Ve Francii padla vláda, ministři kritizovali ekonomickou politiku

Paříž - Francouzská vláda dnes podala demisi a premiér Manuel Valls byl pověřen sestavením nového kabinetu. Jeho složení má staronový premiér podle prezidentského úřadu oznámit v úterý. Premiér Valls představil 16. dubna 2014 nový plán úspor ve výši 50 miliard euro do roku 2017. Z těchto 50 miliard by 18 miliard mělo být ušetřeno ze strany státu a jeho agentur, 11 milard u místních kolektivit a 21 miliard v systému sociálního zabezpečení (10 miliard u zdravotního pojištění a 11 miliard u sociálního systému).

Valls předal demisi svého kabinetu prezidentovi Françoisi Hollandeovi, který ho ihned pověřil, aby sestavil novou vládu a její složení oznámil v úterý, sdělil prezidentův úřad.

Spolupracovníci Vallse odsoudili ministra hospodářství Arnauda Montebourga, který v sobotním vydání deníku Le Monde kritizoval politiku vládních úspor, kterou podle něj vnucuje Francii Německo. Podpořil ho v tom veřejně v neděli ministr školství Benoît Hamon.

"Je nutné zvýšit hlas. Německo je v zajetí politiky úspor, kterou vnutilo celé Evropě. Když říkám Německo, tak mluvím o německé pravici podporující (kancléřku) Angelu Merkelovou. Není posláním Francie se stavět do řady s ideologickými axiomy německé pravice," uvedl Montebourg na adresu svých socialistických kolegů Hollandea a Vallse, kterým se podle francouzských médií nepodařilo přesvědčit Berlín, aby se evropská politika přeorientovala na hospodářský růst a zaměstnanost.

Socialistický poslanec Carlos Da Silva usoudil, že Montebourg "svými nesmyslnými prohlášeními překročil meze".

Podle šéfa opozičních centristů (MoDem) Françoise Bayroua se jedná o dlouho nevídaný vnitřní rozklad a dezorganizaci vlády. "Kdo řídí? Která dvojice? Výkonný pár Manuel Valls a François Hollande, nebo dvojice Montebourg a Hamon? Kdo řídí ekonomickou politiku Francie?" tázal se v neděli vlivný poslanec opoziční pravicové strany UMP Bruno Le Maire.

Dluh veřejných financí Francie stoupl z 90 miliard euro v roce 1980 (20,7% HDP) na 1 138 miliard eur v roce 2005, což představuje zhruba 66% HDP. V roce 2013 dosáhl veřejný dluh 85,9% HDP, píše businessinfo.cz.

Očekává se, že dluh veřejných financí vzroste v roce 2014 na 95,1% HDP a že poklesne na 94,7% HDP v roce 2015. Evropská komise na základě předchozích varování zařadila Francii pod zpřísněný dohled v otázce snížení deficitu veřejných financí na 3% HDP. Francie odhaduje, že deficit veřejných financí by měl dosáhnout výše 3,6% HDP v roce 2014 a teprve v roce 2015 se ustálit na hranici 3% HDP. Průměr Evropské unie je přitom pro roky 2014 a 2015 odhadován o 1,3% méně.

Nejbohatšími regiony ve Francii z hlediska výše HDP na obyvatele je oblast velké Paříže, Rhône-Alpes, Alsasko a Normandie. Naopak nejchudší jsou zámořské departmenty (Guyane, Réunion, Guadeloupe, Martinique) a Korsika.

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Francie Manuel Valls

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 5 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 7 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy