Česká republika je připravena aktivně se zapojit do zajištění bezpečnosti v strategicky významném Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš v pátek oznámil, že Česko pro tento účel nabídne svůj unikátní pasivní radarový systém. Tato technika by měla být nasazena v momentě, kdy se napjatá situace v regionu alespoň částečně uklidní.
O konkrétním návrhu premiér poprvé informoval již ve čtvrtek po svém jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle Babiše jde o hmatatelný příspěvek k ochraně mezinárodních vod, na kterém vláda spolupracovala s odborníky z ministerstva zahraničních věcí, konkrétně s ministrem Petrem Macinkou a náměstkem Jaroslavem Zůnou.
Situace v Hormuzu je předmětem široké mezinárodní koordinace. Předseda vlády potvrdil, že o české nabídce a dalším postupu jednal v rámci videokonference také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, britským premiérem Keirem Starmerem a dalšími lídry členských států.
Pasivní radary, které Česko nabízí, jsou světově uznávanou technologií. Jejich hlavní výhodou je schopnost sledovat vzdušné i námořní cíle, aniž by samy vysílaly jakýkoliv signál, což je činí prakticky nezjistitelnými. Právě tato schopnost by mohla výrazně přispět k monitorování bezpečnosti v průlivu, který je klíčovou tepnou pro globální transport ropy a zemního plynu.
Trump minulý týden oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.
Podle šéfa Bílého domu Írán sice slíbil znovuotevření průlivu, ale svůj slib vědomě nedodržel. To podle něj způsobilo úzkost a ekonomické potíže mnoha zemím po celém světě. Trump varoval, že Írán by měl proces zprůchodnění této mezinárodní vodní cesty zahájit okamžitě, jinak ponese následky. Spojené státy již nehodlají tolerovat íránské tvrzení, že se v oblasti mohou nacházet námořní miny, o kterých ví pouze Teherán.
Součástí nových instrukcí pro americké námořnictvo je také rozkaz vyhledávat a zadržovat každé plavidlo v mezinárodních vodách, které zaplatilo Íránu poplatek za průjezd. Trump jasně vzkázal, že nikdo, kdo platí tyto podle něj nelegální poplatky, nebude mít na širém moři zajištěn bezpečný průjezd. Námořnictvo USA má navíc začít s likvidací min, které Íránci v úžině rozmístili.
Vojenská rétorika prezidenta se vyostřila i směrem k přímým střetům. Prohlásil, že jakýkoli Íránec, který vypálí na americké jednotky nebo na poklidná plavidla, bude zničen. Blokáda má podle jeho slov začít v nejbližší době. Trump v této souvislosti ocenil práci svého týmu, zejména viceprezidenta JD Vance a Jareda Kushnera, a poděkoval pákistánskému premiérovi za snahu o zprostředkování dialogu.
K situaci se kriticky vyjádřili také představitelé Spojených arabských emirátů. Ministr průmyslu Sultan Ahmed Al Jaber zdůraznil, že Hormuzský průliv nikdy nepatřil Íránu a Teherán nemá právo jej uzavírat nebo omezovat v něm dopravu. Podle něj nejde o regionální problém, ale o přímé ohrožení globální energetické, potravinové a zdravotní bezpečnosti každého národa na světě.
Hormuzský průliv je přitom pro světovou ekonomiku naprosto zásadní. Tato úzká vodní cesta, která má v nejužším bodě pouze 33 kilometrů, spojuje Perský záliv s Ománským zálivem. Obvykle tudy protéká přibližně 20 % světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu. Nejde jen o suroviny z Íránu, ale také z Iráku, Kuvajtu, Kataru, Saúdské Arábie a právě Spojených arabských emirátů.
Data z roku 2025 ukazují, že průlivem denně projde zhruba 20 milionů barelů ropy, což představuje obchod s energiemi v hodnotě téměř 600 miliard dolarů ročně. Od začátku vojenských operací USA a Izraele proti Íránu na konci února se však námořní doprava v oblasti drasticky snížila. Teherán navíc pohrozil, že každou loď, která se pokusí cestu využít, nechá zapálit.
Tato hrozba vedla k virtuálnímu zastavení dodávek a prudkému nárůstu světových cen ropy a plynu. Pro asijské země je tato situace obzvláště bolestivá, protože v minulosti směřovalo přes 80 % fosilních paliv z průlivu právě na jejich trhy. Odhaduje se, že například samotná Čína kupuje přibližně 90 % veškerého íránského exportu ropy.
Související
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
Česko uznalo prozatímní schválení autonomního řízení Tesly
Aktuálně se děje
včera
Machadová se nečekaně vrátila do Venezuely. Trump neskrývá překvapení
včera
Bolsonaro, nebo da Silva? V Brazílii probíhají ostře sledované prezidentské volby
včera
"To jste přehnali, ruce pryč." Přeplněné Staroměstské náměstí odsoudilo rušení televizních poplatků, příště bude Letná
včera
Děti se stále častěji přesouvají k závažným násilným činům, tvrdí Bradáčová. Trestní odpovědnost chce snížit
včera
V Praze se demonstruje proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky
včera
"Na válku musíme být nachystaní do 1000 dní." Británie radí lidem, jak se připravit
včera
Fiala v televizi varoval před ohrožením demokracie. Občané jsou zrušením poplatků nadšení, oponoval Okamura
včera
Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů
včera
Trump dostal po "šampiónovi čistého uhlí" další vymyšlenou cenu. Tetelil se blahem
včera
Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu
včera
Americká předvolební kampaň se vyostřuje. Politici se uchylují k osobním útokům
včera
V noci začal v Evropě platit zimní čas
včera
Předpověď počasí na příští týden: Česko pokryjí mlhy, teploty místy klesnou pod nulu
24. října 2026 22:15
Ve StarDance skončila kaskadérka Hana Dvorská
24. října 2026 20:58
Sikorski zkritizoval Muska za míchání do politiky. Poslal ho na Mars
24. října 2026 19:45
V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích
24. října 2026 18:28
Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru
24. října 2026 17:17
Babiš přirovnal protesty před Sněmovnou k útoku na Kapitol. Pavel vyzval ke zklidnění emocí
24. října 2026 15:55
Ve Francii opět začínají nepokoje. Policie místy tvrdě zasahuje
24. října 2026 14:39
Francie se chystá na novou vlnu násilností. Povolala desetitisíce policistů
Francie se o víkendu připravuje na další vlnu rozsáhlých protestů, přičemž úřady mobilizují masivní bezpečnostní složky ve snaze předejít opakování násilností a nepokojů z minulého týdne. Podle ministerstva vnitra bude v celé zemi nasazeno zhruba sedmdesát tisíc policistů. Tato opatření mají za cíl udržet veřejný pořádek a ochránit majetek před případnými útoky radikálů.
Zdroj: Libor Novák