Cesta do Chorvatska: Ceny známek, mýta a návrhy tras

Praha - Plánujete cestu na chorvatské pláže? Doporučujeme ji dobře naplánovat. Při vhodné volbě trasy můžete ušetřit nemalou částku. Vhodné načasování vám pak může ušetřit spoustu času.

Cesta do Chorvatska není zrovna krátká. Počítejte, že ujedete přibližně tisíc kilometrů. Ušetřit jich můžete nanejvýš pár desítek, podle toho, jakou trasu zvolíte.

K tomu se ale pojí i náklady na dálniční známky v zemích před Chorvatskem a placení mýtného na dálnicích v Chorvatsku. Slovinským dálnicím se můžete vyhnout, ale zase vás to bude stát více času.

Připravili jsme pro vás přehled možných tras i ceny dálničních kupónů a chorvatského mýtného. Naplánujte si cestu včas a dobře a ušetříte čas i peníze...

NEJKRATŠÍ TRASA

Jednoznačně nejkratší cestou k chorvatskému moři je trasa přes České Budějovice, Linec a Graz. Celková délka až do Zadaru činí 910 kilometrů. Jak ÚAMK upozorňuje, není to ale zároveň trasa nejrychlejší. V Česku vede mimo dálnice, v Rakousku se na dálnici napojíte až před Lincem. Čeká vás mnoho tunelů a také značné převýšení a existuje tedy riziko, že vás při cestě zaskočí dopravní zácpa. Za Lincem pokračujete po dálnici A1 a A9 až ke hranicím se Slovinskem v Grazu.

NEJOBVYKLEJŠÍ TRASA

Nejobvyklejší trasa z Prahy vede po dálnici D1 na Mikulov, Vídeň a Graz. Automotoklub varuje, že trasa sice vede pohodlně po dálnici, ale je příliš jednotvárná, takže může u řidičů vyvolávat malátnost či spánek. Navíc není jisté, jak snadno projedete po D1 v době jejích největších oprav. Podobný problém v podobě kolon na dálnicích vás může potkat i při průjezdu Rakouskem. Tam budete využívat především trasu dálnice A5 a A2. Tato trasa měří 962 kilometrů.

STŘEDNÍ CESTA

Tato cesta vede z Prahy přes Jihlavu, Znojmo, Vídeň a Graz. Měří 929 kilometrů a co do délky je tedy někde mezi výše zmiňovanými dvěma trasami. ÚAMK ale tvrdí, že tato trasa řidičům zabere nejdelší dobu. Zejména proto, že mezi Jihlavou a Vídní se nejede po dálnici, je nutné projet skrze Vídeň a navíc je na české i rakouské straně mnoho rychlostních omezení. Přesto se i tudy dostanete bezpečně až do Grazu.

Z města Graz, kde se všechny tři uvedené trasy spojují, už můžete pokračovat po jediné trase, a to po dálnici (viz mapa). Vzhledem k častým kolonám na této závěrečné fázi cesty se ale doporučuje absolvovat tuto část mimo dopravní špičky.

Dálniční známky a mýtné

SLOVENSKO

Hodláte-li vyrazit do Chorvatska, na první zahraniční dálnici patrně narazíte v Rakousku. Jen v případě, že bydlíte na severní Moravě, vyplatí se vám cesta přes Slovensko - v tom případě zřejmě využijete slovenskou desetidenní dálniční známku. Pro auta do 3,5 t stojí 10 euro.

RAKOUSKO

V ostatních případech, jak už bylo řečeno, budete muset využít placených rakouských dálnic - nevybírá se na nich mýtné, ale platí se zakoupením dálniční známky. Ta desetidenní pro auta do 3,5 t vyjde na 8,7 euro.

SLOVINSKO

Z Rakouska se dostanete do Slovinska a i tam si budete muset koupit dálniční známku. Slovinské předpisy přitom nepočítají jen s váhou vozu (do 3,5 t), ale i s jeho výškou od země u přední nápravy. Pokud dosahuje 1,3 metru, platíte jako za osobní vůz - sedmidenní známku pořídíte za 15 euro. Pokud je váš vůz vyšší, zvyšuje se cena na dvojnásobek. Existují však možnosti, jak se dálnicím ve Slovinsku zcela vyhnout. Jednu z nich najdete například na tomto blogu: Jak objet slovinskou dálnici a ušetřit osm stovek?

CHORVATSKO

V Chorvatsku, kam nutně zamíří vaše cesta od slovinských hranic, se platí za dálnice mýtným v pokladních budkách u výjezdu z dálnice - vždy podle toho, kolik jste ujeli. Mýto můžete zaplatit v kunách, eurech nebo platební kartou. Tenhle způsob je ale značně problematický - Chorvatsko tak na platech výběrčích přichází téměř o třetinu vybraných peněz. Ještě horší ale je, že zastaralý způsob výběru mýta způsobuje v dopravních špičkách obří kolony.

Proto se chorvatská vláda chystá namísto mýta zavést dálniční známky tak jako sousední země. V plánu je sedmidenní dálniční známka za 30 euro. Více čtěte zde: Cesta k moři podraží. Chorvatsko plánuje zavést dálniční známky

Zatím ale není jasné, kdy plán vejde do praxe a je naopak téměř jisté, že tuto sezónu to ještě nebude. Proto budete muset na chorvatských dálnicích strpět kolony a přinejmenším ještě letos platit mýtné.

Klíčovým dopravním bodem při cestě k moři je Záhřeb. Pokud k němu pojedete od slovinských hranic, vyjde vás cesta osobním autem na dálnici A2 Macejl - Zagreb na 48 kun (1kuna = 3,57 Kč). Míříte-li do Chorvatska přes Maďarsko, pojedete po dálnici A4 Goričan - Zagreb.

Od Záhřebu už závisí cena jízdného na tom, kam přesně míříte. Pojedete po dálnici A1, která se od Záhřebu táhne celým Chorvatskem až k jeho nejjižnější části - po Dubrovník. Za použití dálnice zaplatíte u výjezdu tolik, kolik jste ujeli.

Související

Požár v Chorvatsku

Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry

Rozsáhlý lesní požár, který se během noci na pátek přehnal přes pobřežní oblasti Chorvatska, si vyžádal nejméně jednu lidskou oběť a přibližně čtyři desítky zraněných. Plameny zasáhly vyhledávané turistické lokality i přilehlá sídla v blízkosti Jadranského moře. Místní úřady i záchranné složky označují tuto živelní pohromu za jednu z nejničivějších v historii země.

Více souvisejících

Chorvatsko dovolená Silnice

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

včera

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

včera

včera

Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy