Napětí před volbami: Kdo bude novým prezidentem Chorvatska?

Nejvíc šancí před prvním kolem, které se konalo 28. prosince, dávaly průzkumy Josipovičovi. I když jasně naznačovaly, že bude nutné druhé kolo, stávající prezident měl podle nich vyhrát s náskokem až deseti procentních bodů před Kitarovičovou. Nakonec byl ale rozdíl minimální - Josipović dostal 38,5 procenta hlasů a jeho soupeřka 37,2 procenta.

Oba kandidáti se před nedělním hlasováním usilovně snažili rozšířit pro sebe podporu voličů. Své kampaně však postavili spíše na vzájemném očerňování než na propagaci svých cílů a nastínění toho, jak chtějí prezidentský úřad vykonávat.

Minulou neděli to názorně ukázal jejich souboj před televizními kamerami. Kitarovičová poukazovala na spojení Josipoviče se sociálnědemokratickou vládou Zorana Milanoviče, jejíž popularita v poslední době klesá. Od jejího nástupu v roce 2011 totiž trvá neutěšený stav ekonomiky a vysoká nezaměstnanost a klesá životní úroveň. Josipović na druhé straně zejména připomněl, že kandidátka HDZ Kitarovičová byla ministryní zahraničí v kabinetu bývalého premiéra Iva Sanadera, který je spojen s korupčními skandály a odpykává si kvůli tomu dlouholetý trest vězení.

Podle průzkumu veřejného mínění provedeného následně na vzorku z více než 800.000 diváků, kteří klání sledovali, duel skončil prakticky nerozhodně.

Politologové míní, že rozhodující pro výsledek druhého kola bude postoj voličů dvou neúspěšných kandidátů kola prvního - pravicového Milana Kujundžiče, který dostal něco přes šest procent hlasů, a překvapivě úspěšného, do prosince neznámého mladíka Ivana Vilibora Sinčiče, jehož volilo 16,5 procenta hlasujících. Zatímco Kujundžić podpořil Kitarovičovou, čtyřiadvacetiletý Sinčić, který svůj vzestup založil na odmítání zavedených politických stran, se k nikomu nepřiklonil.

Vzhledem k ekonomickému a sociálnímu stavu země je ale nemalá část Chorvatů politiky a politickými stranami znechucena. Média proto nevylučují, že hlasovat může přijít ještě méně voličů, než tomu bylo v neděli před dvěma týdny. Ze 3,8 milionu se jich prvního kola zúčastnilo jen 47 procent.

Výsledek prezidentských voleb bude každopádně aktuálním testem poměru sil mezi SDP a HDZ - tedy v zásadě mezi levicí a pravicí - před parlamentními volbami, které by se měly konat do konce letošního roku.

Volební střediska budou v neděli, stejně jako při prvním kole, otevřena od 07:00 a uzavřou se v 19:00. Hned poté televize oznámí odhady výsledků a první průběžné výsledky má státní volební komise sdělit kolem 20:00. Před 14 dny už bylo do půlnoci sečteno 98 procent hlasů.