Doba lichocení Trumpovi definitivně skončila. Evropa musí odpovědět silou, vyzval bývalý šéf NATO

„Nacházíme se na křižovatce,“ prohlásila von der Leyenová před europoslanci. Podle ní už Evropa nemůže spoléhat na to, že ji Spojené státy automaticky ochrání před vnějšími hrozbami. Tato nová, mrazivá realita se netýká jen Evropské unie, ale otřásá samotnými základy NATO. Evropská komise proto volá po vytvoření vlastního strategického přístupu, který by ukončil éru pasivního čekání na rozhodnutí Washingtonu.

Jednou z největších překážek EU je však její vnitřní struktura tvořená 27 demokraciemi, které jen zřídka najdou shodu včas. Tato opatrnost se projevila i v minulém roce, kdy lídři týdny váhali s finanční pomocí Ukrajině poté, co ji Trumpova administrativa zastavila. Ačkoliv byl nakonec schválen balíček ve výši 90 miliard eur, Ukrajina zůstává největším bezpečnostním problémem Evropy a Rusko nejeví žádné známky ochoty ukončit téměř čtyři roky trvající válku.

Von der Leyenová zdůraznila, že Evropa musí opustit svůj tradiční přístup založený na opatrnosti. Přestože v Bruselu panuje shoda na nutnosti změny, cesta k její realizaci zůstává nejasná. Situaci komplikuje i fakt, že Trump spojuje otázku Grónska s širšími ekonomickými hrozbami, což u mnoha evropských vlád vyvolává úzkost a nejistotu ohledně budoucího směřování společné obrany.

K razantnímu postupu vyzval také bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Podle něj doba lichocení Donaldu Trumpovi definitivně skončila a Evropa musí odpovědět silou. Rasmussen, který je zároveň bývalým dánským premiérem, v rozhovoru pro BBC uvedl, že pokud Trump skutečně zavede dodatečná cla na osm evropských zemí, měla by EU odpovědět vlastními odvetnými tarify.

Rasmussen varoval, že pokud by Trump naplnil svou hrozbu a pokusil se Grónsko převzít silou, NATO by takový krok pravděpodobně nepřežilo. „Nastal čas se Trumpovi postavit,“ prohlásil s tím, že americký prezident respektuje pouze sílu, odhodlání a jednotu. Podle něj je grónská krize pro alianci největší výzvou od jejího založení v roce 1949 a vyžaduje si „obchodní bazuku“ v podobě unijního nástroje proti nátlaku.

Zatímco se v Davosu i Bruselu debatuje o strategické autonomii, lidé v Grónsku i v evropských metropolích sledují s obavami datum 1. února. To je termín, kdy mají vstoupit v platnost první Trumpova cla ve výši 10 %. Pro Evropu to není jen obchodní spor, ale boj o zachování mezinárodního řádu založeného na pravidlech, který se pod tlakem nové americké doktríny začíná nezvratně hroutit.