Evropská unie dnes poslala Ukrajině první tři miliardy eur (72 miliard Kč) v rámci letošní osmnáctimiliardové půjčky, kterou schválila koncem loňského roku za českého předsednictví. Ukrajina ovšem bude od unie vzhledem k pokračujícím ruským útokům pravděpodobně potřebovat více peněz. Novinářům to po jednání s unijními kolegy v Bruselu řekl český ministr financí Zbyněk Stanjura.
Evropská komise se chystá po dnešní první splátce posílat Kyjevu přibližně 1,5 miliardy eur každý měsíc. Peníze mají sloužit na zajištění základního provozu státu či na opravy kritické infrastruktury. Mezi členskými zeměmi se přitom již nyní diskutuje o tom, že bude nutné celkovou částku navýšit.
"Když vidíte dnes a denně ty brutální útoky ruské armády, další a další škody, které páchají na infrastruktuře Ukrajiny, ale i v obytných částech, tak předpokládám, že potřeba těch peněz bude ještě vyšší, než jsme si mysleli třeba v listopadu nebo v prosinci," řekl Stanjura. Podobně podle něj smýšlí většina členských zemí, což by mělo otevřít cestu k možnému navýšení celkové půjčky v průběhu letošního roku.
Mezinárodní měnový fond (MMF) a ukrajinská vláda odhadují krátkodobé finanční potřeby Ukrajiny na tři až čtyři miliardy eur měsíčně, půjčka od EU by tedy měla pokrýt téměř polovinu. Kyjev má na splacení peněz až 35 let a s prvními splátkami se počítá pro rok 2033. Podrobnosti další pomoci by měla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským projednat při summitu v Kyjevě 3. února.
Související
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
Schodek rozpočtu dosáhl 232,4 miliardy. Vláda v demisi věří v plnění cíle
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Na příští summit NATO pojede Pavel, oznámil Babiš
před 2 hodinami
Počasí bude během příštího víkendu bez deště, ale typicky podzimní
včera
Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina
včera
Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé
včera
Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI
včera
Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku
včera
Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum
včera
"Furt melete, jste zhulenej?" Macinka se v televizi tvrdě pustil do Hřiba, pak sáhl k vulgaritám
včera
Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných
včera
Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček
včera
Rusové zaútočili na čerpací stanici a osobní vlak jen pár stovek metrů od polských hranic
včera
Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář
včera
Jestli nezpomalíme, AI nás všechny zabije, varují pracovníci Anthropicu. Musk a další konkurenti souhlasí
včera
Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát
včera
Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou
12. září 2026 21:03
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
12. září 2026 19:47
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
12. září 2026 18:33
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
12. září 2026 17:16
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
12. září 2026 15:57
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.
Zdroj: Libor Novák