Amnesty: Trestání obyvatel Gazy je válečný zločin. OSN shání pro Gazu 300 milionů, WHO lékařskou pomoc

Izraelská blokáda na hustě osídleném území "uvrhla pásmo Gazy do temnoty a zhorší pokračující humanitární katastrofu," uvedla Amnesty v prohlášení.

"Kolektivní trestání civilního obyvatelstva Gazy se rovná válečnému zločinu – je to kruté a nelidské," dodala organizace.

"Amnesty opakuje, že palestinští civilisté nejsou zodpovědní za zločiny Hamásu a dalších palestinských ozbrojených skupin a Izrael je nesmí podle mezinárodních zákona nutit trpět za činy, ve kterých nehrají žádnou roli a nemohou je kontrolovat,“ dodala.

Šéf Světové zdravotnické organizace ve čtvrtek řekl, že požádal Egypt, aby pomohl s převozem zdravotnického materiálu do sousední Gazy, protože humanitární krize v enklávě se kvůli izraelskému bombardování prohlubuje.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus řekl, že egyptský prezident Abdel Fattah El-Sisi souhlasil s pomocí při přepravě zdravotnického materiálu přes přechod, který spojuje Egypt s jižní Gazou.

"Jsem opravdu znepokojen. Mé srdce patří všem těm, kteří přišli o život, a jejich rodinám z Izraele i Palestiny. Je to velmi smutný okamžik," řekl šéf WHO novinářům.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí vydal mimořádnou výzvu, v níž žádá země, aby poskytly 294 milionů dolarů na nouzové financování nejnaléhavějších potřeb Palestinců.

Finanční prostředky budou použity na pomoc přibližně 1,2 milionu lidí, uvedla agentura. Více než 84 000 lidí v Gaze se ve čtvrtek stalo bezdomovci, uvedla agentura s tím, že nyní je v oblasti více než 423 000 lidí bez přístřeší.

"Většina obyvatel v pásmu Gazy již nemá přístup k pitné vodě od poskytovatelů služeb nebo k domácí vodě prostřednictvím potrubí," uvedla agentura.

Dodala, že z 50 000 těhotných žen v regionu jich v nadcházejícím měsíci porodí kolem 5 500. Bojují ale o přístup k základním zdravotnickým službám, protože zdravotničtí pracovníci, nemocnice a kliniky se dostávají pod neustálé útoky.

Před eskalací situace varovaly v minulých dnech i další agentury OSN. Humanitární situace v Gaze je "hrozivá", zásoby jídla a vody jsou omezené a "rychle docházejí", řekl ve čtvrtek zástupce vedoucího pro mimořádné situace Světového potravinového programu OSN (WFP) Brian Lander.

Agentura OSN je na místě a "poskytuje jídlo tisícům lidí, kteří hledali úkryt ve školách a jinde po celém území. Ale velmi brzy nám dojde," varoval Lander.

Dodal, že WFP se "velmi obává" toho, jak se bude situace vyvíjet, zejména pokud se nebude řešit humanitární situace.

Mezinárodní výbor Červeného kříže v souvislosti s obléháním Gazy varoval, že nemocnice v Gaze "riskují, že se promění v márnice", protože během izraelského bombardování enklávy přišly o elektřinu.

"Jak Gaza ztrácí elektřinu, nemocnice ztrácejí elektřinu, což ohrožuje novorozence v inkubátorech a starší pacienty na kyslíku," uvedl v prohlášení regionální ředitel ICRC pro Blízký a Střední východ Fabrizio Carboni.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V pondělí izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.

Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. 

Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus ve středu řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".