Znásilňování, mučení, únosy. NATO pomohlo v Libyi nastolit šílenství

Londýn - Amnesty International (AI) zveřejnila zprávu "Libye je plná krutosti: příběhy o únosech, sexuálním násilí a zneužívání běženců", která popisuje strašlivou anabazi mnohých běženců, kteří se snaží dostat do Evropy. Mezinárodní společenství podle AI dlouho nic nedělalo a nyní za to svět, resp. Evropa musí zaplatit.

"Příšerné podmínky imigrantů, související s rostoucím bezprávím a běsnícími ozbrojenými konflikty, ukazují, jak nebezpečná je dnešní Libye," uvedl Philip Luther, ředitel AI pro Blízký východ a severní Afriku. Mezinárodní společenství podle něj jen tiše pozorovalo, jak se Libye po skončení mise NATO v roce 2011 propadá do chaosu, což umožnilo milicím a ozbrojeným skupinám "nastolit šílenství". Teď musí podle něj svět čelit následkům, včetně přílivu imigrantů.

Zdroj: YouTube

Zpráva AI připomíná, že Libye byla po léta jak cílovou, tak tranzitní zemí pro běžence prchající před chudobou, ozbrojenými konflikty nebo pronásledováním ze subsaharské Afriky a Blízkého východu. Mnoho z nich přichází do Libye v naději, že se dostanou do Evropy. Situace v zemi se ale tak zhoršila, že i ti imigranti, kteří v Libyi žijí a pracují po léta, nasedají na lodě mířící do Evropy.

Luther ocenil iniciativu summitu EU, který minulý měsíc v Bruselu oznámil plán, jenž počítá se zvýšením prostředků na záchranné operace ve Středozemním moři. "Utopí se nicméně ještě více lidí, pokud nebudou rychle dodána záchranná plavidla a ta nasazena v oblastech, kde je to nejvíce potřeba," varoval Luther.

Egypt a Tunisko navíc v obavách z přelití krize v Libyi na jejich půdu zpřísnily režim na hranicích. To znamená, že běženci, kterým byl ukraden nebo zabaven pas, nemají jinou možnost než opustit Libyi nebezpečnou cestou po moři.

Ve zvlášť rizikové situaci se v Libyi ocitají křesťanští imigranti a uprchlíci, kterým hrozí nebezpečí ze strany ozbrojených skupin snažících se nastolit jejich vlastní pojetí islámského práva. Unášeni, mučeni a zabíjeni kvůli svému vyznání jsou tak především běženci z Nigérie, Eritreje, Etiopie a Egypta.

Migranti jsou ohroženi ve všech etapách jejich cesty ze západní a východní Afriky směrem k libyjskému pobřeží. Uprchlíci ze subsaharské Afriky, včetně dětí bez dospělého doprovodu, jsou unášeni kvůli výkupnému. Během zajetí jsou mučeni nebo je s nimi špatně zacházeno tak, aby rodiny zaplatily výkupné.

"Ti, kteří si nemohou dovolit zaplatit, jsou využíváni a často drženi jako otroci," uvádí zpráva. Jeden z uprchlíků popsal, že byl vězněn ve "špinavé, přeplněné místnosti bez toalet, přikrývek nebo matrací a k jídlu dostával jen kousky suchého chleba".

Především ty ženy, které cestují samy, bez mužů, riskují znásilnění. Jedna žena z Nigérie popsala AI, že ji ve městě Sabhá hromadně znásilnilo 11 mužů z jednoho ozbrojeného gangu. Její spoutaný manžel tomu musel přihlížet.

Související

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Amnesty: Trestání obyvatel Gazy je válečný zločin. OSN shání pro Gazu 300 milionů, WHO lékařskou pomoc

Stále více světových organizací bije na poplach kvůli podmínkám, v nichž se ocitají obyvatelé Pásma Gazy sužovaní již šestý den izraelským bombardováním. Lidskoprávní organizace Amnesty International v pátek vyzvala Izrael, aby okamžitě zrušil blokádu Gazy, a prohlásila, že kolektivní trest civilistů za teroristická zvěrstva Hamásu se rovná válečnému zločinu.

Více souvisejících

amnesty international uprchlíci Libye

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy