Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Podle premiéra má Česko v této oblasti co nabídnout, a to především díky vyspělým technologiím a silnému průmyslovému zázemí. Babiš věří, že tato iniciativa potěší spojence a mohla by najít pozitivní odezvu i u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Konkrétní detaily plánu si však předseda vlády zatím nechal pro sebe s tím, že o nich bude nejprve jednat s mezinárodními partnery.

Přípravy na český příspěvek koordinuje premiér společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Klíčovým momentem bude páteční jednání, které iniciovali francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.

Cílem videokonference, které se zúčastní zástupci zhruba 40 zemí, je položit základy pro mnohonárodnostní mírovou misi. Ta by měla v Hormuzském průlivu působit po skončení současného ozbrojeného konfliktu.

Význam chystané operace podtrhuje i účast vrcholných evropských lídrů. Kromě Macrona a Starmera se k jednání připojí také německý kancléř Friedrich Merz a italská premiérka Giorgia Meloniová. Zastoupeny tak budou všechny čtyři evropské mocnosti ze skupiny G7, což dodává celému projektu silnou politickou váhu. 

Trump minulý týden oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

Podle šéfa Bílého domu Írán sice slíbil znovuotevření průlivu, ale svůj slib vědomě nedodržel. To podle něj způsobilo úzkost a ekonomické potíže mnoha zemím po celém světě. Trump varoval, že Írán by měl proces zprůchodnění této mezinárodní vodní cesty zahájit okamžitě, jinak ponese následky. Spojené státy již nehodlají tolerovat íránské tvrzení, že se v oblasti mohou nacházet námořní miny, o kterých ví pouze Teherán.

Součástí nových instrukcí pro americké námořnictvo je také rozkaz vyhledávat a zadržovat každé plavidlo v mezinárodních vodách, které zaplatilo Íránu poplatek za průjezd. Trump jasně vzkázal, že nikdo, kdo platí tyto podle něj nelegální poplatky, nebude mít na širém moři zajištěn bezpečný průjezd. Námořnictvo USA má navíc začít s likvidací min, které Íránci v úžině rozmístili.

Vojenská rétorika prezidenta se vyostřila i směrem k přímým střetům. Prohlásil, že jakýkoli Íránec, který vypálí na americké jednotky nebo na poklidná plavidla, bude zničen. Blokáda má podle jeho slov začít v nejbližší době. Trump v této souvislosti ocenil práci svého týmu, zejména viceprezidenta JD Vance a Jareda Kushnera, a poděkoval pákistánskému premiérovi za snahu o zprostředkování dialogu.

K situaci se kriticky vyjádřili také představitelé Spojených arabských emirátů. Ministr průmyslu Sultan Ahmed Al Jaber zdůraznil, že Hormuzský průliv nikdy nepatřil Íránu a Teherán nemá právo jej uzavírat nebo omezovat v něm dopravu. Podle něj nejde o regionální problém, ale o přímé ohrožení globální energetické, potravinové a zdravotní bezpečnosti každého národa na světě.

Hormuzský průliv je přitom pro světovou ekonomiku naprosto zásadní. Tato úzká vodní cesta, která má v nejužším bodě pouze 33 kilometrů, spojuje Perský záliv s Ománským zálivem. Obvykle tudy protéká přibližně 20 % světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu. Nejde jen o suroviny z Íránu, ale také z Iráku, Kuvajtu, Kataru, Saúdské Arábie a právě Spojených arabských emirátů.

Data z roku 2025 ukazují, že průlivem denně projde zhruba 20 milionů barelů ropy, což představuje obchod s energiemi v hodnotě téměř 600 miliard dolarů ročně. Od začátku vojenských operací USA a Izraele proti Íránu na konci února se však námořní doprava v oblasti drasticky snížila. Teherán navíc pohrozil, že každou loď, která se pokusí cestu využít, nechá zapálit.

Tato hrozba vedla k virtuálnímu zastavení dodávek a prudkému nárůstu světových cen ropy a plynu. Pro asijské země je tato situace obzvláště bolestivá, protože v minulosti směřovalo přes 80 % fosilních paliv z průlivu právě na jejich trhy. Odhaduje se, že například samotná Čína kupuje přibližně 90 % veškerého íránského exportu ropy.