CNN: Amerika diktuje, Evropa se bojí. Jediným vítězem současné situace je Putin

Trumpova snaha navázat přímé vztahy s Putinem znamená podle CNN výraznou změnu v přístupu Spojených států k Ukrajině. Dosud koordinovaný postup se západními spojenci se nyní zdá být narušen, což vyvolává v evropských hlavních městech obavy, že USA mohou jednat o ukončení války bez jejich účasti. Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na to svolal naléhavé setkání lídrů klíčových evropských států v Paříži.

Rozhovory v Saúdské Arábii povedou ministr zahraničí USA Marco Rubio, poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz a vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff. Volba této země jako hostitele naznačuje rostoucí diplomatický vliv Saúdské Arábie, která udržuje dobré vztahy jak s Moskvou, tak s Trumpovou administrativou.

Největší obavy panují ohledně možného vyloučení Ukrajiny z jednání, přestože se týkají právě jejího území a bezpečnosti. Prezident Volodymyr Zelenskyj dal jasně najevo, že jeho země nepřijme jakoukoli dohodu mezi USA a Ruskem, která by byla učiněna bez jejího přímého zapojení. Trump však na tyto výtky reagoval pouze neurčitým ujištěním, že Ukrajina bude do procesu „zapojena“.

Další nejasnosti přinášejí protichůdná vyjádření členů Trumpova týmu. Zatímco zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg prohlásil, že Evropa nebude mít v jednáních žádnou roli, Rubio následně zdůraznil, že jak Ukrajina, tak evropské země budou muset být součástí jakýchkoli seriózních dohod. Tento nesoulad vyvolává obavy, že Trump by mohl s Putinem uzavřít dohodu, která by legitimizovala ruskou invazi a zároveň oslabila postavení Ukrajiny a Evropy.

Další kontroverzi vzbudilo Trumpovo zjevné sbližování s Putinem, kterého mnozí považují za válečného zločince. Americký prezident například naznačil možnost návratu Ruska do skupiny G8, odkud bylo vyloučeno po anexi Krymu v roce 2014. Rovněž zpochybnil možnost budoucího vstupu Ukrajiny do NATO a vyloučil přítomnost amerických mírových jednotek v rámci potenciální dohody.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski kritizoval Trumpův telefonát s Putinem a označil jej za „chybu“, která pouze posiluje ruského prezidenta a podkopává morálku Ukrajiny. Zároveň však přiznal, že Evropa bude muset do jakékoli dohody vstoupit, pokud od ní USA budou požadovat vojenské nasazení.

Trumpova administrativa v posledních dnech dává jasně najevo, že Evropané by měli převzít větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. Viceprezident JD Vance dokonce při projevu v Mnichově tvrdě kritizoval evropskou obrannou politiku a setkal se s lídrem krajně pravicové strany AfD, což v Německu vyvolalo značnou nevoli.

Současná situace je pro Putina výhrou – nejenže se mu podařilo prolomit mezinárodní izolaci, ale zároveň čelí rozdělenému Západu, který se potýká s nejednotností v přístupu k mírovým jednáním. Jak uvedl analytik Carnegieho centra Alexander Gabuev, Kreml si nyní může připadat, jako by slavil Vánoce, Velikonoce a Putinovy narozeniny najednou.

V Evropě sílí obavy, že Trumpova touha po rychlém diplomatickém úspěchu by mohla vést k dohodě, která upevní ruské zisky a oslabí transatlantickou jednotu. To by mělo dalekosáhlé důsledky nejen pro Ukrajinu, ale i pro bezpečnostní architekturu celého kontinentu.