Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg

Stoltenberg se setkal v Polsku s předsedou vlády Donaldem Tuskem a britským premiérem Rishim Sunakem a navštívil základnu první varšavské obrněné brigády.

"Žijeme v nejnebezpečnějším světě. Autoritářské mocnosti se stále více spojují. Rusko získává podporu pro svou agresivní válku od Číny, Íránu a Severní Koreje," uvedl šéf NATO. Dodal, že to ukazuje, že bezpečnost není regionální, ale globální záležitost.

Zároveň připomněl, že NATO je obranná aliance, která nevyhledává konflikt s Ruskem. Podle Stoltenberga však NATO hodlá zajistit bezpečnost svých členských zemí.

"Deset tisíc vojáků NATO v Polsku vysílá nezaměnitelnou zprávu, že NATO bude bránit a chránit všechny spojence," prohlásil Stoltenberg, který před nedávnem uvedl, že NATO neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu. Reagoval tak na aktuální prohlášení, že některé západní země takové nasazení zvažují.

"Spojenci NATO poskytují Ukrajině bezprecedentní podporu. Děláme to už od roku 2014 a zintenzivnili jsme to po invazi (v roce 2022). Neexistují však žádné plány na nasazení bojových jednotek NATO na Ukrajině," prohlásil Stoltenberg.

Slovenský premiér Robert Fico před neformálním setkáním v Paříži za účasti lídrů více než 20 členských států EU a NATO řekl, že několik zemí těchto bloků zvažuje, že na základě dvoustranných dohod s Ukrajinou na její území vyšle své vojáky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr konference v Paříži v reakci na novinářskou otázku prohlásil, že nevylučuje v budoucnosti nasazení francouzských pozemních jednotek na Ukrajině.

"Na oficiálním nasazení pozemních jednotek v současnosti nepanuje shoda," uvedl francouzský lídr. K dosažení toho, aby Rusko nemohlo zvítězit v útočné válce na Ukrajině, však není nic vyloučeno, dodal. Odmítl upřesnit, které země zvažují vyslání vojáků. Macron také zdůraznil, že v této věci upřednostňuje zachování "strategické nejednoznačnosti".

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by ale byl konflikt mezi Ruskem a NATO nevyhnutelný, pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reagoval tak na prohláení západních sátníků.

Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.

Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji.

Macron také oznámil vznik nové koalice států, které budou Ukrajině dodávat rakety a munici se středním a dlouhým dosahem. Navíc se plánuje mobilizace další munice pro Ukrajinu ze zásob třetích států.