Světové velmoci totálně selhaly. Evropská neschopnost? Politolog účtuje

Příčiny současné imigrační krize je podle politologa třeba hledat již v době rozpadu koloniálního zřízení, když tehdejší koloniální velmoci rýsovaly hraniční čáry bez jakéhokoliv ohledu na etnické, kulturní či náboženské poměry.

"Pokud by se tehdy zohlednily alespoň základní parametry funkčnosti nových států, nikdy by nemohly vzniknout Irák, Libye či Sýrie v jejich dnešní podobě, stejně jako mnoho dalších zemí. Naopak, už dávno měl vzniknout nezávislý Kurdský stát, protože je to největší národ (čítající 16 milionů lidí), který dosud nemá svůj stát," upozornil v komentáři pro slovenský server Hlavne spravy s tím, že je logické, že takové umělé útvary mohly existovat jen v diktaturách, ve kterých byla jakákoli kritika tvrdě potrestána.

"Když pak přišlo arabské jaro a diktatury postupně padaly, to, co jakž takž drželo díky diktátorským režimům, se začalo rychle hroutit. Dnes můžeme trpce konstatovat, že ze všech zemí, ve kterých proběhlo arabské jaro, se jen v Tunisku se podařilo konstituovat demokratický režim sekulárního charakteru s dlouhodobější perspektivou, což dokázaly i nedávné volby, které potvrdily nastavený politický kurz," podotkl s tím, že ani Tunisko není za vodou.

Série teroristických útoků totiž jasně ukazuje, že tento úspěšný příklad "westernizácie" je obrovským trnem v oku islamistům, kteří rozhodně nemají v úmyslu pustit Tunisko jen tak bez boje.

"Co s týče Libye, je to de facto selhaný stát rozdělen minimálně na tři entity, ale proces jeho rozpadu ještě rozhodně není završen. Na jeho území operují desítky různých kmenových frakcí, které mezi sebou svádějí boj především o nerostné bohatství. Jakákoliv centrální vládní autorita je čirou fikcí, jediné, čemu se tu bezpečně daří, jsou únosy západních expertů a vymáhání výkupného. Navíc, v kontextu imigrační krize je právě Libye klíčovou zemí. V době Kaddáfího působila Libye jako jakési "africké Švýcarsko"," podotkl.

Přísně centralizovaná moc, fungující administrativa a obrovské infrastrukturní projekty podle něj udržovaly množství Afričanů na území Libye. To vše po pádu Kaddáffího režimu padlo a iniciovalo obrovskou přistěhovaleckou vlnu směrem do Evropy.

Michelko také upozorňuje, že experiment s demokracií nevyšel ani v Egyptě. "Vláda Muslimského bratrstva se ukázala jako nekompetentní a navíc i velmi militantní. Země po roce vlády stála na prahu občanské války a předešlo se jí pravděpodobně jen díky vojenskému převratu, který na čelo země vynesl generála Sisi," podotkl.

I Irák a Sýrie jsou prý příkladem hloupé politiky velmoci. "Základní příčinou exodu obyvatelstva je totální nezvládnutí zahraniční politiky Spojenými státy a jejich spojenci Značná část uprchlíků z této části je tu světa i díky vzniku Islámského státu, který vznikl jako přímý důsledek absolutně nepřijatelné, tupě sektářské politiky loutkového lídra Iráku Núrí al-Málikího," uvedl.

I Irák byl prý vždy umělý státní útvar složený ze tří entit - kurdské, šíitské a sunnitské, a stále jasněji se ukazuje, že šance konsolidovat tento státní útvar a stvořit z něj životaschopnou entitu už asi nebude možná.

"Všechny tyto okolnosti vedou k tomu, že jih a jihovýchod Evropy jsou dnes vystaveny nebývalé imigrační vlně. To však není všechno. Kromě Řecka a Itálie, kam jsou tradičně přepravováni uprchlíci ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a částečně i Súdánu, Somálska či Eritreje, schytáváme obrovský nával uprchlíků z Kosova i Maďarska. Stavba pověstného přes 170 km dlouhého plotu mezi Srbskem a Maďarskem je jen dalším symptomem nezvládnuté situace," podotkl.

Podle politologa dnes Evropa sklízí důsledky svých velmi špatných rozhodnutí, nakolik se Kosovo stalo totální selhání státem s extrémní chudobou, nezaměstnaností a kriminalitou. "Na zjevnou a absolutní neschopnost její politicko-mafiánských vlád řešit patovou situaci, reaguje většina obyvatelstva masovým exodu do vyspělejší Evropy. Problém se tak vrací k těm, kteří ho způsobili," uzavřel.