Krize demokracie: Evropu čeká šoková vlna, sýčkují analytici

"V srdci evropské politiky, tam, kde by měly být velké myšlenky, zeje prázdnota," dodává EIU. Klíčovými faktory tohoto fenoménu je nízká voličská účast a prudký pokles počtu členů tradičních stran.

Británie, která půjde k volbám v květnu, je "na pokraji potenciálně dlouhého období politické nestability". Podle analytiků existuje mnohem větší šance než obvykle, že z voleb vzejde nestabilní vláda. Předpovídají, že populistická Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) odebere voliče jak konzervativcům, tak labouristům.

Psali jsme: Facka populistům: Co nám Cameron a UKIP pozapomněli říct?  

Ovšem mnohem bezprostřednější politickou výzvu a test populismu představují nadcházející volby v Řecku. Předčasné parlamentní volby se tam konají 25. ledna.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že by z voleb jako nejsilnější strana mohla vyjít populistická Koalice radikální levice (SYRIZA). Pokud by se tak skutečně stalo a SYRIZA dokázala vytvořit vládu, pak by to podle EIU mohlo vyslat šokové vlny celou Evropskou unií a zafungovat jako katalyzátor politických zvratů i v dalších zemích.

"Zvolení vlády hnutí SYRIZA by bylo vysoce destabilizující, a to jak na domácím, tak na regionálním poli. Téměř s jistotou by to vyvolalo krizi mezi Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli, protože odepsání dluhů patří mezi hlavní body její politické platformy," uvádí EIU.

Jako další evropské země s potenciálem nepředvídatelných volebních výsledků EIU cituje Dánsko, Finsko, Španělsko, Francii, Švédsko, Německo a Irsko. "V těchto zemích je společný jmenovatel, a tím je nárůst populistických stran," uvádí EIU.