Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

Tento papež, vlastním jménem Robert Prevost, vnáší do své funkce „železnou kůži“, která ostře kontrastuje s jeho obvykle mírným a nenápadným stylem. Lev XIV. strávil většinu života v řádu svatého Augustina, kde jsou prioritami jednota a budování mostů. Přesto se nyní stal nejviditelnějším mezinárodním protihráčem Donalda Trumpa. Papež dokonce učinil neobvyklý krok a jmenoval prezidenta přímo, což je v papežské diplomacii vzácný jev, a zdůraznil, že Bůh nenaslouchá modlitbám těch, kteří vedou válku.

Rozpor mezi oběma muži má hluboké kořeny. Lev XIV. sází na mezinárodní právo a multilaterální instituce, jako je OSN, zatímco Trump dává najevo, že se těmito normami necítí být vázán. Papežova rodná angličtina navíc dodává jeho slovům nebývalou váhu v americkém veřejném prostoru. Vatikánští pozorovatelé ho popisují jako muže s „pokerovou tváří“, jehož rozvážný a promyšlený styl komunikace činí jeho kritiku mnohem naléhavější.

Během své návštěvy Kamerunu papež pronesl řeč, která měla celosvětový dopad. Varoval před tyrany, kteří pustoší svět, a ostře odsoudil ty, kteří manipulují náboženstvím pro své vlastní vojenské, ekonomické nebo politické zisky. Podle něj je nepřípustné, aby posvátné věci byly zatahované do temnoty a špíny mocenských bojů. Tato slova byla vnímána jako jasný vzkaz do Washingtonu, zejména v souvislosti s americkými vojenskými operacemi na Blízkém východě.

Napětí mezi oběma lídry bublalo již před samotnou volbou papeže. Donald Trump v minulosti vyvolal rozruch, když sdílel umělou inteligencí vytvořený obrázek sebe sama v papežském rouchu. Od zvolení Lva XIV. navíc mezi oběma muži nedošlo k žádnému přímému kontaktu. Zatímco Trump se k nové hlavě církve veřejně nehlásí, papežovu inauguraci navštívil viceprezident JD Vance, který sice papeže pozval do USA, ale zároveň ho začal veřejně poučovat o teologii.

Právě JD Vance, který ke katolicismu konvertoval v roce 2019, se nechal slyšet, že by papež měl být opatrnější v teologických otázkách a brát v úvahu teorii „spravedlivé války“. Je paradoxní, že se Vance odvolává na učení svatého Augustina, který je duchovním otcem právě toho řádu, z něhož papež Lev pochází. Papež na to odpověděl symbolicky – v Alžírsku vykonal pouť na místa, kde svatý Augustin působil, a nepřímo tím naznačil, že současné konflikty kritéria spravedlivé války zdaleka nesplňují.

Vatikánská média v reakci na Vanceova slova uvedla, že v moderní atomové éře je stále obtížnější obhájit existenci jakékoli spravedlivé války. Redakční linie Vatikánu zdůrazňuje, že Lev XIV. pouze pokračuje v cestě svých předchůdců, když volá po dialogu a realismu tváří v tvář šílenství zbrojení. Papež se také dlouhodobě kriticky staví k zacházení s imigranty v USA, což je další bod, ve kterém se s Trumpovou administrativou zásadně rozchází.

Papežova neochota navštívit svou vlast v době Trumpova prezidentství je zřejmá. Vatikán oznámil, že v roce 2026 Lev XIV. do Spojených států nezavítá. Místo toho plánuje strávit 4. červenec, tedy 250. výročí nezávislosti USA, na italském ostrově Lampedusa, který je symbolem utrpení i naděje migrantů mířících do Evropy. Tento krok je interpretován jako jasné politické a morální gesto vůči politice současné americké vlády.

Zvolení Američana do čela církve bylo historickým zlomem, který někteří přirovnávají k volbě Poláka Jana Pavla II. v době studené války. Tehdy kardinálové věřili, že polský papež může změnit situaci ve východní Evropě, a nyní vsadili na to, že americký papež dokáže kultivovaně čelit nové politické realitě v USA. Jak podotýkají zkušení vatikánští zpravodajové, církev se na současné spory dívá optikou historie – s vědomím, že impéria přicházejí a odcházejí, ale hodnoty evangelia zůstávají.