S Bulharskem je zle, volby vleklou politicku krizi nevyřešily

Vůdce GERB sice ohlásil vítězství nad soupeři, nicméně podle Reuters připustil, že bude těžké s velice rozdrobeným novým parlamentem vytvořit vládu. O dalším postupu bude diskutovat se svými spolustraníky v pondělí.

Borisovova strana podle čtyř různých odhadů získala od 32,3 po 33,9 procent hlasů, což by mohlo znamenat od 83 po 91 poslaneckých křesel. K většině ve sněmovně je ale zapotřebí 121 hlasů, poznamenala agentura AFP.

Druhá příčka v pořadí patří donedávna vládnoucím socialistům se zhruba 16 procenty hlasů a 38 až 48 poslanci. Výsledek označil stranický mluvčí za "neuspokojivý" a za "těžkou porážku".

Podpora asi 14 procent voličů Hnutí za práva a svobody, reprezentující tureckou menšinu, by mohla vést k 34-38 křeslům v 240členné sněmovně.

Konzervativní Reformní blok podle odhadu získal skoro devět procent hlasů, nacionalisté z Vlastenecké fronty 6,3 procenta, populistická formace Bulharsko bez cenzury 4,9 procenta. A čtyřprocentní hranici nutnou ke vstupu do parlamentu překonalo uskupení bývalého prezidenta Georgiho Parvanova Alternativa pro bulharskou obnovu i nacionalisté ze strany Útok (Ataka).

Předčasné parlamentní volby, již druhé během dvou let, měly ukončit politickou krizi. Za poslední dva roky se v této zemi zmítané hospodářskými problémy vystřídaly už čtyři vlády.

Nejednoznačný výsledek by podle agentury Reuters mohl vyústit ve vleklá jednání o podpoře mezi menšími stranami a opozicí. Další období politické nejistoty podle analytiků povede jen k dalšímu prohloubení nynějších hospodářských potíží, se kterými se tento nejchudší člen Evropské unie již několik let potýká.

Sedm let poté, co se sedmimilionové Bulharsko připojilo k EU, se sny o prosperitě kvůli všudypřítomné korupci a chudobě rozplynuly. Každý pátý Bulhar žije pod hranicí chudoby a průměrný plat v zemi je v přepočtu méně než 11.000 korun.

Podnikatelé vnímají s rozčarováním to, že politické motivy převládají nad motivy ekonomickými. Kritizována je především skutečnost, že se stát začíná zadlužovat za účelem pokrytí budoucí spotřeby a „látání děr" v neefektivním státním aparátu a sociálním systému, namísto toho, aby tyto půjčky využil na investice a reformy.

Vládní odhad ekonomického růstu je rovněž vnímán jako nereálný. Hrozí další zvyšování především spotřebních daní a nedá se rovněž očekávat zmírnění daňového zatížení živnostníků. Kritice je podroben nedostatečný zájem ze strany státu o privatizační operace prostřednictvím burz, což by mohlo být zdrojem příjmů pro alespoň částečné pokrytí rozpočtových deficitů.