Mnichov - Patrně z vlastní zkušenosti znáte lidi, kteří jsou ráno hned čiperní (tzv. skřivani). Pak jsou tady i jedinci, kteří naopak ožívají v noci (tzv. sovy). Odbornice upozorňuje na negativní důsledky častého rozdílu mezi vnitřními biologickými hodinami každého z nás a časem, kdy bychom podle konvencí moderní společnosti měli začít být ráno naplno aktivní.
Největší obětí fenoménu, který podle únavy spojené s cestováním přes několik časových pásem popisuje jako "sociální jet-lag (pásmová nemoc)", jsou přitom studenti, říká profesorka Martha Merrowová z institutu psychologie lékařské fakulty univerzity v Mnichově.
Adolescenti a mladí lidé totiž podle ní potřebují spát déle než malé děti či starší dospělí. A často jsou také tím, čemu se říká večerní chronotyp "sovy", ve srovnání s ranními "skřivany", kterým časné vstávání nevadí.
"Ze studií to zná skoro každý - chodí se spát pozdě a také se, pokud to jde, pozdě vstává. Někdo si může myslet, že to tak je kvůli bujarému nočnímu životu. Ale ono je to naopak - studenti chodí na mejdany, protože tak mají nastavené své vnitřní hodiny," míní profesorka a poukazuje na loňskou studii, kterou spolu s její univerzitou prováděli vysokoškoláci z nizozemského Groningenu.
Na vzorku 741 jedenácti až osmnáctiletých studentů nizozemských škol si ověřili, že studenti-sovy skutečně mají u zkoušek nejhorší výsledky v ranních a dopoledních hodinách. "Přesto zkoušky začínají obvykle časně ráno. Je to velmi nefér," míní německá profesorka.
Podle Merrowové, která tento týden vystoupila v Evropském parlamentu na veřejném slyšení o důsledcích existence letního času, toto každoroční posunování ručiček hodin sociální jet-lag jen dále prohlubuje. Lidem s večerním chronotypem trvá vyrovnání se se změnou údajně až čtyři týdny.
Když lidé většinou pracovali venku za přirozeného světa a chodili "spát se slepicemi", protože prostě padla tma, nebyly rozdíly mezi sovami a skřivany obvykle větší než tři hodiny. Pro vnitřní biologické hodiny, optimalizující lidský metabolismus, práci kardiovaskulárního systému i potřebu odpočinku, jsou světlo a tma základním ukazatelem. Nyní mohou rozdíly mezi chronotypy v extrémních případech, v důsledku zvyku pracovat při umělém osvětlení, dosahovat až 12 hodin, upozornila Merrowová.
Velmi komplikované je ale změřit dopad rozdílu mezi vnitřními hodinami jednotlivce a společenským očekáváním například na ekonomiku. "Odhady většinou pracují s projekcemi nákladů na zdravotní péči, s výkonnostním deficitem," uvádí profesorka. Letní čas přitom podle ní po sedm měsíců v roce celý problém ještě o hodinu prohlubuje.
Test:
1. V kolik hodin byste vstával/a, kdybyste si mohl/a plánovat svůj denní program?a) 6.00 - 7.00 1 bodb) 7.00 - 8.00 2 bodyc) 8.00 - 9.00 3 bodyd) později 4 body
2. V kolik hodin byste šel/šla spát, kdybyste si mohl/a libovolně naplánovat svůj večerní program?a) 20.00 - 22.00 1 bodb) 22.00 - 23.00 2 bodyc) 23.00 - 24.00 3 bodyd) později 4 body
3. Máte hned po probuzení ( i pokud vstáváte brzy ráno) chuť k jídlu?a) rozhodně ano 1 bodb) spíše ano 2 bodyc) spíše ne 3 bodyd) rozhodně ne 4 body
4. Jestliže musíte ráno vstávat v určitou hodinu, jste závislý/á na buzení budíkem?a) zcela nezávislý/á 1 bodb) spíše nezávislý/á 2 bodyc) spíše závislý 3 bodyd) zcela závislý 4 body
5. Jak čilý/á se cítíte ráno během první půl hodiny po probuzení?a) velmi čilý 1 bodb)během několika minut dobře 2 bodyc) trochu ospalý/á 3 bodyd) silně ospalý/á 4 body
6. Jsou „ranní" a „večerní" typy lidí. Za jaký typ se vy sám/sama považujete?a) jednoznačně ranní 1 bodb) více ranní než večerní 2 bodyc) více večerní než ranní 3 bodyd) jednoznačně večerní 4 body
Vyhodnocení:6 - 11 bodů inklinujete k rannímu typu, čím méně bodů, tím více jste „skřivanem"11 - 18 bod jste průměrný typ, váš chronotyp není vyhraněný19 - 24 bodů inklinujete k večernímu typu, čím více bodů, tím více jste „sovou"
(Zdroj: chovani.eu)
Související
Čína se naplno pustila do boje se stárnutím. Laboratoře pro dlouhověkost slibují, že se dožijeme 150 let
Rh faktor v těhotenství: Co se může stát, když si krev „nesedne“?
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend
před 1 hodinou
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
před 1 hodinou
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
před 2 hodinami
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
před 2 hodinami
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
před 3 hodinami
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
před 4 hodinami
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
před 4 hodinami
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
před 5 hodinami
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
před 6 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 7 hodinami
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.
Zdroj: Libor Novák