EU pod českým vedením našla shodu na nouzovém omezení cen plynu. Moskva reaguje

Zavedení mechanismu, s nímž se počítá od 15. února, získalo širokou podporu. Podle informovaného zdroje se při hlasování zdrželo jen Rakousko a Nizozemsko. Jako jediné proti bylo Maďarsko.

Dohoda počítá s tím, že se cenový strop automaticky aktivuje v případě, že cena termínových kontraktů na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur (asi 4360 Kč) za megawatthodinu (MWh). Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně zkapalněného zemního plynu (LNG) činit nejméně 35 eur.

Kreml krok unijních zemí považuje za nepřijatelný a za útok na tržní ceny. Moskva už dopředu varovala, že pokud EU cenový strop zavede, zaplatí za to obyvatelé států podporujících toto opatření. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce pohrozil zastavením dodávek energií a varoval, že Západ bude v zimě mrznout. Země EU ale tvrdí, že jsou na letošní zimu připravené.

Shodu naopak jasně uvítalo Polsko, podle jehož premiéra Mateusze Morawieckého ukončí manipulace trhu ze strany Ruska a ruské plynárenské společnosti Gazprom. Dohodu uvítala i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Naopak podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa povede omezení cen plynu k růstu cen.

"Splnili jsme další nemožný úkol... Tento byl patrně vůbec nejsložitější," prohlásil český ministr průmyslu Jozef Síkela, který jednání v Bruselu za české předsednictví vedl. Podle něj má opatření zabránit opakování rekordního nárůstu cen, které se v srpnu šplhaly až ke 300 eur za MWh. Dohodu uvítala i Hospodářská komora ČR. Uvedla, že řešení vysokých cen plynu na evropské úrovni dosud postrádala. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedl, že jde o průlomovou dohodu a prohru Německa.

Burzovní operátor Intercontinental Exchange (ICE) v reakci na dohodu posoudí, zda může nadále řádně provozovat obchodování na virtuálním trhu s plynem Title Transfer Facility (TTF) z Nizozemska. ICE již minulý týden varoval, že v případě schválení plánu zváží přesun svého virtuálního trhu pro obchodování s plynem mimo EU.

Rusko je po Saúdské Arábii druhým největším vývozcem ropy a největším vývozcem zemního plynu na světě. Pokud by dodávky surovin zastavilo, pravděpodobně by to otřáslo světovým trhem s energetickými surovinami, napsala už dříve agentura Reuters. To by znamenalo, že by se světová ekonomika musela vypořádat s ještě vyššími cenami ropy a plynu než dosud.