Paříž - Francie má sice novou levicovou vládu, nicméně pověst Francoise Hollandeho opět utrpěla. Po včerejší demisi kabinetu dnešní tisk nešetří ktitikou na adresu prezidenta a dokonce píše, že má Hollande poslední šanci na záchranu svého mandátu. Francie je prý v sérii krizí, která může vážně poškodit ekonomiku země. Pověst země v EU snad zachrání nový ministr hospodářství.
Novým šéfem významného ministerstva hospodářství se stal teprve šestatřicetiletý bývalý bankéř Macron, který byl do poloviny minulého měsíce hlavním ekonomickým poradcem Hollandea. Nástup do úřadu tohoto mladého muže s podnikatelským myšlením je podle agentury AP jistě pozitivním signálem pro partnery v EU.
Vládní krizi vyvolala ostrá kritika od ministrů hospodářství Arnauda Montebourga a školství Benoîta Hamona. Valls se podle médií zbavil nejen jich, ale i ministryně kultury Aurélie Filippettiové, která také zcela nesdílela oficiální politickou linii. Šéfové ministerstev zahraničí, obrany, vnitra, financí a většiny ostatních rezortů se ale nezměnili.
V nové vláda je podle médií zastoupena opět třemi stejnými ministry i radikální levice, což zaručuje Hollandeovi většinu v poslanecké sněmovně.
Hollande má poslední šanci
S titulkem "To je pohled!" zveřejnil deník Le Parisien/Aujourd'hui po vzoru upoutávky na televizní seriál koláž všech politiků podílejících se na krizi, tedy tří ministrů požadujících štědřejší sociální politiku a prezidenta spolu s jeho pravou rukou - předsedou vlády Manuelem Vallsem.
Pod palbou kritiky ministra hospodářství Arnauda Montebourga a jeho dvou dalších kabinetních kolegů z rezortů školství a kultury se Hollande rozhodl vyzvat premiéra, aby položil vládu a vytvořil nový tým dodržující více disciplíny a podřizující se linii úspornější hospodářské politiky.
Ekonomický deník Les Echos připomíná, že Hollandeovu vládu provází celá série spektakulárních krizí, a varuje, že pokud se nic nezmění, setrvá Francie v hospodářské krizi, která se stane i krizí systémovou.
Podle Le Figaro země už v systémové krizi je. "Jak bychom uprostřed propastné nedůvěry a ekonomické katastrofy nemohli poznat v této vládě, která zešílela, že je Socialistická strana zničená a vládní většina rozcupovaná a že tu jsou všechny znaky systémové krize, jejíž následky jsou stále ještě nevyčíslitelné," napsal deník.
O poslední příležitosti zachránit mandát Hollandea, jehož strategií je pokračovat v kontroverzní politice a vyhazovat bouřící se ministry, píše také list Le Monde. Podle něj nastala "hodina pravdy". Zároveň se ptá, zda mají Hollande s Vallsem stále ještě vládní většinu.
Premiér Manuel Valls představil 16. dubna 2014 nový plán úspor ve výši 50 miliard euro do roku 2017. Z těchto 50 miliard by 18 miliard mělo být ušetřeno ze strany státu a jeho agentur, 11 milard u místních kolektivit a 21 miliard v systému sociálního zabezpečení (10 miliard u zdravotního pojištění a 11 miliard u sociálního systému).
Prezident François Hollande představil v lednu 2014 veřejnosti tzv. Pakt zodpovědnosti neboli Pakt pro podniky. Základním pilířem tohoto paktu má být pokles zátěže odvodů podniků a odstranění zbytečné administrativy výměnou za více pracovních míst. Prezident zároveň potvrdil svůj slib dalšího reálného snižování odvodů podniků, včetně zjednodušení všech procedur zakládání firem.
Hlavním cílem rozpočtu je snížení rozpočtového schodku ze 4,1% HDP v roce 2013 na 3,6% HDP v roce 2014. Podle odhadů by tak měla francouzská ekonomika vzrůst v příštím roce o 0,9%, zatímco pro tento rok se počítá s růstem pouze o 0,1%, zároveň s rekordní mírou zadlužení ve výši 95,1% HDP. Francouzská vláda počítá jednak se snížením výdajů o 18 mld euro, ale především se zavedením množství úsporných opatření, která se v reálu nejvíce dotknou domácností. Ty by měly zaplatit o 10 mld euro více než v roce 2013.
Jak uvedl server businessinfo.cz, mezi nejvýznamnější změny, které se dotknou všech Francouzů, patří především zvýšení základní sazby DPH z 19,6% na 20%. Naopak snížená sazba DPH klesla z 5,5% na 5%. Změnami v sazbách DPH si stát slibuje zvýšení příjmů až o 5 mld euro.
Související
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti
před 1 hodinou
Podezřelí v případu z Pardubic. Kolují první informace o identitě zadržených
před 1 hodinou
Hormuzským průlivem proplouvají první tankery. Nepřátelské státy musí za průjezd zaplatit
před 1 hodinou
Novinky o počasí. Nového sněhu bude až 30 centimetrů, platí varování
před 2 hodinami
Válka v Íránu se propíše o peněženek Čechů. První velký dodavatel energií zdražuje
před 3 hodinami
„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice
před 4 hodinami
Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko
před 4 hodinami
Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný
před 5 hodinami
Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu
před 6 hodinami
Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě
před 7 hodinami
NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce
před 8 hodinami
Počasí přinese sněžení do části republiky. Spadne až 20 centimetrů sněhu
včera
V Prachaticích se vraždilo na ubytovně. V případu je podezřelý cizinec
včera
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
včera
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
včera
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
včera
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
včera
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
včera
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
včera
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.
Zdroj: Libor Novák