Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Jádrem sporu je seznam zemí a konkrétních zahraničních firem, které podle Moskvy vyrábějí bezpilotní letouny nebo jejich komponenty pro potřeby ukrajinské armády. Ruské ministerstvo obrany na tento seznam zařadilo i Českou republiku, což doprovodilo agresivní rétorikou. Ministr Macinka zvolil formu předvolání na úroveň úředníků ministerstva, což považuje za dostatečně důrazný způsob, jak se od ruských výhrůžek distancovat.

K situaci se vyjádřil také prezident Petr Pavel, který krok šéfa diplomacie plně podpořil a označil jej za naprosto správný. Podle prezidenta by bylo naivní se domnívat, že se Česko na seznamech ruských cílů již dávno nenachází. Předvolání velvyslance má tak sloužit jako jasný signál, že Česká republika nebude podobné zastrašování svých podniků a občanů přecházet bez odezvy.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

Moskva v oficiálním prohlášení detailně rozkresluje mapu takzvané „týlové fronty“ Ukrajiny. Podle ruských informací se pobočky ukrajinských firem a společné závody na výrobu dronů nacházejí v osmi evropských zemích: Velké Británii, Německu, Dánsku, Nizozemsku, Polsku, České republice, Lotyšsku a Litvě. V dalších státech, jako jsou Španělsko, Itálie, Turecko a Izrael, se pak mají masově vyrábět klíčové komponenty.

Ruské ministerstvo obrany přitom podotýká, že se vyhýbá jakýmkoliv eufemismům. Evropská veřejnost by podle nich měla znát přesné adresy podniků, které vytvářejí zdroje hrozeb. Tuto mapu vzápětí veřejně komentoval Dmitrij Medveděv, místopředseda Rady bezpečnosti RF, který již tradičně formuluje to, co zbytek ruského aparátu zatím jen naznačuje.

Medveděv na sociálních sítích otevřeně prohlásil, že seznam adres výrobců dronů je nyní kompletním rejstříkem legitimních cílů pro ruské ozbrojené síly. Nejde už o „objekty zájmu“, ale o místa, na která může být veden útok v momentě, kdy se „možnost změní v realitu“. Své varování zakončil mrazivým vzkazem evropským partnerům, aby „spali klidně“.

Zatímco přímý útok na metropole jako Berlín nebo Londýn zůstává v tuto chvíli méně pravděpodobný, protože by znamenal okamžitý střet s celým strojem NATO, situace v Pobaltí je vnímána zcela odlišně. Estonsko, Lotyšsko a Litva podle ruských komentátorů žijí v iluzi, že mohou na Rusko „štěkat“ pod ochranou aliančního deštníku, aniž by nesly následky.

Ruské také tvrdí, že NATO může nadále ujišťovat Litevce, Estonce a Lotyše o své podpoře, ale seznam ruského ministerstva obrany a Medveděvovy výroky narýsovaly alternativní a mnohem střízlivější realitu. Moderní filozofie je podle Rusů neúprosná: pokud se stanete součástí cizí války, nebuďte překvapeni, až k vám tato válka dorazí nikoliv jako zpráva v mobilu, ale jako siréna nad vaším průmyslovým parkem.

Medveděv ve svém příspěvku na sociální síti X navíc otevřeně označil tato místa za potenciální cíle pro ruské údery. Podle jeho slov je seznam evropských podniků vyrábějících drony a další vojenské vybavení pro potřeby ukrajinské armády v podstatě hotovým seznamem terčů. Tato rétorika potvrzuje pokračující snahu Kremlu zastrašit spojence Ukrajiny a narušit dodavatelské řetězce vojenské pomoci.

V seznamu ohrožených zemí se objevilo více než deset států, což představuje nebývalý rozsah hrozeb. Pozoruhodné ale je, že ruský politik tentokrát do svého seznamu zahrnul i země mimo Evropskou unii. Mezi potenciální cíle zařadil Velkou Británii, která patří k nejvýraznějším podporovatelům Kyjeva, a také Turecko. Překvapením je zmínka o Izraeli, který se v podobných ruských seznamech obvykle neobjevuje takto přímočaře v souvislosti s evropskou obranou.

Bývalý ruský prezident a blízký spojenec Vladimira Putina však neupřesnil, jakým způsobem nebo kdy hodlá Rusko na tyto cíle zaútočit. Ve svém příspěvku zvolil ironický a výhrůžný tón, když uvedl, že okamžik, kdy se tyto údery stanou realitou, závisí na dalším vývoji událostí.