Norská sociálka si dupla: Češka bude své děti vídat ještě méně. Pak předložila důvody

Matka na to přistoupila na dnešním jednání s norskou sociální službou. ČTK to řekla poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která byla na schůzce se sociálními pracovníky. Ti o případné adopci dětí v Norsku dnes nerozhodli. Michaláková dál o své syny usiluje.

"Maminka konstruktivně souhlasila s podmínkami, které si údajně starší syn přeje, tedy aby byly schůzky krátké jen 15 minut. Mladší si zas přeje, aby u toho byli oba. Souhlasila i s tím, že mohou být přítomni pěstouni," popsala poslankyně. Na schůzce se má mluvit jen norsky. Matka sama nesmí děti obejmout. Termíny setkání a dalšího jednání s úřady zatím nepadly.

Evu Michalákovou doprovázela na jednání její norská advokátka. Zúčastnila se ho i Chalánková s českým právníkem rodiny Pavlem Hasenkopfem. Podle české poslankyně se diskuse dotkla i toho, že by sociální služba matku zbavila rodičovských práv a dala v Norsku hochy k adopci. "Tato debata ale nebyla dokončena," dodala Chalánková. Šokovalo ji prý, že sociální pracovníci neodpověděli na to, proč Češce děti odebrali, v čem případně jako matka selhala a jak by měla péči zlepšit. Zkoumat prý budou jen její "budoucí kompetence", zdravotní stav či jejího nového partnera.

"Jednání s norským úřadem pro ochranu dětí (Barnevernet) bylo doslova zoufalé – úředníci si viditelně užívají pocit moci nad „obyčejným" člověkem.Pak jsem byl s paní Michalákovou a její právničkou jednat s tamní policií, což proběhlo v mnohem vstřícnějším duchu. Potvrdili nám, že případ vyšetřovali, na nic nepřišli a odložili ho. Dokonce řekli, že věří, že se paní Michalákové podaří získat děti zpátky. Bojujeme dál, české děti se musejí vrátit ke své rodině!" uvedl europoslanec Petr Mach, který se na případu podílí.

"Není pravda, že by služba odebrala Michalákovým děti bez závažného důvodu. Matka dala českým institucím jen neúplné informace," uvedlo velvyslanectví. Detaily případu, které by celou věc objasnily, ale prý nemůže s ohledem na ochranu soukromí hochů a rodičů zveřejnit. Situaci dětí také nemůže podrobněji komentovat.

Podle velvyslanectví se případem v Norsku zabývala nejen sociální služba, ale i dětští psychologové, krajská komise a soudy. "Soudní rozhodnutí nenechává na pochybách, proč úřad děti Michalákovy odebral. Důvody se týkaly otce i matky dětí," uvádí velvyslanectví v prohlášení.

Připomnělo, že bratři Denis a David Michalákovi se narodili a žili v Norsku. Stejně jako na ostatní děti, které v zemi bydlí, tak na ně může služba dohlížet. "Není pravda, že odebrání dětí rodičům mohou zapříčinit maličkosti. Je to vždy až poslední možnost. Sociální služba může jen reagovat na situaci v rodině, pokud děti trpí nějakým závažným zanedbáváním, a pomoc v rodině je nezachrání," uvedla ambasáda. Podotkla, že nařízená péče se využívá jen v nutném případě a v zájmu dětí, když pro ně jejich podmínky představují nebezpečí a když o ně rodiče nejsou schopni pečovat.

Podle norských úřadů je správný postup takový, že matka požádá o svěření synů a o přezkoumání případu, a to včetně "možné alternativní péče o bratry v ČR", uvedla ambasáda. Rozhodovat bude krajská komise. Pokud Michaláková nebude s výsledkem spokojena, může se obrátit na soud. O přezkum případu je možné požádat jednou ročně.

Norská sociální služba odebrala Michalákové a jejímu tehdejšímu manželovi syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z užití násilí a z pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. Matka přiznala, že syny výchovně plácla. Norsko na rozdíl od Česka tělesné trestání dětí úplně zakázalo, příslušný zákon má od roku 1987. V únoru 2012 norské úřady rodiče zbavily práva na péči a každý z bratrů žije v jiné pěstounské rodině.

Norské soudy dřívější odvolání matky odmítly. V listopadu 2013 se obrátila i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který loni její stížnost nepřijal. Česká vláda podmiňovala své kroky tím, že žena musí nejdřív v Norsku požádat soud o svěření dětí do péče. Udělala to loni v polovině prosince. České ministerstvo zahraničí pak 22. prosince předalo norskému velvyslanectví diplomatickou nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabízí záruku, že v Česku na hochy a jejich rodinu dohlédne.