Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.
Pod administrativou Donalda Trumpa klesla nová americká vojenská pomoc Ukrajině v roce 2025 o rekordních 99 procent. Washington sice nadále umožňuje prodej zbraní Kyjevu prostřednictvím programu NATO, tyto nákupy jsou však financovány ostatními spojenci. Naopak Evropa v loňském roce výrazně navýšila své příspěvky, kdy finanční a humanitární pomoc vzrostla o 59 procent a vojenská podpora o 67 procent ve srovnání s předchozím průměrem.
Americký viceprezident JD Vance veřejně vyjádřil hrdost na to, že USA přestaly posílat zbraně na Ukrajinu zdarma. Uvedl, že pokud Evropa zbraně pro Kyjev chce, může si je koupit, ale Spojené státy již nebudou tyto nákupy financovat. Tato změna kurzu přichází v době, kdy jsou USA i jejich partneři v Perském zálivu pod tlakem kvůli probíhající válce s Íránem, což vyžaduje soustředění na doplňování vlastních zásob protivzdušné obrany.
Evropští spojenci na berlínském setkání zareagovali oznámením nových balíků pomoci se zaměřením na drony a systémy dlouhého doletu. Německo přislíbilo financování dalších raket Patriot a systémů IRIS-T, zatímco Velká Británie se zavázala dodat 120 tisíc dronů. Významné finanční prostředky na dělostřelectvo, stíhačky a drony vyčlenily také Nizozemsko, Španělsko a Belgie.
I přes rostoucí evropskou aktivitu však Ukrajina nadále čelí kritickému nedostatku systémů schopných sestřelovat ruské balistické rakety. Colby zdůraznil, že k vyřešení tohoto deficitu musí Evropa postavit svou vojenskou podporu a obranný průmysl na skutečně udržitelný základ. Podle Pentagonu se totiž Spojené státy musí nyní prioritně soustředit na hrozby, které považují za nejzávažnější pro vlastní národní bezpečnost.
Související
Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru
Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump čelí po oznámení dohody s Putinem kritice ze světa i z řad zákonodárců
před 3 hodinami
Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel
před 3 hodinami
Lidé dnes v minimálně jednom případě zvolí senátora
před 4 hodinami
Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj
před 5 hodinami
Online Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů
před 6 hodinami
Počasí v příštím týdnu. Deštník se bude hodit, naznačuje předpověď
Aktualizováno včera
Komunální volby mají první den za sebou. Nakonec volil i prezident Pavel
včera
Tramvaje dočasně nahradí autobusy. O víkendu začne velká výluka v Praze
včera
Proti Anglii ve Wembley neměli Češi žádnou šanci. Prohru odstartoval Coufalův vlastňák
včera
Vražda dítěte na Semilsku. Policie odhalila a zadržela matku, hrozí výjimečný trest
včera
Trumpův golfový klub má být prezidentskou rezidencí. Návrh je podán
včera
Zemřel herec Miloslav Kopečný, představil se ve filmu Bony a klid
včera
První zpráva o nadcházející zimě. Meteorologové z modelů vyčetli, co máme čekat
včera
Každý, kdo používá termín umělá inteligence, je nepřítel, prohlásil Trump
včera
Witkoff a Kushner se scházejí s ukrajinskými vyjednavači. Budou řešit možnosti, jak ukončit válku
včera
Voliči se u voleb mohou prokázat i eDokladem, pokud jej mají aktualizovaný
včera
Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran
včera
Pavel kvůli volbám přiletěl z Afriky. Po odhlasování se vrací zpět na dovolenou
včera
Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření
včera
Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN
Držitelkou prestižní Nobelovy ceny za mír se stala bývalá vysoká komisařka Organizace spojených národů pro lidská práva a jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová. Norský Nobelův výbor jí ocenění udělil za její celoživotní úsilí při prosazování míru, spravedlnosti a mezinárodního práva. Předseda výboru Jørgen Watne Frydnes při oficiálním vyhlášení v Oslu zdůraznil její výjimečnou odvahu a pevný morální kompas. Oceněná právnička reagovala na zprávu o svém vítězství s nadhledem a zpočátku vyjádřila pochybnosti, zda nejde o žert.
Zdroj: Libor Novák