Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.
Pod administrativou Donalda Trumpa klesla nová americká vojenská pomoc Ukrajině v roce 2025 o rekordních 99 procent. Washington sice nadále umožňuje prodej zbraní Kyjevu prostřednictvím programu NATO, tyto nákupy jsou však financovány ostatními spojenci. Naopak Evropa v loňském roce výrazně navýšila své příspěvky, kdy finanční a humanitární pomoc vzrostla o 59 procent a vojenská podpora o 67 procent ve srovnání s předchozím průměrem.
Americký viceprezident JD Vance veřejně vyjádřil hrdost na to, že USA přestaly posílat zbraně na Ukrajinu zdarma. Uvedl, že pokud Evropa zbraně pro Kyjev chce, může si je koupit, ale Spojené státy již nebudou tyto nákupy financovat. Tato změna kurzu přichází v době, kdy jsou USA i jejich partneři v Perském zálivu pod tlakem kvůli probíhající válce s Íránem, což vyžaduje soustředění na doplňování vlastních zásob protivzdušné obrany.
Evropští spojenci na berlínském setkání zareagovali oznámením nových balíků pomoci se zaměřením na drony a systémy dlouhého doletu. Německo přislíbilo financování dalších raket Patriot a systémů IRIS-T, zatímco Velká Británie se zavázala dodat 120 tisíc dronů. Významné finanční prostředky na dělostřelectvo, stíhačky a drony vyčlenily také Nizozemsko, Španělsko a Belgie.
I přes rostoucí evropskou aktivitu však Ukrajina nadále čelí kritickému nedostatku systémů schopných sestřelovat ruské balistické rakety. Colby zdůraznil, že k vyřešení tohoto deficitu musí Evropa postavit svou vojenskou podporu a obranný průmysl na skutečně udržitelný základ. Podle Pentagonu se totiž Spojené státy musí nyní prioritně soustředit na hrozby, které považují za nejzávažnější pro vlastní národní bezpečnost.
Související
Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
před 1 hodinou
Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují
před 3 hodinami
Víkendové počasí. Největší teplo si užije jižní Morava
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
včera
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
včera
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
včera
Norský král Harald V. zemřel
včera
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
včera
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
27. srpna 2026 22:03
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
27. srpna 2026 20:36
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
27. srpna 2026 18:36
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.
Zdroj: Jan Hrabě