliancí. Zároveň upozornil na fakt, že se Spojené státy začínají více soustředit na Čínu, a proto chtějí, aby Evropa převzala více odpovědnosti za svou vlastní obranu.
Po pádu Berlínské zdi a rozpadu Sovětského svazu Evropa přestala investovat do své obrany a spoléhala se na tzv. mírovou dividendu. Breedlove uvedl, že se jednalo o velkou chybu, která se potvrdila v roce 2008 ruskou invazí do Gruzie a v roce 2014, kdy Rusko poprvé napadlo Ukrajinu.
Generál, který v roce 2014 velel ozbrojeným silám v Evropě, přiznal, že ho tehdejší Putinova agrese nepřekvapila, protože s kolegy tušili, že Rusko nebude dobrým spojencem. Dodal však, že Západ byl vojensky zaskočen. Od té doby se NATO snaží restrukturalizovat své síly a zvyšovat svou připravenost.
Podle Breedlova si Západ teprve tehdy uvědomil, že Rusko není partnerem pro mír, ale nepřítelem Evropy. Generál zároveň zmínil, že Putin udělal velkou chybu, když pokračoval v invazi do sousedních zemí, což vedlo k tomu, že do NATO vstoupily Finsko a Švédsko, tedy země s kvalitní armádou, které okamžitě posílily obranu Evropy.
Na případné členství Ukrajiny v NATO ale panují rozdílné politické názory. Zatímco například český prezident Petr Pavel a mnohé vlády západní Evropy jsou pro, proti je například americký prezident Donald Trump, slovenský premiér Robert Fico a maďarský premiér Viktor Orbán.
Související
Moskva se rozhodla varovat Londýn. V Rusku útočí drony vyrobené v Británii
Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival
Aktuálně se děje
včera
ZZ Top ztratili bubeníka. Zemřel Frank Beard, bylo mu 77 let
včera
Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Juchelka může s maximálním možným zvýšením důchodů narazit u koaličního partnera
včera
Levákům udělali jméno. Do dějin se zapsala celá řada umělců
včera
Írán promýšlí reakci na možnou další eskalaci. V ohrožení by byla i Evropa
včera
Návrat EET se komplikuje. Senátoři vrací zákon do Poslanecké sněmovny
včera
Detaily vraždy v Českých Budějovicích. K činu mělo dojít před zraky dětí
včera
Trump dosáhl svého. Jihokorejci potvrdili zkrácení cvičení s Američany
včera
Se spisovatelem Páralem se lidé rozloučili v Mariánských Lázních
včera
Počasí: Česko zasáhnou silné bouřky. První hrozí od půlnoci na čtvrtek
včera
Ruský politik Mironov navrhl, aby se Orešnikem zaútočilo na Británii
včera
Sucho láme rekordy. Existují místa, kde jsou problémy od začátku roku
včera
První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa
včera
Írán poprvé reagoval na prohlášení Hormuzského průlivu za americké území
včera
Exministr Fedorov chce, aby na Ukrajině proběhly volby
včera
Výhled počasí do poloviny září. Spalující léto už by se vrátit nemělo
18. srpna 2026 22:03
Policisté vyšetřují smrt herečky Panettiere. Na cizí úmysl to nevypadá
18. srpna 2026 21:06
Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato
18. srpna 2026 20:18
Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy
Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.
Zdroj: Jan Hrabě