Země NATO jednaly o Ukrajině, přišlo ostré obvinění Ruska

Během úvodního zasedání Komise NATO – Ukrajina ministři vyjádřili Ukrajině pokračující politickou podporu ve světle už druhých úspěšných ukrajinských voleb, z nichž vzešel výrazně proevropský parlament. Diskuse s ministrem Klimkinem, která proběhla formou videokonference, se zaměřila na současnou situaci v zemi, včetně implementace Minských dohod a priorit ukrajinské vlády.

"Ruské akce podkopávají bezpečnost Ukrajiny a mají vážné důsledky pro bezpečnost celého euroatlantického prostoru," uvedli ministři v prohlášení po dnešním jednání, kterého se prostřednictvím telemostu zúčastnil také šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin.

Rusko má podle ministrů aliančních zemí dodržovat své závazky z dohody v Minsku včetně stažení svých sil a vojenského vybavení z ukrajinského území. To by mělo umožnit funkční sledování ukrajinsko-ruské hranice a přispět k diplomatickému řešení konfliktu, které by respektovalo ukrajinskou územní celistvost, suverenitu a mezinárodně uznané hranice.

Podle Stoltenberga se Kyjev dohody z Minsku plnit snaží. "Ale Rusko a separatisté nikoli. Žádáme Rusko, aby dodržovalo své závazky," řekl novinářům.

Země NATO dnes opět odsoudily ruskou anexi poloostrova Krym i tamní zhoršující se humanitární situaci. Zopakovaly, že neuznávají proruskými separatisty zorganizované hlasování, vůči kterému Moskva vyjádřila "respekt".

Naopak říjnové parlamentní volby na Ukrajině jsou podle aliance dokladem odhodlání Ukrajinců pokračovat na cestě ke svobodě a demokracii, k budoucnosti zakotvené mezi demokratickými státy Evropy. Spojenci podle prohlášení ministrů budou Ukrajinu dál podporovat.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová při příchodu na dnešní jednání v centrále NATO připomněla, že EU už spustila svou misi zaměřenou na podporu reforem ukrajinského civilního bezpečnostního sektoru, tedy policie a justice. Unie podle ní také podporuje další ukrajinské reformy v oblastech jako je hospodářství, vláda práva či boj s korupcí.

Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka je vláda zákona, dobré vládnutí, boj s korupcí a decentralizace země tím nejdůležitějším, co nyní musí Ukrajina udělat. Nová ukrajinská vláda je podle něj dost silná na to, aby se do těchto změn pustila, a je si této nutnosti vědoma. "Je tu stále riziko, že se bohužel může zopakovat, co jsme viděli v minulosti - selhání politických elit a neschopnost transformovat zemi," varoval český ministr.

V případě budování schopností partnerských zemí NATO pokročilo ve schopnostech poskytnout na vyžádání pomoc třetím zemím. Prvními příjemci této cílené asistence budou Moldavsko, Gruzie a Jordánsko. Předmětem diskuse byla i implementace ambiciózního substantivního balíčku pro Gruzii, jehož výrazným příznivcem byla na summitu ve Walesu i ČR.