CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu

Prezident v soukromí zvažuje argumenty pro i proti útoku a o situaci vede rozsáhlé konzultace se svými poradci i zahraničními spojenci. Středeční setkání v krizové místnosti Bílého domu potvrdilo, že armáda je po nedávném posílení kapacit v regionu schopna jednat velmi rychle. Přesto některé zdroje naznačují, že Trump stále dává prostor vyjednávání, ačkoliv se jeho trpělivost s íránským jaderným programem zřejmě krátí.

Ve středu byl Trump podrobně informován o výsledcích nepřímých rozhovorů s Íránem, které proběhly v Ženevě. Zprávy mu předali jeho zmocněnec Steve Witkoff a zeť Jared Kushner. Přestože íránská strana hovoří o shodě na určitých zásadách, američtí zástupci jsou skeptičtější. Podle některých svědectví byla tato jednání vnímána jako neúspěšná a nepřinesla žádný zásadní průlom v patové situaci.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová zdůraznila, že pro Teherán by bylo moudré uzavřít dohodu přímo s prezidentem Trumpem. Potvrdila, že diplomacie zůstává první volbou, ale vojenská varianta je i nadále na stole jako reálná možnost. Leavittová odmítla stanovit pevný termín, do kdy musí Írán ustoupit, nicméně naznačila, že americká administrativa očekává jasnější vyjádření íránských postojů v nejbližších týdnech.

Vojenská přítomnost USA v regionu dosahuje mimořádné úrovně. K flotile vedené letadlovou lodí USS Abraham Lincoln se brzy připojí i nejmodernější plavidlo amerického námořnictva, USS Gerald Ford. Kromě námořních sil jsou do blízkosti Íránu přesouvány desítky stíhaček a tankovacích letounů, které byly dříve rozmístěny na základnách ve Velké Británii. Pentagon zároveň provádí přesuny personálu, aby minimalizoval riziko případných odvetných úderů.

Napětí zvyšuje i reakce íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, který na sociálních sítích sdílel provokativní vizuály naznačující zničení amerických válečných lodí. Írán navíc podle satelitních snímků horečně opevňuje svá jaderná zařízení betonem a zeminou. Tato snaha o ochranu klíčových míst přichází v době, kdy Izrael otevřeně připravuje své síly na možnou koordinovanou ofenzivu po boku Spojených států.

Časování případného útoku ovlivňuje i několik významných událostí v mezinárodním kalendáři. V neděli končí zimní olympijské hry, což někteří evropští diplomaté považují za možný milník, před nímž útok nenastane. Zároveň však začal postní měsíc ramadán, a spojenci na Blízkém východě varují, že vojenská akce v tomto období by mohla být vnímána jako urážka muslimského světa a vést k masivní destabilizaci celé oblasti.

Prezidenta Trumpa čeká v úterý také výroční zpráva o stavu Unie, která má být klíčovým bodem jeho domácí politické agendy. Není zcela jasné, zda tyto faktory hrají v jeho rozhodování roli, nebo zda se soustředí čistě na strategické cíle. Trump sice opakovaně deklaroval, že Írán nesmí získat jadernou zbraň, ale konkrétní vojenské a politické cíle případné operace zatím veřejnosti ani Kongresu detailně nepředstavil.

Do situace se vložilo také Rusko. Ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval, že jakýkoliv nový útok na Írán bude mít špatné následky pro globální stabilitu. Lavrov přirovnal současnou situaci ke hře s ohněm a vyzval Spojené státy k maximální zdrženlivosti. Podle jeho slov by měl být Íránu ponechán prostor pro mírový jaderný program, což je však v přímém rozporu s požadavky Washingtonu.

Zatímco se čeká na konečné rozhodnutí šéfa Bílého domu, americký ministr zahraničí Marco Rubio plánuje na konec února cestu do Izraele. Tam má s premiérem Benjaminem Netanjahuem projednat další kroky a aktuální stav vyjednávání. Podle některých analytiků má Teherán čas pouze do konce měsíce, aby nabídl zásadní ústupky.