Jste "sova" nebo "skřivan"? Ráno zvonící budík může být nebezpečný +TEST

Mnichov - Patrně z vlastní zkušenosti znáte lidi, kteří jsou ráno hned čiperní (tzv. skřivani). Pak jsou tady i jedinci, kteří naopak ožívají v noci (tzv. sovy). Odbornice upozorňuje na negativní důsledky častého rozdílu mezi vnitřními biologickými hodinami každého z nás a časem, kdy bychom podle konvencí moderní společnosti měli začít být ráno naplno aktivní.

Největší obětí fenoménu, který podle únavy spojené s cestováním přes několik časových pásem popisuje jako "sociální jet-lag (pásmová nemoc)", jsou přitom studenti, říká profesorka Martha Merrowová z institutu psychologie lékařské fakulty univerzity v Mnichově.

Adolescenti a mladí lidé totiž podle ní potřebují spát déle než malé děti či starší dospělí. A často jsou také tím, čemu se říká večerní chronotyp "sovy", ve srovnání s ranními "skřivany", kterým časné vstávání nevadí.

"Ze studií to zná skoro každý - chodí se spát pozdě a také se, pokud to jde, pozdě vstává. Někdo si může myslet, že to tak je kvůli bujarému nočnímu životu. Ale ono je to naopak - studenti chodí na mejdany, protože tak mají nastavené své vnitřní hodiny," míní profesorka a poukazuje na loňskou studii, kterou spolu s její univerzitou prováděli vysokoškoláci z nizozemského Groningenu.

Na vzorku 741 jedenácti až osmnáctiletých studentů nizozemských škol si ověřili, že studenti-sovy skutečně mají u zkoušek nejhorší výsledky v ranních a dopoledních hodinách. "Přesto zkoušky začínají obvykle časně ráno. Je to velmi nefér," míní německá profesorka.

Podle Merrowové, která tento týden vystoupila v Evropském parlamentu na veřejném slyšení o důsledcích existence letního času, toto každoroční posunování ručiček hodin sociální jet-lag jen dále prohlubuje. Lidem s večerním chronotypem trvá vyrovnání se se změnou údajně až čtyři týdny.

Když lidé většinou pracovali venku za přirozeného světa a chodili "spát se slepicemi", protože prostě padla tma, nebyly rozdíly mezi sovami a skřivany obvykle větší než tři hodiny. Pro vnitřní biologické hodiny, optimalizující lidský metabolismus, práci kardiovaskulárního systému i potřebu odpočinku, jsou světlo a tma základním ukazatelem. Nyní mohou rozdíly mezi chronotypy v extrémních případech, v důsledku zvyku pracovat při umělém osvětlení, dosahovat až 12 hodin, upozornila Merrowová.

Velmi komplikované je ale změřit dopad rozdílu mezi vnitřními hodinami jednotlivce a společenským očekáváním například na ekonomiku. "Odhady většinou pracují s projekcemi nákladů na zdravotní péči, s výkonnostním deficitem," uvádí profesorka. Letní čas přitom podle ní po sedm měsíců v roce celý problém ještě o hodinu prohlubuje.

Test:

1. V kolik hodin byste vstával/a, kdybyste si mohl/a plánovat svůj denní program?a) 6.00 - 7.00 1 bodb) 7.00 - 8.00 2 bodyc) 8.00 - 9.00 3 bodyd) později 4 body

2. V kolik hodin byste šel/šla spát, kdybyste si mohl/a libovolně naplánovat svůj večerní program?a) 20.00 - 22.00 1 bodb) 22.00 - 23.00 2 bodyc) 23.00 - 24.00 3 bodyd) později 4 body

3. Máte hned po probuzení ( i pokud vstáváte brzy ráno) chuť k jídlu?a) rozhodně ano 1 bodb) spíše ano 2 bodyc) spíše ne 3 bodyd) rozhodně ne 4 body

4. Jestliže musíte ráno vstávat v určitou hodinu, jste závislý/á na buzení budíkem?a) zcela nezávislý/á 1 bodb) spíše nezávislý/á 2 bodyc) spíše závislý 3 bodyd) zcela závislý 4 body

5. Jak čilý/á se cítíte ráno během první půl hodiny po probuzení?a) velmi čilý 1 bodb)během několika minut dobře 2 bodyc) trochu ospalý/á 3 bodyd) silně ospalý/á 4 body

6. Jsou „ranní" a „večerní" typy lidí. Za jaký typ se vy sám/sama považujete?a) jednoznačně ranní 1 bodb) více ranní než večerní 2 bodyc) více večerní než ranní 3 bodyd) jednoznačně večerní 4 body

Vyhodnocení:6 - 11 bodů inklinujete k rannímu typu, čím méně bodů, tím více jste „skřivanem"11 - 18 bod jste průměrný typ, váš chronotyp není vyhraněný19 - 24 bodů inklinujete k večernímu typu, čím více bodů, tím více jste „sovou"

(Zdroj: chovani.eu)

Související

Senioři, ilustrační foto

Čína se naplno pustila do boje se stárnutím. Laboratoře pro dlouhověkost slibují, že se dožijeme 150 let

Čína se podle serveru New York Times naplno pustila do národního projektu, jehož cílem je porazit stárnutí. Součástí tohoto ambiciózního úsilí jsou laboratoře pro dlouhověkost, kontroverzní „ostrovy nesmrtelnosti“ a pilulky založené na někdy nejisté vědě a extravagantních tvrzeních. Téma se dostalo do centra pozornosti, když byl nedávno zachycen čínský nejvyšší vůdce Si Ťin-pching, jak si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem povídá o možnosti dožít se 150 let nebo dokonce žít navždy.

Více souvisejících

zdraví Změna času

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend

Český hydrometeorologický ústav vydal naléhavé varování před nadcházejícími extrémními víkendovými teplotami, které mohou dosahovat až 40 °C. Takto vysoké hodnoty představují zdravotní riziko pro celou populaci, přičemž nejzranitelnější skupiny, jako jsou starší a nemocní lidé, malé děti a těhotné ženy, by se měly pobytu na slunci a ve vysokých teplotách zcela vyhnout.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 2 hodinami

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 4 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 6 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 7 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy