Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.
Pod administrativou Donalda Trumpa klesla nová americká vojenská pomoc Ukrajině v roce 2025 o rekordních 99 procent. Washington sice nadále umožňuje prodej zbraní Kyjevu prostřednictvím programu NATO, tyto nákupy jsou však financovány ostatními spojenci. Naopak Evropa v loňském roce výrazně navýšila své příspěvky, kdy finanční a humanitární pomoc vzrostla o 59 procent a vojenská podpora o 67 procent ve srovnání s předchozím průměrem.
Americký viceprezident JD Vance veřejně vyjádřil hrdost na to, že USA přestaly posílat zbraně na Ukrajinu zdarma. Uvedl, že pokud Evropa zbraně pro Kyjev chce, může si je koupit, ale Spojené státy již nebudou tyto nákupy financovat. Tato změna kurzu přichází v době, kdy jsou USA i jejich partneři v Perském zálivu pod tlakem kvůli probíhající válce s Íránem, což vyžaduje soustředění na doplňování vlastních zásob protivzdušné obrany.
Evropští spojenci na berlínském setkání zareagovali oznámením nových balíků pomoci se zaměřením na drony a systémy dlouhého doletu. Německo přislíbilo financování dalších raket Patriot a systémů IRIS-T, zatímco Velká Británie se zavázala dodat 120 tisíc dronů. Významné finanční prostředky na dělostřelectvo, stíhačky a drony vyčlenily také Nizozemsko, Španělsko a Belgie.
I přes rostoucí evropskou aktivitu však Ukrajina nadále čelí kritickému nedostatku systémů schopných sestřelovat ruské balistické rakety. Colby zdůraznil, že k vyřešení tohoto deficitu musí Evropa postavit svou vojenskou podporu a obranný průmysl na skutečně udržitelný základ. Podle Pentagonu se totiž Spojené státy musí nyní prioritně soustředit na hrozby, které považují za nejzávažnější pro vlastní národní bezpečnost.
Související
Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru
Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky
Aktuálně se děje
před 1 minutou
V Mönchengladbachu prý mají zájem o kouče Sparty. Priske je ale rád na Letné
před 17 minutami
Všichni v Evropě mluví jen o válce, stěžuje si Babiš. Připomněl Einsteinova slova
před 1 hodinou
Babí léto je letos velmi pravděpodobné, prozradili meteorologové
před 1 hodinou
Ukrajinci masivně zaútočili na Moskvu. Oběti jsou hlášeny z obou válčících zemí
před 2 hodinami
NATO vítá Trumpovu dohodu s Dánskem ohledně Grónska
před 3 hodinami
Fico odmítá bojovat proti Rusku. Není to naše válka, řekl o konfliktu na Ukrajině
před 4 hodinami
Počasí během prodlouženého víkendu. Postupně se má oteplovat
včera
Tohle Brity zaskočilo. Buckinghamský palác reagoval na novou knihu o Dianě
včera
Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň
včera
Houbaři vzali lesy útokem. Policie apeluje na dodržování několika zásad
včera
Kontroverzní podnikatel Kožený se má nacházet v LDN na Bahamách
včera
Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci
včera
Rusofobní svinstvo. Medveděv se pustil do Američanů kvůli novým sankcím
včera
Pavel přijal amerického diplomata, který kritizoval české obranné výdaje
včera
Skandál v americké armádě. Analytik použil AI a málem vyvolal válku s Čínou
včera
Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem
včera
V Rusku pokračují volby. Moskva hlásí problémy, na vině má být útok
včera
Nizozemci postrádají kopie nové knihy o Dianě. Případ vyšetřuje policie
včera
Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce
včera
Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety
Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.
Zdroj: Jan Hrabě