Konec Velké Británie? Expert upozornil na závažný problém

"Překvapivý úspěch premiéra Davida Camerona, který získal jasnou většinu křesel v britském parlamentu, je důsledkem paradoxu: Centrum ve Velké Británii drží pohromadě, ale zároveň se rozpadá," konstatuje profesor E. J. Doinne z Georgetown University. Politolog v komentáři pro server Washington Post rozebral aktuální politickou situaci ve Spojeném království po nečekaně drtivém volebním vítězství konzervativců.

Málo hlasů navíc, ohromné zisky

"Průzkumy veřejného mínění ani experti neočekávali takový triumf Camerona ve čtvrtečním hlasování. Zatímco mají na co odpovídat, jejich omyl také odráží schopnost lídra konzervativců převést jen velmi mírné posílení celkového zisku hlasů v mnohem více dodatečných křesel, než si kdokoliv myslel, že je vůbec možné," uvádí Doinne.   

"Podle posledního sčítání Cameronovi konzervativci vyhráli s pouhými 37%, což je o necelé procento více, než jim zajistilo vítězství před pěti lety. Středolevá Labouristická strana vedená Edem Milibandem získala zhruba 30,5%, což znamená nárůst o 1,5 bodu. Přesto byl výsledek pro labouristy pohromou, částečně z důvodu, že je ve Skotsku vytlačila separatistická Skotská národní strana (SNP). To, že si dvě velké politické strany mezi sebou nedokázaly rozdělit ani 70% hlasů, je jedním ze znaků špatné politické nálady panující v Británii. Dalším je volební revoluce ve Skotsku," míní profesor.

"Labouristické kořeny se táhnou na sever od řeky Tweed. Skotsko bylo vždy jejich baštou. Nikoliv však nyní. Tím, že SNP získala krom tří všechny z 59 skotských křesel - labouristé jich přitom před volbami drželi 41 - voliči signalizují nejen svou frustraci z toho, že Milibandova strana jejich hlasy po dlouhá léta považovala za samozřejmé, ale také to, že mají dost londýnských politiků obecně," tvrdí politolog.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Cameron z této nacionalistické vlny profitoval hned dvakrát. Ani v nejlepších dnech labouristé nedokázali získat většinu v parlamentu bez své skotské základny. Ke konci kampaně Cameron téměř jistě získal hlasy v Anglii, když varoval před tím, že labouristé dokážou zformovat vládní většinu, pouze pokud budou ochotní dát zemi všanc separatistům. Cameron se prezentoval jako muž, který nikdy nezaplatí výkupné a je tudíž jedinou volbou pro anglické voliče, kterým jde o politickou stabilitu," domnívá se expert.    

Hrozí rozpad Velké Británie

"Ale cena za tento manévr může být vysoká. Většina konzervativců znamená většinu, která je téměř výhradně anglická. Cameronův přístup rozdmýchal anglický nacionalismus a protiskotské nálady, což může pouze posílit skotskou zášť. Zabránit rozpadu Británie bude Cameronovou největší bolestí hlavy v jeho druhém funkčním období," očekává Doinne.  

"Jeho geniální chladný politický kalkul se projevil i v dalším ohledu: Nejprve v prvním funkčním období do koalice přibral středolevé Liberální demokraty a nyní je rozdrtil. Velké části pravého křídla Cameronovy strany se nelíbilo vládnutí s liberály. Cameron však chápal, že spojení s lídrem liberálů Nickem Cleggem mu umožní dostát slibu, že vytvoří mnohem umírněnější odnož konservativismu  a zároveň naprosto zdiskredituje Cleggovu stranu před jejími voliči, vysvětluje politolog.

"Za časů premiéra Tonyho Blaira se Liberální demokraté nacházeli nalevo od Blairovy Labouristické strany. Náhlá přeměna identity liberálů v ty, kdo umožňují existenci středopravé vlády, byla příliš velká a příliš rychlá. Ve čtvrtek se tak počet hlasů pro stranu snížil o dvě třetiny, z 23% v roce 2010 na pouhých 8%. Liberálové šli do voleb s 57 křesly a zachránili jich pouze osm. Konzervativci získali více než dvě desítky křesel, které liberálové ztratili, což Cameronovi poskytlo jeho současnou většinu. Šlo o dva kroky: Oslabeni ztrátou svých voličů sympatizujících s levým křídlem strany byli liberálové pro Camerona snadnou kořistí a aparát jeho strany bez okolků útočil na svého někdejšího spojence," shrnuje odborník.

"Je lekcí pro americké konzervativce, že Cameron šel během kampaně svou vlastní cestou, když ujišťoval voliče v těžké ekonomické situaci přísliby, které potvrdil ve své páteční řeči, v níž oznámil například vytvoření 3 milionů učňovských míst a větší pomoc s péči o děti. Cameron byl kandidátem mírnějšího, jemnějšího šetření. Tím, že dostatečně souhlasil s Milibandovým tvrzním, že pracující třída je zraněná, mohl Cameron zaměřit pozornost země na dobré hospodářské zprávy a hrozbu SNP," domnívá se Doinne.    

"Ale nyní, když má parlamentní většinu, Cameron bude čelit výzvám zevnitř své strany, aby se více oprostil od své naznačované umírněnosti. Tuzí konzervativci budou poukazovat na hřímání Strany nezávislosti Spojeného království. Ta sice získala pouze jediné křeslo, ale co do počtu hlasů se stala třetí nejsilnější stranou, která zečtyřnásobila svůj zisk na téměř 13%. V otázkách imigrace a britské budoucnosti v Evropské unii bude mít Cameron jen omezený manévrovací prostor," očekává profesor.    

"David Cameron se ukázal jako volební čaroděj. Nyní musí šikovně odhalit mnohem více toho, co se nachází za oponou," uzavírá komentář.

Související

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

Více souvisejících

Velká Británie David Cameron

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy