Česká republika je připravena aktivně se zapojit do zajištění bezpečnosti v strategicky významném Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš v pátek oznámil, že Česko pro tento účel nabídne svůj unikátní pasivní radarový systém. Tato technika by měla být nasazena v momentě, kdy se napjatá situace v regionu alespoň částečně uklidní.
O konkrétním návrhu premiér poprvé informoval již ve čtvrtek po svém jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle Babiše jde o hmatatelný příspěvek k ochraně mezinárodních vod, na kterém vláda spolupracovala s odborníky z ministerstva zahraničních věcí, konkrétně s ministrem Petrem Macinkou a náměstkem Jaroslavem Zůnou.
Situace v Hormuzu je předmětem široké mezinárodní koordinace. Předseda vlády potvrdil, že o české nabídce a dalším postupu jednal v rámci videokonference také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, britským premiérem Keirem Starmerem a dalšími lídry členských států.
Pasivní radary, které Česko nabízí, jsou světově uznávanou technologií. Jejich hlavní výhodou je schopnost sledovat vzdušné i námořní cíle, aniž by samy vysílaly jakýkoliv signál, což je činí prakticky nezjistitelnými. Právě tato schopnost by mohla výrazně přispět k monitorování bezpečnosti v průlivu, který je klíčovou tepnou pro globální transport ropy a zemního plynu.
Trump minulý týden oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.
Podle šéfa Bílého domu Írán sice slíbil znovuotevření průlivu, ale svůj slib vědomě nedodržel. To podle něj způsobilo úzkost a ekonomické potíže mnoha zemím po celém světě. Trump varoval, že Írán by měl proces zprůchodnění této mezinárodní vodní cesty zahájit okamžitě, jinak ponese následky. Spojené státy již nehodlají tolerovat íránské tvrzení, že se v oblasti mohou nacházet námořní miny, o kterých ví pouze Teherán.
Součástí nových instrukcí pro americké námořnictvo je také rozkaz vyhledávat a zadržovat každé plavidlo v mezinárodních vodách, které zaplatilo Íránu poplatek za průjezd. Trump jasně vzkázal, že nikdo, kdo platí tyto podle něj nelegální poplatky, nebude mít na širém moři zajištěn bezpečný průjezd. Námořnictvo USA má navíc začít s likvidací min, které Íránci v úžině rozmístili.
Vojenská rétorika prezidenta se vyostřila i směrem k přímým střetům. Prohlásil, že jakýkoli Íránec, který vypálí na americké jednotky nebo na poklidná plavidla, bude zničen. Blokáda má podle jeho slov začít v nejbližší době. Trump v této souvislosti ocenil práci svého týmu, zejména viceprezidenta JD Vance a Jareda Kushnera, a poděkoval pákistánskému premiérovi za snahu o zprostředkování dialogu.
K situaci se kriticky vyjádřili také představitelé Spojených arabských emirátů. Ministr průmyslu Sultan Ahmed Al Jaber zdůraznil, že Hormuzský průliv nikdy nepatřil Íránu a Teherán nemá právo jej uzavírat nebo omezovat v něm dopravu. Podle něj nejde o regionální problém, ale o přímé ohrožení globální energetické, potravinové a zdravotní bezpečnosti každého národa na světě.
Hormuzský průliv je přitom pro světovou ekonomiku naprosto zásadní. Tato úzká vodní cesta, která má v nejužším bodě pouze 33 kilometrů, spojuje Perský záliv s Ománským zálivem. Obvykle tudy protéká přibližně 20 % světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu. Nejde jen o suroviny z Íránu, ale také z Iráku, Kuvajtu, Kataru, Saúdské Arábie a právě Spojených arabských emirátů.
Data z roku 2025 ukazují, že průlivem denně projde zhruba 20 milionů barelů ropy, což představuje obchod s energiemi v hodnotě téměř 600 miliard dolarů ročně. Od začátku vojenských operací USA a Izraele proti Íránu na konci února se však námořní doprava v oblasti drasticky snížila. Teherán navíc pohrozil, že každou loď, která se pokusí cestu využít, nechá zapálit.
Tato hrozba vedla k virtuálnímu zastavení dodávek a prudkému nárůstu světových cen ropy a plynu. Pro asijské země je tato situace obzvláště bolestivá, protože v minulosti směřovalo přes 80 % fosilních paliv z průlivu právě na jejich trhy. Odhaduje se, že například samotná Čína kupuje přibližně 90 % veškerého íránského exportu ropy.
Související
Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko
Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou
včera
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
včera
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
včera
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
včera
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
včera
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
včera
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
včera
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
včera
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
včera
Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony
včera
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
včera
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
včera
Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku
11. září 2026 21:56
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
11. září 2026 20:59
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
11. září 2026 20:03
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
11. září 2026 19:12
Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby
11. září 2026 18:35
Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo
11. září 2026 17:47
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
11. září 2026 16:54
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.
Zdroj: Libor Novák