Česká republika je připravena aktivně se zapojit do zajištění bezpečnosti v strategicky významném Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš v pátek oznámil, že Česko pro tento účel nabídne svůj unikátní pasivní radarový systém. Tato technika by měla být nasazena v momentě, kdy se napjatá situace v regionu alespoň částečně uklidní.
O konkrétním návrhu premiér poprvé informoval již ve čtvrtek po svém jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle Babiše jde o hmatatelný příspěvek k ochraně mezinárodních vod, na kterém vláda spolupracovala s odborníky z ministerstva zahraničních věcí, konkrétně s ministrem Petrem Macinkou a náměstkem Jaroslavem Zůnou.
Situace v Hormuzu je předmětem široké mezinárodní koordinace. Předseda vlády potvrdil, že o české nabídce a dalším postupu jednal v rámci videokonference také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, britským premiérem Keirem Starmerem a dalšími lídry členských států.
Pasivní radary, které Česko nabízí, jsou světově uznávanou technologií. Jejich hlavní výhodou je schopnost sledovat vzdušné i námořní cíle, aniž by samy vysílaly jakýkoliv signál, což je činí prakticky nezjistitelnými. Právě tato schopnost by mohla výrazně přispět k monitorování bezpečnosti v průlivu, který je klíčovou tepnou pro globální transport ropy a zemního plynu.
Trump minulý týden oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.
Podle šéfa Bílého domu Írán sice slíbil znovuotevření průlivu, ale svůj slib vědomě nedodržel. To podle něj způsobilo úzkost a ekonomické potíže mnoha zemím po celém světě. Trump varoval, že Írán by měl proces zprůchodnění této mezinárodní vodní cesty zahájit okamžitě, jinak ponese následky. Spojené státy již nehodlají tolerovat íránské tvrzení, že se v oblasti mohou nacházet námořní miny, o kterých ví pouze Teherán.
Součástí nových instrukcí pro americké námořnictvo je také rozkaz vyhledávat a zadržovat každé plavidlo v mezinárodních vodách, které zaplatilo Íránu poplatek za průjezd. Trump jasně vzkázal, že nikdo, kdo platí tyto podle něj nelegální poplatky, nebude mít na širém moři zajištěn bezpečný průjezd. Námořnictvo USA má navíc začít s likvidací min, které Íránci v úžině rozmístili.
Vojenská rétorika prezidenta se vyostřila i směrem k přímým střetům. Prohlásil, že jakýkoli Íránec, který vypálí na americké jednotky nebo na poklidná plavidla, bude zničen. Blokáda má podle jeho slov začít v nejbližší době. Trump v této souvislosti ocenil práci svého týmu, zejména viceprezidenta JD Vance a Jareda Kushnera, a poděkoval pákistánskému premiérovi za snahu o zprostředkování dialogu.
K situaci se kriticky vyjádřili také představitelé Spojených arabských emirátů. Ministr průmyslu Sultan Ahmed Al Jaber zdůraznil, že Hormuzský průliv nikdy nepatřil Íránu a Teherán nemá právo jej uzavírat nebo omezovat v něm dopravu. Podle něj nejde o regionální problém, ale o přímé ohrožení globální energetické, potravinové a zdravotní bezpečnosti každého národa na světě.
Hormuzský průliv je přitom pro světovou ekonomiku naprosto zásadní. Tato úzká vodní cesta, která má v nejužším bodě pouze 33 kilometrů, spojuje Perský záliv s Ománským zálivem. Obvykle tudy protéká přibližně 20 % světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu. Nejde jen o suroviny z Íránu, ale také z Iráku, Kuvajtu, Kataru, Saúdské Arábie a právě Spojených arabských emirátů.
Data z roku 2025 ukazují, že průlivem denně projde zhruba 20 milionů barelů ropy, což představuje obchod s energiemi v hodnotě téměř 600 miliard dolarů ročně. Od začátku vojenských operací USA a Izraele proti Íránu na konci února se však námořní doprava v oblasti drasticky snížila. Teherán navíc pohrozil, že každou loď, která se pokusí cestu využít, nechá zapálit.
Tato hrozba vedla k virtuálnímu zastavení dodávek a prudkému nárůstu světových cen ropy a plynu. Pro asijské země je tato situace obzvláště bolestivá, protože v minulosti směřovalo přes 80 % fosilních paliv z průlivu právě na jejich trhy. Odhaduje se, že například samotná Čína kupuje přibližně 90 % veškerého íránského exportu ropy.
Související
Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
Aktuálně se děje
včera
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
včera
Nový kšeft vévodkyně Meghan. V Británii by mohla obnovit hereckou kariéru
včera
Začne druhé upisovací období Dluhopisu Republiky. Lidé mají dvě možnosti
včera
Fedorov nezměnil názor. Ukrajina se nesmí bát diskuze o volbách, řekl
včera
Byl to pokus o vraždu. Policie obvinila muže v případu z Karlovarska
včera
Skandál v Louvru. Před 115 lety byla ukradena Mona Lisa
včera
Trump na tom trvá. Hormuzský průliv znovu prohlásil za území USA
včera
Nepokoje v Thajsku. Desítky útoků na jihu vedly až k zákazu vycházení
včera
Větrné počasí, jak ho neznáme. Meteorologové upozornili na sobotní zajímavost
včera
Zelenskyj odmítá volby za války. Hrozí tsunami, která by rozdělila Ukrajinu
včera
Prezident Pavel reagoval na Zemanova slova o možné kandidatuře
včera
Írán varoval státy, které by se chtěly připojit do Trumpovy ekonomické války
včera
Osm míst se zákazem. Koupací sezóna ale pokračuje za příznivých podmínek
včera
Minimální mzda v lednu výrazně stoupne. Juchelka to zítra potvrdí odborům
včera
V Liberci uhynul lachtan Hugo. V trávicím traktu mu našli hlavu panenky
včera
Kyjev zase provokuje, prohlásil Putin po ukrajinské čtyřicetidenní operaci
včera
Výhled počasí na poslední víkend prázdnin. Sluníčko moc svítit nebude
22. srpna 2026 21:57
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
22. srpna 2026 21:09
Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským
22. srpna 2026 20:14
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě.
Zdroj: Jan Hrabě