Hamburgery z veverek? Britka šokovala ochránce přírody

Veverky popelavé nejsou v Anglii původním druhem. Dostaly se sem ze Severní Ameriky v letech 1876 až 1929 a nyní početně převyšují původní veverku obecnou - klasickou evropskou "zrzečku" - zhruba 66 ku jedné.

Thomasová uspořádala soutěž v rámci lesnického festivalu jídla a pití. Soutěžící měli k dispozici 115 gramů mletého masa veverky popelavé - plus svou představivost.

Na prvním místě skončil karbanátek inspirovaný cajunskou tradicí v americké Louisianě, druhou příčku pak obsadil kulinární výtvor, který jeho autor nazval "překvapení ze stromového kuřete".

"Byla tu spousta lidí. A spousta lidí je taky ochutnala. Byly výborné, reakce byly nesmírně pozitivní," řekla Thomasová. Chuť veverčího masa popsala jako něco mezi kuřetem a králíkem.

"Pokud jíte maso, tak proč ne veverky? Jehňátka, králíčci, to jsou také roztomilá zvířata. Takže nechápu, proč je kolem toho takový poprask," dodala.

Veverky nejsou příliš vybíravé a živí se vším, co pomocí svých hlodáků dokáží zvládnout. Jejich jídelníček sahá od ořechů, bukvic, smrkových, borových a jedlových šišek, žaludů a dalších rostlinných semen až po bobule, ovoce, houby a malá zvířata. Velice rády vybírají vajíčka a malá ptáčata z hnízd zpěvného ptactva, ale jejich škodlivý vliv na hnízdění zpěvných ptáků se většinou přeceňuje. Avšak pokud jsou veverky v městských parcích krmeny příliš intenzivně, může dojít k přemnožení, a pak se může stát, že veverky zničí většinu ptačích hnízd v parku.

Zdroj: YouTube

Tmavohnědé veverky z jehličnatých lesů reagují svými početními stavy na množství smrkových šišek. To je rok od roku různé. Roky s velkým výskytem smrkových šišek se opakují vždy po delších časových obdobích. V takovém roce mají veverky hodné mláďat a jejich stavy se až několikanásobně zvyšují. Semena totiž představují vysoce výživnou stravu, která je navíc snadno dostupná. Veverky si umějí se šiškami velice šikovně poradit. Zvíře zpracuje deset až patnáct smrkových šišek za den, u borových šišek je to až sto kusů denně, uvedl chovzvirat.cz.

Veverka zvláštním kousnutím zvedne šupinu šišky tak, že vznikne dostatečná mezera anebo šupina úplně odpadne. Tím se dostane k semenům. Jednu borovou šišku dokáže takto veverka zpracovat během tří minut. Za tu dobu uvolní a pozře přibližně třicet semen, která dohromady váží asi 0,2 g. Denní porce semen získaných ze 100 až 150 borových šišek tedy představuje přibližně 5 % celkové tělesné hmotnosti veverky.