Drastický příběh tří žen: V zajetí Islámského státu prožívaly peklo

Bushra (21), Munira (17) a Noor (22) byly nevěsty vojáků Islámského státu. Pro britský deník popsaly každodenní hrůzy, které musely snášet předtím, než se jim podařilo uprchnout. Dívky byly radikálům prodány jako sexuální otrokyně a nevyhnuly se tak všudepřítomnému znásilňování, které je mezi radikály nechvalně proslulé.

Jejich noví manželé, radikálové a vojáci teroristické organizace, je takřka denně bili, svazovaly, znásilňovali a pálili cigaretami. Po útěku z Iráku je mezinárodní charitativní organizace letecky přepravila do Velké Británie, kde se ženy rozhodly promluvit o své strastiplné minulosti a pokusit se zabránit dalším dívkám upadnout do náruče radikálů.

Bushra narovinu přiznává, že se poté, co byla prodána do Islámského státu, pokusila zabít. "Muž, který mě koupil, mě vzal do nemocnice. Řekl mi, že mě chce v ten den znásilnit. Vzal mě domů, svázal mi ruce a nohy, a znásilnil mě. Znásilňoval mě asi pětkrát denně," vypráví zničená dívka.

"Znásilňoval i moji sestru, která měla sotva 14 let. Slyšela jsem, jak křičí, ale nemohla jsem nic dělat, byla jsem svázána a bezmocná," pokračuje v popisu hrůz, které s radikály zažívala. Následně popsala příběh jedné dívky, která utrpení nevydržela a rozřezala si zápěstí. Její tělo islamisté zabalili do deky a vyhodili ven s odpadky.

Podobný příběh vypráví i Munira. Poprvé byla znásilněna jako patnictiletá díva mužem čtyřikrát starším, než je ona sama. "Drželi nás v maličké místnosti s malým oknem. Řekli nám, že jsme jejich sexuální otrokyně. Znásilňovali stejně šestileté holčičky, jako dospělé ženy," přiznává.

"Byla jsem v hrozném duševním stavu. Zničená, sama. Znásilňovali mě každý den. Kvůli tomu jsem neustále krvácela a vše mě hrozně bolelo. Plakala jsem každý den," vypověděla nejmladší ze tří nevěst.

Ani dvaadvacetiletá Noor se nevyhnula brutálním praktikám Islámského státu. Kromě znásilňování byla také pravidelně bita a pálena cigaretami poté, co se pokusila o útěk. "Cigaretou mi pálili ramena, břicho, nohy. Neměla jsem ani sílu mluvit. Nemohla jsem přestat myslet na mámu. Tolik jsem trpěla. Snažila jsem se utéct. Kdyby mě chytili a zabili, tak ať. Chtěla jsem tohle mučení skončit," říká dívka.

Jeden ze svých příběhů nechala nedokončený: "Jednou se otevřely dveře a dovnitř vešlo šest stráží. Pak zavřeli dveře. Představte si malé děvčátko mezi šesti starými muži..."