Islámábád se uzavírá, úřady vyhlásily volno. Do Pákistánu míří americká a íránská delegace

Cestu k tomuto diplomatickému setkání připravilo křehké dvoutýdenní příměří, které v regionu prozatím trvá. Atmosféra je však extrémně napjatá kvůli nedávnému masivnímu bombardování pozic Hizballáhu ze strany Izraele. Existují vážné obavy, že neshody ohledně toho, zda se stávající příměří vztahuje i na území Libanonu, by mohly celou snahu o smír zhatit dříve, než jednání vůbec začnou.

Bílý dům potvrdil, že rozhovory odstartují v sobotu ráno místního času. Americkou stranu reprezentuje vysoce postavená delegace v čele s viceprezidentem JD Vancem. Toho doplňuje zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť prezidenta Donalda Trumpa, který se v blízkovýchodní politice dlouhodobě angažuje. Přítomnost těchto jmen podtrhuje důležitost, jakou Washington vyjednávání přikládá.

Teherán sice složení své delegace oficiálně nepotvrdil, ale podle informací z místních médií by ji měl vést Mohammad Bagher Ghalibaf, předseda íránského parlamentu. Ghalibaf, známý jako zastánce tvrdé linie, se v průběhu současného konfliktu stal klíčovým prostředníkem pro komunikaci s Trumpovou administrativou. Mnoho jiných vysoce postavených íránských vůdců totiž bylo v posledních týdnech zlikvidováno při amerických a izraelských úderech.

Samotný program jednání je však opředen nejasnostmi, protože obě strany si podmínky příměří vykládají odlišně. Donald Trump sice zmínil desetibodový íránský návrh, který označil za „použitelný základ“, ale Írán následně začal šířit seznam požadavků, které jsou pro USA nepřijatelné. Mezi ně patří uznání kontroly nad Hormuzským průlivem, vyplacení válečných reparací nebo úplné zrušení všech mezinárodních sankcí.

Bílý dům se snažil situaci vyjasnit prohlášením, že Trump měl na mysli jiný, rozumnější plán. Americký tým má připraven vlastní patnáctibodový návrh, který by měl Írán zavázat k ukončení jaderného programu a odevzdání vysoce obohaceného uranu. Plán dále počítá s výrazným omezením íránských obranných kapacit a trvalým zajištěním volné plavby v klíčových námořních cestách.

Jedním z největších bodů sváru zůstává situace v Libanonu a zapojení hnutí Hizballáh do příměří. Zatímco Írán a Pákistán tvrdí, že se dohoda o zastavení palby vztahuje i na tyto síly, Izrael a Spojené státy zastávají opačný názor. Tento rozpor vedl k tomu, že Izrael provedl dosud nejsilnější nálety na libanonské čtvrti, které si vyžádaly stovky mrtvých a vyvolaly ostrou vlnu mezinárodní kritiky.

Právě tyto útoky mohou vyjednávání v Islámábádu vykolejit, jelikož íránští představitelé varují, že čas na dohodu rychle vyprší. JD Vance se pokusil napětí zmírnit prohlášením o „oprávněném nedorozumění“ ohledně rozsahu příměří. Naznačil také, že by izraleská armáda mohla své operace mírně omezit, aby nedošlo k úplnému rozpadu diplomatického procesu.

Dalším kritickým tématem je zablokovaný Hormuzský průliv, který je klíčovou tepnou pro světový obchod s ropou. Přestože součástí dohody mělo být jeho otevření, v Perském zálivu stále uvízly stovky lodí s tisíci členy posádek. Írán totiž zastavil provoz tankerů v reakci na izraelské údery v Libanonu a vzkázal, že jakékoli porušení příměří ze strany protivníků ponese tvrdé následky.