Evropská unie v ohrožení? Ptali jsme se v zahraničí, tady jsou odpovědi

Podle tiskové mluvčí Evropské komise pro migraci, vnitřní věci a občanství Milici Petrovicové probíhající uprchlická krize ovlivňuje Evropu jako celek. „Několik členských států Unie je touto krizí postiženo více než ostatní. Hlavní prioritou Komise je pomoct tento problém řešit. Potřebujeme evropské řešení," řekla serveru EuroZprávy.cz.

Europoslanec za Skupinu progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu Ismail Ertug upozornil, že takzvaná uprchlická krize odhalila jasný nedostatek solidarity mezi členskými státy EU. „Neřekl bych však, že se celý projekt Evropské unie v současné době nachází v ohrožení. To, že někteří členové sdílejí společný náhled na problematiku, zatímco jiní jim oponují, se podobá například nedávné diskuzi o zavedení daně z finančních transakcí," napsal našemu serveru s tím, že tehdy devět členských zemí využilo nástroj posílené spolupráce tak, aby byl návrh realizován a současně vynechal odpůrce.

Také Andrej Plenković, místopředseda Výboru pro zahraniční věci a europoslanec za Evropskou lidovou stranu zůstává, co se týče budoucnosti Evropské unie, spíše optimistický: "Mezi základní principy, na kterých byla EU založena, patří demokracie, vláda zákona, respekt lidským právům a svoboda pohybu. Věřím, že v době kdy Evropská unie čelí dosud největší zkoušce své jednoty, členské státy nezapomenou tyto základní hodnoty respektovat, budou naslouchat doporučením Evropské komise a evropského migračního programu a prokáží solidaritu nejen uprchlíkům, ale také sobě navzájem," sdělil serveru EuroZprávy.cz.

Oproti tomu Barbara Lochbihlerová, europoslankyně za Skupinu Zelených a místopředsedkyně parlamentního Podvýboru pro lidská práva, se svými kolegy optimismus nesdílí "Nacházíme se ve velmi složité situaci. Některé státy, jako je například Maďarsko či Velká Británie očividně nerespektují základní principy Evropské Unie. Hovořím o základních právech, mezi které patří také 18. článek azylového zákona. Je to velký problém, který zásadně ohrožuje další společné projekty. Pokud budeme tolerovat, že některé státy ignorují společné dohody, nebudeme schopni implementovat ani ostatní politické cíle."

Co se Schengenem?

Vybraných zástupců Evropské unie jsme se také zeptali, jestli má Schengenský systém, s ohledem na aktuální mezinárodní situaci, budoucnost. Milica Petrovicová podotkla, že podle Předsedy Evropské Komise Junckera je volný pohyb osob v rámci schengenského prostoru unikátním symbolem evropské integrace. Dodala ale, že je potřeba se také podívat na druhou stranu mince a zajistit lepší společnou ochranu našich vnějších hranic a projevit více solidarity při zvládání uprchlické krize.

"Schengenský hraniční kodex poskytuje členským státům možnost, aby v případě ohrožení veřejného pořádku či vnitřní bezpečnosti dočasně znovuobnovily hraniční kontroly. Toto znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích by nicméně mělo zůstat pouze proporcionální výjimkou," napsala pro EuroZprávy.cz.

"Schengenský systém je nejpřímějším vyjádřením jedné z hlavních myšlenek Evropské unie: "volný pohyb osob, zboží a služeb bez jakýchkoliv kontrol na vnitřních hranicích." Uzavření hranic mezi členskými státy je v rozporu s myšlenkou Unie a ani se neshoduje se zájmy veřejnosti (Představme si, jak by například vypadal ochod mezi Itálií a Německem s obnovením kontrol na hranicích - způsobilo by to obrovskou ztrátu času a čas jsou peníze)," řekl našemu serveru Ismail Ertug a aktuální hraniční kontroly označil za nenápaditou reakci na problémy. Vhodným řešením by podle něj bylo přijetí celoevropských kvót, kdy by každý členský stát přispěl spravedlivým dílem.

Andrej Plenković připomněl, že schengenský prostor je jedním z hlavních úspěchů Evropské unie: "Jak hovoří zprávy ze strany Evropské komise, vnitřní hranice uvnitř EU by se neměly znovu uzavírat, bylo by to v rozporu se základy, na kterých byla Unie založena. Členské státy mají právo, aby za zvláštních okolností v zájmu ochrany občanů a národní bezpečnosti své hranice pozorně kontrolovaly. Vzhledem k nečekaně vysokému přílivu uprchlíků jsou tato opatření na místě, musí však být dočasná a respektovat právní rámec EU. Nemůžeme vyloučit případné úpravy Dublinské dohody, to nicméně neznamená, že Schengen ztratí svůj význam."

