Počet imigrantů v Německu závratně roste, dominují Východoevropané

Berlín - Podle dnes zveřejněných dat Spolkového statistického úřadu počet přistěhovalců prudce roste. Lepší život v Německu hledají hlavně lidé z východu Evropy, narůst byl ale zaznamenám i u Italů a Španělů.

Jen za první pololetí loňského roku zaznamenaly úřady 667.000 imigrantů, což představuje meziroční nárůst o 20 procent. Od počátku ledna do konce června 2014 podle statistiků Německo opustilo 427.000 lidí, což v součtu s příchozími znamená nárůst populace o 240.000 lidí.

Nejčastěji přicházejí občané Rumunska (98.000), Polska (96.000) a Bulharska (38.000). Hlavní příčinou pohybu je podle statistiků úplné zrušení pracovních omezení pro občany dvou jmenovaných států jihovýchodní Evropy.

Z mimoevropských zemí do Německa přichází nejvíce lidí z občanskou válkou sužované Sýrie. S 22.000 osobami narostl počet syrských migrantů oproti první polovině roku 2013 o více než 240 procent.

Zvýšil se také počet přistěhovalců z hospodářskou krizí zasažených jihoevropských zemí. Například Italů přišlo do Německa téměř o 30 procent více ve srovnání s prvním pololetím roku 2013. Narostl i počet příchozích Španělů. Výjimku tvoří Řekové, u nichž počet příchozích naopak o sedm procent poklesl.

Své odhady dnes zveřejnil také Spolkový úřad pro migraci. Počet uprchlíků, kteří budou hledat azyl v Německu, podle něj vzroste letos až o polovinu, zhruba na 300.000. To by představovalo nejvyšší počet za posledních 20 let. Příčinami jsou podle vládní agentury konflikty v Sýrii, Iráku i na Ukrajině.

Neustále roste i počet žadatelů o azyl. Loni jich bylo více než 200.000, což je proti předchozímu roku nárůst o 60 procent. Na druhé straně roste i množství odsunutých žadatelů. Loni jejich počet dosáhl s téměř 11.000 osmiletého maxima. Většinu z nich tvořili Srbové, Makedonci a Kosované.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Přistěhovalectví

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Macinka

Macinka obvinil prezidenta z kádrování. Motoristé trvají na Turkovi

Motoristé i nadále trvají na tom, aby se Filip Turek stal ministrem životního prostředí. V Partii na stanici CNN Prima News to řekl šéf diplomacie Petr Macinka (AUTO), který je momentálně pověřen řízením resortu životního prostředí. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat, poslanec se jej chystá zažalovat. 

před 3 hodinami

Nicolas Maduro

Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání

Bleskové dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se stalo nejnovější kapitolou dlouhé historie amerických speciálních operací. Od zabití Usámy bin Ládina a Abú Bakra al-Bagdádího přes invazi do Panamy a zajetí Manuela Noriegy a katastrofu Black Hawk Down se opakuje stejný vzorec. USA dokážou udeřit kdekoli na světě, otázkou však zůstává, jakou cenu za tyto zásahy platí státy, na něž míří, i samotný Washington. Zásah Absolute Resolve, plánovaný v utajení a bez souhlasu Kongresu, otevírá debatu o hranicích americké moci, mezinárodním právu i o tom, co ještě lze vydávat za „spravedlnost“.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zima, ilustrační fotografie.

Zimní počasí bude nebezpečné. Pondělní ledovka může způsobit nejrůznější potíže

Meteorologové v neděli upozornili na další hrozby zimního počasí v Česku. Dnes představují nebezpečí především sněhové jazyky či závěje. Po nadcházející mrazivé noci hrozí v pondělí ledovka, jejíž tloušťka může dosáhnout až 5 milimetrů. Budou tak hrozit nejrůznější problémy, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Robert Fico

Světový řád se rozpadl, tvrdí slovenský premiér Fico

Světový řád se rozpadl a mechanismus mezinárodního práva již nefunguje, prohlásil slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) s ohledem na události posledních měsíců a let. Slovensko proto podle jeho slov potřebuje silnou politickou reprezentaci. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Tenis, ilustrační fotografie

Venus Williamsová se v 45 letech vrací na kurty. Chce hrát Australian Open

Na blížícím se letošním ročníku tenisového grandslamu Australian Open se představí i sedminásobná držitelka grandslamových titulů Američanka Venus Williamsová. Ta se tak může ve svých 45 letech stát nejstarší účastnicí tohoto turnaje v jeho historii. K tomu, aby se tohoto turnaje mohla Williamsová zúčastnit, dostala od pořadatelů divokou kartu.

včera

včera

včera

Trump odpovídal na dotaz, zda Američané náhodou neunesou i Putina

Americký prezident Donald Trump odpovídal na novinářský dotaz, zda Američané nezopakují svůj majstrštyk s únosem prezidenta jiného státu v případě ruského vůdce Vladimira Putina. Podle Trumpa to nebude nutné. Šéf Bílého domu stále věří v diplomatické řešení války na Ukrajině, která trvá už téměř čtyři roky. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy