Největší zóna volného obchodu na světě? Dohoda TTIP má odpůrce

"Komise musí zajistit, že výjimky ze základního práva evropských občanů mít přístup k dokumentům jsou dobře podložené a plně oprávněné," zdůraznila dnes ombudsmanka v tiskové zprávě. Chápe prý, že komise potřebuje pro efektivní vyjednávání o určitých věcech diskutovat s americkou stranou důvěrně.

Odpor USA vůči publikaci určitých dokumentů souvisejících s TTIP (Transatlantické obchodní a investiční partnerství) však podle O'Reillyové není dostatečným důvodem pro to, aby se s nimi evropská veřejnost nemohla seznámit. Ombudsmanka zároveň ocenila dosavadní snahy Evropské komise, která už zveřejnila například svůj vyjednávací mandát.

Eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová poté v poledne oznámila publikaci řady dokumentů, které s vyjednáváním souvisí. Na internetu je tak mimo jiné nově dostupných osm evropských návrhů podoby částí textu budoucí smlouvy v oblastech jako je bezpečnost potravin, zdraví zvířat a rostlin, otázek cel, technických překážek obchodu nebo malých a středních firem. Podle eurokomisařky je to vůbec poprvé, co jsou v průběhu jednání o obchodní smlouvě zveřejňovány návrhy možné podoby jejího textu.

Komise dnes také zveřejnila další materiály popisující evropský přístup k různým projednávaným oblastem. Zveřejněna je také "příručka" vysvětlující neexpertům, co právní dokumenty znamenají. "Je důležité, aby každý viděl a chápal, co v TTIP navrhujeme a - to je stejně významné - co nenavrhujeme," poznamenala Malmströmová.

Dohoda nazvaná TTIP má odstranit některé zbývající překážky v obchodování mezi EU a USA a vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Její zastánci tvrdí, že oběma stranám přinese výrazné zrychlení hospodářského růstu. Eurokomisařka dnes na základě svých jednání v USA poznamenala, že základ dohody by mohl být hotový ještě v letošním roce.

Podle odpůrců by však deregulace obchodu měla negativní dopad kupříkladu na pravidla EU v oblasti ochrany spotřebitele, bezpečnosti potravin či životního prostředí. Přes snahy evropské exekutivy z posledních měsíců trvá také kritika související právě s malou transparentností okolo vyjednávání.

Kromě podstatných ekonomických aspektů je třeba zdůraznit, že dohoda má i zásadní zahraničně–politický aspekt, připomíná businessinfo.cz. Ekonomická krize na obou březích Atlantiku zdůraznila důležitost transatlantických ekonomických vazeb, ukázala naši propojenost a relevanci vzájemné relace pro státy EU a USA. I s ohledem na přesun těžiště světového obchodu směrem k Asii a Latinské Americe je nejlepší alternativou zvýšení vlastní efektivity a konkurenceschopnosti právě cestou prohloubení transatlantické vazby. Transatlantická zóna volného obchodu tak může představovat přesun hospodářského těžiště zpět do euroatlantického prostoru.

Společný obchodní blok EU a USA s jednotnými a vzájemně uznávanými standardy bude mít vysoké šance stát se referencí pro globální technologické standardy. Společný regulatorní rámec založený na sdílených hodnotách napomůže k posílení těchto hodnot a ke zvýšení možnosti sdílené hodnoty jako je demokracie, svoboda, ale i např. respekt k životnímu prostředí, ochraně zdraví, atd. celosvětově prosazovat.

Podle předpokladů a předběžných analýz by uzavření dohody mohlo do roku 2027 zvýšit HDP Evropské unie o 0,5 % (a o 0,4 % HDP USA). V případě EU to podle propočtů Evropské komise znamená více než 86 miliard euro ročních příjmů navíc. Podle nezávislé dopadové studie zpracované londýnským Centre for Economic Policy Research by zisky plynoucí z dohody mohly dosáhnout v případě EU mezi 68 – 119 miliardami euro ročně, pro USA 50 – 95 miliard euro ročně.