Také Barbara Lochbihlerová EuroZprávám zdůraznila, že právo na volný pohyb je jedním ze základních principů EU. "Je neakceptovatelné, že některé státy tento systém ignorují, musíme se k jeho pravidlům vrátit."

Evropa prý ukáže svou lidskost

Politiků jsme se rovněž dotázali, zda má evropská společnost vůbec kapacitu absorbovat tak vysoký počet imigrantů. Kde jsou limity? A jakou roli by měla hrát Evropská unie v začleňování uprchlíků do společnosti?

Milica Petrovicová zdůraznila, že integrace běženců do společnosti je v prvé řadě záležitostí jednotlivých členských států EU. "Evropská komise členské státy podporuje ve zdokonalování a dalším vývoji jejich integračních politik. Přispíváme členským státům 3,1 miliard eur prostřednictvím Azylového, migračního a integračního fondu. Ve zkratce, komisařka Thyssenová nedávno oznámila, že se v blízké době bude konat setkání, na kterém se sejdou zástupci všech členských zemí EU, kteří řídí Evropský sociální fond, aby nalezli vhodná opatření, která by ESF mohl přijmout, aby podpořil žadatele o azyl a jejich co nejrychlejší integraci do našich společností."

"Evropská unie musí zajistit, aby členské státy věnovaly dostatečné úsilí potřebné k začlenění uprchlíků do společnosti," napsal nám Ismail Ertug a současně připomněl, že integrace je důležitým úkolem, nejen pro přijímající země, ale i pro uprchlíky. "V současné době se počet uprchlíků v EU nedosahuje ani 0,2 % evropské populace. To znamená, že na každý tisíc Evropanů připadnou dva uprchlíci. To není nic ve srovnání s Tureckem, Libanonem či Jordánskem."

Podle Andreje Plenkoviće Evropské instituce v současnosti pracují na tom, aby byly co nejvíce nápomocny členským státům při přípravě na přijímání uprchlíků a jejich začleňování do společnosti. "Uprchlíci jsou jednou z nejzranitelnějších skupin ve společnosti a členské státy musí hrát hlavní roli při jejich úspěšném začlenění. Důležitým aspektem je také role médií. Jsem přesvědčen, že evropská společnost ukáže svou lidskost."

Barbara Lochbihlerová Evropu nešetřila a poukázala na situaci v Jordánsku, Libanonu či v Turecku, kde je několik milionů uprchlíků a dodala, že není pochyb o tom, že bychom měli být schopni absorbovat velké množství přistěhovalců: "Evropa je stále jednou z nejbohatších oblastí světa, a to i přes existenci některých problémů. Je to nic v porovnání s podmínkami, ve kterých musí žít lidé v Sýrii nebo jiných částech světa. Neseme také určitou odpovědnost za války na Blízkém východě, například v Sýrii se střílí ze zbraní, které zde prodaly evropské společnosti. Evropská unie by měla hrát ústřední roli v integraci uprchlíků a měla by být schopna vytvořit společný azylový systém, který by byl respektován všemi členskými státy".

Přijmout uprchlíky je naše povinnost

Poslední otázkou se EuroZprávy.cz snažily zjistit názor daných představitelů EU na návrhy, které prosazují přijímání výhradně těch uprchlíků, kteří jsou křesťanského vyznání. Všichni dotazovaní vůči těmto návrhům zaujali negativní postoj. Milica Petrovicová v této souvislosti odkázala na slova eurokomisařky Avramopoulostové: "Většina lidí, kteří přijíždějí do Evropy, je ze Sýrie. Jsou to lidé, kteří potřebují naši ochranu. Věřím, že máme morální povinnost poskytnout jim pomoc. Je to povinnost, jež je vepsaná do mezinárodních a evropských zákonů. Je to povinnost, která je ukotvená do našich zásad a pro mě osobně je to také křesťanská povinnost."

Také Ismail Ertug daný návrh odsoudil a označil jej aktem přímé diskriminace. "Každý, jehož život je v ohrožení má právo požádat o azyl, a to bez ohledu na jeho náboženství, barvu pleti, pohlaví či sexuální orientaci." "Není čas diskutovat o náboženství, doplnil svého kolegu Plenković. "Tito lidé prchají z konfliktu a při hledání demokratické a bezpečné společnosti opouštějí své domovy. Náboženství nemůže být kritérium pro přijetí či odmítnutí."

Také Barbara Lochbihlerová označila zmíněný přístup za rasistický: "Nemůžu najít žádný důvod k přijímání pouze těch uprchlíků, kteří jsou křesťanského vyznání," svěřila se našemu serveru.