CNN: Rusko začalo válku, tak o jaké eskalaci mluví

Putinovy hrozby se staly ještě intenzivnějšími poté, co administrativa prezidenta Joea Bidena povolila Kyjevu používat americké zbraně dlouhého doletu k útokům na cíle hluboko na ruském území.

Putin na to reagoval aktualizací ruské jaderné doktríny a odpálením nové balistické střely schopné nést jaderné hlavice na Ukrajinu. Zpráva byla jasná: Spojenci Ukrajiny by si neměli dovolit testovat ruskou trpělivost.

Nicméně téměř tři roky po začátku války se tyto události staly součástí známého rytmu. Pokaždé, když Ukrajina požádala o nové zbraně – nejprve tanky, pak stíhačky, následně kazetovou munici a nyní zbraně dlouhého doletu – západní spojenci váhali. Obávali se eskalace konfliktu a možné odvety ze strany Ruska.

Pokaždé, když Západ nakonec souhlasil, aby Ukrajina obdržela požadovanou pomoc, se katastrofické ruské hrozby nenaplnily. Ale co bylo jeden týden tabu, stalo se příští týden normou.

Navzdory zvýšeným Putinovým hrozbám po nejnovější „překročené hranici“ analytici uvedli, že neexistují důvody věřit, že tentokrát bude situace jiná.

Vedle bojů na frontě Kreml vede také informační válku, jejímž cílem je přimět Západ k přijetí ruské logiky a rozhodování v ruském alternativním pohledu na realitu. Tím by Rusko dosáhlo strategického vítězství ve skutečném světě. Institut pro studium války (ISW) ve své březnové zprávě uvedl, že tato strategie oživuje sovětský koncept „reflexní kontroly“.

Kateryna Stepanenko, jedna z autorek CNN, vysvětlila, že reflexní kontrola spočívá v navození falešné volby pro nepřítele, což jej přiměje jednat proti svým vlastním zájmům.

„Trvalé debaty a zpoždění západní vojenské pomoci Ukrajině jsou jasným příkladem úspěšné reflexní kontrolní strategie Kremlu, která vedla Západ k sebedeterenci navzdory rutinním ruským eskalacím války,“ uvedla Stepanenko.

Čtvrteční masivní ruský útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, který Putin označil za „odpověď“ na americké rozhodnutí o zbraních dlouhého doletu, ukazuje, že Rusko nepotřebuje konkrétní záminku k podobným útokům.

Změny v politice západních spojenců Ukrajiny přicházejí v době, kdy Rusko zapojilo do konfliktu zhruba 11 000 severokorejských vojáků. Podle Stepanenko však nelze schválení zbraní dlouhého doletu pro Ukrajinu považovat za eskalaci, jak se Kreml snaží prezentovat.

„Rusko zahájilo nevyprovokovanou invazi a opakovaně eskaluje konflikt, aby si udrželo iniciativu na bojišti. Povolení Ukrajině používat zbraně dlouhého doletu je konečně krokem, který vyrovnává její schopnosti,“ dodala.

Administrativa Joea Bidena dříve poslala Ukrajině raketové systémy ATACMS, ale s přísnými podmínkami, že mohou být použity pouze proti ruským cílům na okupovaném ukrajinském území, nikoli na ruském území samotném.

William Alberque, bývalý ředitel NATO pro kontrolu zbraní, tento přístup kritizoval jako výhodný pro Rusko. „Tímto jsme Rusku vyslali zprávu: Pokud se přesunete jen pár metrů za hranice, jste v bezpečí,“ řekl Alberque.

Tento přístup podle něj vedl k absurdní situaci, kdy Rusko může zabíjet kdekoliv na Ukrajině, zatímco Ukrajina nemůže zasáhnout jednotky útočící z ruského území.

Ukrajinské kroky zůstávají v souladu s mezinárodním válečným právem. Polský ministr zahraničí Radek Sikorski v září uvedl, že „oběť agrese má právo bránit se i na území agresora.“

Ukrajina již dlouho provádí útoky hluboko na ruském území pomocí vlastních dronů. Nové použití zbraní dlouhého doletu je proto spíše otázkou míry než druhu.

Navzdory intenzivním hrozbám po posledních změnách, analytici nepředpokládají zásadní změnu ruského chování. William Alberque uvedl, že ruské hrozby opakovaně ukazují svou prázdnost, jakmile dojde k překročení „falešné červené čáry“.

Přítomnost Donalda Trumpa jako budoucího prezidenta Spojených států podle Alberqueho navíc snižuje pravděpodobnost, že Rusko učiní kroky riskující zásah USA či NATO.

„Riziko, že by Rusko náhle udělalo něco, co by vyprovokovalo zásah Západu nebo zásadně změnilo globální postoje k válce, je relativně nízké,“ uzavřel Alberque.