Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Aaron David Miller, který sloužil jako vyjednavač pro Blízký východ pod šesti americkými ministry zahraničí, udělil Kushnerovi a Witkoffovi za jejich dosavadní výkon v diplomacii známku „nedostatečně“. Miller upozornil, že se jim nepodařilo vytvořit u protistrany pocit naléhavosti, který je pro úspěšné dotažení dohod nezbytný. Podle něj musí administrativa přijít s návrhem, který by Íránu umožnil zachovat si tvář a prohlásit, že v jednáních také něco získal.

Kushner a Witkoff, kteří se před vstupem do politiky věnovali výhradně obchodu s nemovitostmi, svou strategii zakládají na hledání společných zájmů místo „poučování světa o hodnotách“. Kushner dříve prohlásil, že mír se neliší od byznysu a že ke své práci nepotřebuje lekce z historie. Tento přístup však naráží u kariérních diplomatů, kteří zdůrazňují, že mezinárodní konflikty nelze srovnávat s pronájmem kancelářských budov na Manhattanu.

Další významnou překážkou je nedostatek odborných znalostí v oblasti jaderné politiky. Robert Einhorn, bývalý vysoký úředník ministerstva zahraničí, zdůraznil, že jednání o denuklearizaci jsou mnohem složitější než obchodní transakce. Vyžadují totiž detailní pochopení technických aspektů, jako je infrastruktura pro obohacování uranu nebo limity zásob vysoce obohaceného materiálu, což jsou témata, ve kterých se političtí vyjednavači bez expertů neobejdou.

Během nedávných rozhovorů se ukázalo, že hlavním sporným bodem je právě kontrola íránských jaderných kapacit. Zatímco USA požadovaly úplné odstranění vysoce obohaceného uranu ze země, Írán byl ochoten přistoupit pouze na proces jeho postupného oslabování pod mezinárodním dohledem. Rozpory panují také v délce moratoria na obohacování uranu, kde USA navrhovaly dvacet let, zatímco Írán trval na mnohem kratší době.

Zahraniční média uvádějí, že íránští představitelé byli zmateni, když Bílý dům k jednáním opět vyslal dvojici bez jakéhokoli pozadí v jaderné fyzice či bezpečnosti. Údajně musel íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí během předchozích schůzek v Maskatu několikrát vysvětlovat Witkoffovi základní rozdíly mezi jaderným reaktorem a zařízením na obohacování paliva. Bez hlubšího porozumění těmto procesům je podle odborníků dosažení verifikovatelné dohody téměř nemožné.

Kritici také poukazují na to, že poradci prezidenta Trumpa se pravděpodobně bojí říkat mu nepříjemnou pravdu o možných důsledcích jeho rozhodnutí. V předchozím funkčním období Trump vystřídal několik ministrů obrany i poradců pro národní bezpečnost, což podle Millera vytváří atmosféru, kde se úředníci raději vyhýbají konfrontaci, aby prezidenta neuvedli do rozpaků. Od začátku íránské války 28. února se v administrativě údajně nevedla žádná upřímná vnitřní debata o rizicích selhání.

Bílý dům veškerou kritiku odmítá a označuje bývalé diplomaty za lidi, kteří za své kariéry neudělali nic pro omezení íránské hrozby. Mluvčí Anna Kellyová v prohlášení uvedla, že pouze tým prezidenta Trumpa podniká reálné kroky k řešení situace. Vyzdvihla také, že Kushner a Witkoff jsou zkušení tvůrci dohod, kteří mají za sebou úspěchy jako ukončení války mezi Izraelem a Hamásem nebo zřízení Rady pro mír, a jejich výsledky mluví samy za sebe.